Robert Holman: Nesouhlasím s voláním politiků po větší regulaci finančních trhů

Opozice střílí od boku jedovaté šípy s visačkami jednotné evropské měny, snižování daní a dalšími ne zcela, podle současné vládní koalice – systémovými ekonomickými návrhy, o kterých je přesvědčena, že zaberou na stále rychleji se blížící finanční potíže. Česká národní banka bude proto zřejmě mít v nejbližších měsících nezáviděníhodnou situaci. Server Kurzy.cz proto požádal v rámci III. finančního fór Zlaté koruny, věnovanému právě dopadům světové finanční krize na ČR profesora Roberta Holmana, vrchního ředitele České národní banky o zodpovězení několika otázek.

Možná, že se to tak ukazuje jen veřejnosti, ale zdá se, že ČNB bude vlivem stále rostoucích finančních problémů pod větším politickým tlakem. Jak se podle vás dají ustát nejrůznější stranické lobbingy a tlaky?

ČNB je nezávislou institucí, což máme dokonce zakotveno v naší Ústavě. Veřejnost se mohla v posledních letech přesvědčit, že ČNB jedná nezávisle a nepodléhá žádným tlakům. Plníme inflační cíl a nesloužíme jako podpora hospodářské politiky vlády. V tomto ohledu jsme nezávislejší institucí než např. americká centrální banka, která se snaží vedle zamezování růstu inflace také podporovat hospodářský růst. Pro nás je nízká a stabilní inflace základem zdravého hospodářského růstu.

Stejní politici tvrdí, že zásahy státu (možná i prostřednictvím národních bank) budou v tomto období nutné, souhlasíte s nimi? A proč? Neměl by se nechat přirozený floating tržního mechanismu nechat plout časem?

Rozhodně nesouhlasím s voláním po větší regulaci finančních trhů. Vlády by měly ponechat větší prostor pro tržní řešení finančních turbulencí a nepodléhat regulačnímu panikaření, kterého jsme svědky zejména v zemích západní Evropy. Probíhající finanční krize není krizí kapitalismu, jak se nám to snaží namluvit levicoví ideologové. Naopak, velkou zásluhu na jejím propuknutí právě měly nezodpovědné a populistické vládní politiky a nepromyšlené vládní regulace. Mám na mysli zejména uvolněnou měnovou politiku americké centrální banky po roce 2001 a vládní podporu hypoték prostřednictvím amerických agentur Freddie Mac a Fannie Mae.

Z toho vyplývá míra regulace ekonomických vztahů - kde je podle vašeho názoru už překročená mez regulační míry?

Finanční trhy byly značně regulované již dříve, a přesto tyto regulace nezabránily propuknutí finanční krize. Extenzivnější regulace k ničemu nepovede, pouze k tomu, že budou vznikat inovace k obcházení regulací a finanční systém se stane méně transparentním. Nejde teď o to zavádět nové regulace ale analyzovat, v čem eventuelně selhaly stávající regulace. Zatím to vypadá, že vlády zbrkle deklarují záměr finanční trhy více regulovat, aniž by věděli, o čem vlastně mluví. Chtělo by to trochu chladnější hlavy.

Obecně platí, že žádná regulace by neměla potlačovat podnikání, konkurenci, svobodnou směnu a inovační procesy.

Ukazuje se také, že velmi vážným problémem i v domácích zeměpisných šířkách by mohla být likvidita, jak chce ČNB motivovat domácí banky, aby si místo přelévání peněz mezi mateřskými centry a pobočkami raději "normálně" půjčovali peníze?

Situace na českém mezibankovním trhu není zdaleka tak špatná jako v USA a západní Evropě. ČNB zavedla novou facilitu dodávání likvidity bankám, prodloužila dobu splatnosti na 3 měsíce a jako kolaterál přijímá vládní dluhopisy. Tato opatření se ve stávající situaci jeví jako dostatečná. Je ovšem pravda, že určitá nedůvěra na mezibankovním trhu panuje, což se projevuje v tom, že repo-sazba ČNB nepůsobí tak rychle a silně na tržní sazby PRIBOR jako v normálních časech.

A jakou roli podle vás hraje ve vašich scénářích vývoje směnný kurz domácí měny. Dosud byl považován za spíše stabilní ve smyslu "ukotvování" problémů, bude to podle vás platit i nadále?

