Česká koruna nabrala nový směr

V posledních měsících byla koruna jedním překvapením za druhým, mezi které se zařadilo i překvapující konání České národní banky, která tak ukončila období příliš silné koruny. Období ale naopak slabé koruny se čekat nedá.

V centru zájmu českých médií byla v posledních několika měsících jednoznačně naše měna, a to nejen proto, že politici mají prázdniny, ale protože česká koruna dosahovala nových rekordů jak k euru tak dolaru. Situace na finančních trzích v posledních několika měsících nebyla snadno předvídatelná. Proto i posílení české koruny až na 22,90 CZK/EUR a 14,40 CZK/USD bylo pro mnohé překvapením.

Koruna, po překvapivém snížení sazeb Českou národní bankou, oslabila ještě ten den o 2,4% na 23,47 CZK/EUR a o 3,3% na 14,86 CZK/USD. Další den pokračovala v oslabování, ale v menší míře. Dokázala část ztrát posléze i vymazat, ale nezdá se, že by si posilující trend dokázala udržet. Pro další oslabení koruny hovoří více faktorů, především znatelné zpomalení hospodářského růstu v ČR v letošním roce a nejnižší úrokové sazby v Evropské unii, které, jak ČNB naznačila, by se mohly dále ještě snižovat, pokud by koruna dále posilovala. Byly to právě i nejisté trhy, které přilákaly investory či spekulanty k české koruně. Česká koruna se vyznačuje dlouhodobým posilujícím trendem jak vůči euru tak dolaru, úrokové sazby na naši měně se staly atraktivnějšími za posledních pár let než dříve bývaly a navíc většina hlavních světových měnových párů obchodovala bez jasného trendu. Situace se ale změnila, a to nejen proto, že se ČNB odhodlala s příliš silnou korunou bojovat.

Najednou je vše jinak..

Dolar se vymanil z pásma 1,53-1,60 USD/EUR. Tento výkyv rozhýbal i jiné páry na trhu. Američané po více než dvou letech opět platí za libru méně než 1,92 dolaru.

To, že se dolar dokázal pohnout ze zmíněného intervalu, umožnil i posun v tom, co je centrem zájmu na trzích. V momentální záplavě špatných čísel z eurozóny, je už všem jasné, že Evropa není žádným ekonomickým zázrakem a že krize v USA na její ekonomiku bude mít dopad. Zájem se tak přesunul od inflace k růstu. Zatímco v USA už centrální banka sazby snižovala a očekává se oživení v americké ekonomice koncem roku, popřípadě začátkem roku příštího, Evropu stále „dusí“ úrokové sazby okolo 4,25%. Spousta analytiků proto vidí návrat k dolaru a konec s vyhledáváním alternativních atraktivních měn, jako například byla vyhledávána česká koruna.

Silný dolar není příznivý ani pro ostatní měny v regionu

Tak jako česká koruna i ostatní měny byly v posledních několika měsících velice oblíbené na trzích. Polskému zlotému (PLN) i maďarskému forintu (HUF) se dařilo pokořit rekordní úrovně. Z výpočtu korelace těchto měn na páru s eurem a dolaru na páru s eurem vyplývá to, co je viditelné i z grafu vývoje kurzů: posílení dolaru k euru má negativní vliv na středoevropské měny, tedy mají tendenci oslabovat k euru. Výsledek silnějšího dolaru na páru s eurem, by pak znamenal výraznější oslabení  koruny vůči dolaru než euru. Česká koruna se stále nachází v dlouhodobém posilujícím trendu a neočekává se, že by se tento trend otočil, tedy že by se koruna dostala naopak do dlouhodobého oslabujícího trendu, a to z důvodu konvergence ekonomiky s vyspělejšími zeměmi. Oslabení koruny k euru proto bude spíše korekcí k úrovni mezi 25-26,5 CZK/EUR. K dolaru lze potom očekávat oslabení k úrovním mezi 17,0-19,0 CZK/USD.

Co se týče české koruny a jejího vývoje k ostatním měnám jako je slovenská koruna (SKK), či PLN a HUF, vývoj záleží na síle těchto měn k euru. Jelikož česká koruna patřila společně s polským zlotým k nejrychleji posilujícím měnám k euru, k zlotému koruna obchoduje v celkem úzkém pásmu mezi 7,0-7,6 CZK/PLN, a to už několik let. Pokud koruna i forint posilují k euru, jak se dělo v letošním roce, sílí i česká koruna k forintu, a v opačném případě naopak. Česká koruna ve vztahu ke koruně slovenské se vyvíjela doposud podobně jako k forintu. Větší vliv na měny střední Evropy má euro než dolar, a to  proto, že všechny tyto země mají výrazně vyšší podíl vzájemné obchodní výměny s eurozónou než s USA.

Pevný a plovoucí měnový kurz

Zafixovaný neboli pevný měnový kurz znamená, že měnový kurz je pevně stanoven vůči jiné měně či koši cizích měn (vybraná skupina cizích měn, jejichž vážený průměr je použit pro výpočet hodnoty kurzu). Režim pevného měnového kurzu se používá většinou v rozvojových zemích, aby byla vytvořena jakási stabilita pro zahraniční investice v prostředí, kde kapitálový trh není ještě dostatečně rozvinut a neexistují dostatečné kontrolní orgány. Snižuje také transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty – měny rozvojových zemí v případě volně plovoucího kurzu se obecně vyznačují vyšší volatilitou. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě nezávislé měnové politiky, protože centrální banka musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně stanovené úrovni. Vyspělejší systém, dostatečná průhlednost a pravidla pro kapitálový trh pak umožňují zavést plovoucí kurz. Plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce na trhu po dané měně, a obecně proto u něj dochází k neustálým pohybům. Výhodou plovoucího kurzu je nezávislá měnová politika, kterou je schopna centrální banka vykonávat. Pokud se domácí ekonomika nachází v útlumu, je to právě nezávislá měnová politika, která umožní centrální bance povzbudit poptávku, a tím vyhlazovat hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí produkt a zaměstnanost.

Oba typy kurzových režimů mají svá pro a proti a záleží na podmínkách v každé zemi, jestli se ten či onen systém pro tuto zemi hodí. Existují i systémy, které jsou někde mezi těmito dvěma.

Díky plovoucímu kurzu v České republice nepociťujeme tak výrazně zdražení některých surovin na světových trzích v posledním roce. Posilující česká měna tyto rostoucí ceny tlumí, což se promítá do nižší inflace. Pro příklad meziroční inflace v České republice se v posledních měsících pohybovala okolo 7 procent, zatímco v pobaltských zemích jako je Litva, Lotyšsko a Estonsko, kde jsou měny pevně zafixovány k euru, se inflace pohybovala okolo 12, respektive 16 a 11 procent. Estonsko je dokonce druhou zemí Evropské unie, jejíž ekonomika upadla do recese ve 2. čtvrtletí letošního roku, a to i přesto, že ekonomika Estonska rostla ještě v roce 2006 druhým nejrychlejším tempem v EU. Zde můžeme vidět názorný příklad výhod, které plovoucí kurz a nezávislá měnová politika centrální banky představují.

Česká ekonomika se nyní nachází v systému řízeného plovoucího kurzu, což znamená, že kurz je plovoucí, ale Česká národní banka může přistoupit k intervencím, aby zabránila jeho extrémním výkyvům. ČNB naposledy intervenovala prodejem české měny na trhu v roce 2002. Do počátku roku 1996 byl kurz české koruny zafixován vůči koši měn.

Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)