Koruna je pořád relativně stabilní měnou. I když se její kurz do jisté míry vyvíjí pod dojmem sentimentu investorů vůči celému regionu střední Evropy, investoři si dnes již více uvědomují rozdíly např. mezi českou korunou a maďarským forintem. V současnosti je devizový trh více volatilní, ale myslím že v horizontu příštích let koruna obnoví svůj trend k posilování. Kurz měny je cena jako každá jiná, a nakonec si nachází svou rovnovážnou úroveň v závislosti na fundamentálních faktorech ekonomiky.

Čeští ekonomové a finančníci jsou nyní na vážkách. Dosud tvrdili, že domácí prostředí se úspěšně vyhýbá všem negativním dopadům světových potíží. Jenže... neuplynul ani měsíc a zdá se, že vše je jinak, jak se podle vás tyto "otočky" promítnou do reálného ekonomického života v ČR v roce 2009, resp. alespoň v jeho prvním, či druhém čtvrtletí?

Recese přišla do západní Evropy dříve a razantněji, než ekonomové očekávali. Protože jsme malou otevřenou ekonomikou s vysokým podílem exportních odvětví, zasáhne nás to v podobě zpomalení hospodářského růstu. Také velký podíl průmyslu, zejména automobilového (což je mimochodem též výsledek v minulosti ne zcela promyšleného lákaní velkých zahraničních investic) k hospodářskému zpomalení přispěje.

Zmiňoval jste, že ČNB má připraveny scénáře pro různý vývoj stavu věcí - jaké je v tomto ohledu to nejčernější a naopak to nejpozitivnější stanovisko?

Na stránkách ČNB uveřejňujeme také alternativní scénář naší prognózy, který počítá s výraznějším zpomalením české ekonomiky. Tento scénář se nyní stává poměrně aktuální.

Záchranný plán... pomoc vybraným sektorům... miliony a miliardy... odkud se tyto peníze vezmou (odkudpak asi?), nebudou chybět v systému jinde - nepodnítí nebo neprohloubí jejich přesun krizi v jiné oblasti?

Pokud skutečně vlády (doufám, že naše vláda mezi nimi nebude) splní své neuvážené sliby a budou nalévat ony neuvěřitelné částky do finančních institucí a průmyslových podniků, dojde nakonec k růstu dlouhodobých úrokových sazeb, neboť vlády si budou na tyto výdaje muset vypůjčovat prodejem vládních dluhopisů. To posléze zdraží úvěry podnikům a domácnostem, sníží soukromé investice a spotřebu a prodlouží a prohloubí hospodářskou recesi. Ani měnová politika na tom nebude moci nic změnit. Takový vývoj bych pro budoucí hospodářský vývoj pokládal za velmi nešťastný.

Světové kapacity se také dneska stále více rozcházejí v načasování a definici trvání světových ekonomických potíží, jaký na to má názor ČNB?

Myslím si, že země střední a východní Evropy ještě hospodářskou recesi plně nepocítily. Nejhorší bude zřejmě příští rok. Pak by se hospodářská situace ve světě i u nás mohla začít zlepšovat. Ovšem hodně záleží na tom, jak rozumné či nerozumné politiky budou vlády dělat.

Robert Holman absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (fakultu obchodní, obor zahraniční obchod) v roce 1978. V roce 1991 obhájil svou disertační práci a v roce 1992 habilitoval na Vysoké škole ekonomické v oboru ekonomická teorie. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ekonomická teorie.

V letech 1978-1984 pracoval jako obchodní referent v podnicích zahraničního obchodu. Od roku 1984 vyučoval na katedře dějin ekonomických teorií VŠE Praha, v roce 1990 začal vyučovat mikroekonomii a makroekonomii a v roce 1993 se stal vedoucím katedry ekonomických teorií.

Od roku 1991 působil postupně jako poradce ministra financí (1991 - 1992 ), předsedy vlády (1992 - 1997), předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (1998 - 2002) a od r. 2003 jako poradce prezidenta republiky.

Od roku 1996 do roku 2001 byl členem představenstva České společnosti ekonomické. Přednášel v zahraničí: Kristiansand, Turín, Vídeň, Neapol, Lisabon. Je autorem řady významných ekonomických publikací, z posledních let je to např. Ekonomie (1999), Dějiny ekonomického myšlení (Holman a kol., 1999), Transformace české ekonomiky (2000), Mikroekonomie (2002), Ekonomický slovník (Hindls, Holman, Hronová, 2003), Makroekonomie (2004).

11. února 2005 byl Robert Holman jmenován členem bankovní rady České národní banky.