Směnárny míří na východ
Směnárenský byznys se pomalu díky situaci v Praze dostává vedle pověsti místních taxikářů na seznam prohřešků v zahraničních průvodcích. O podvodech na turistech začala psát více i domácí média. Mikuláš Šveda, majitel největší české směnárny Exchange ale říká, že byznys mimo hlavní město rozhodně tak zlou pověst nemá. Přesto by turistům raději doporučil při výměně peněz banku.
Proč se řada směnáren nechová k cizincům pěkně?
Jsem přesvědčený, že situace v Praze je opravdu zlá. Směnárna, typu turistická směnárna, funguje na principu klamavé reklamy, kdy inzerují prodejní kurzy velkým písmem a někde v pozadí je nákupní kurz. Myslím si, že je to záměrná strategie, protože turista se tady objeví jednou, peníze vymění a špatnou zkušenost může předat až v zahraničí.
Pomohlo by směnárenskému byznysu direktivní stanovení jejich výnosu, tedy marže?
No, je velký rozdíl, jaký je trh v Praze a jinde. Regulace v rámci ČR v tom smyslu, že bychom třeba každé čtvrtletí předložili ČNB zdůvodnění toho, proč jsou naše marže takové, je sice zajímavá, ale Praha je unikátní specifikum. Proto je těžké nastavit mantinely, mluvíme-li o výšce marže, protože směnárny v Praze mají jiné nájmy, než třeba směnárny v Ústí nad Labem. Proto je regulace v tomto smyslu neprůchozí. To nelze vyřešit žádnou vyhláškou.
A větší spolupráce mezi firmami by nepomohla?
Žádná domluva asi nebude. Většinu směnáren, a opět hovoříme o situaci převážně v Praze, totiž nevlastní Češi. Takže domluva mezi firmami, které jsou většinou součástí mezinárodního řetězce, jako je Czechpoint, či Interchange, nemá reálnou šanci na výsledek. Všichni chtějí vidět na konci zisk. My jako směnárna Exchange, jsme jedinou dohodu prosadili v oblasti bezhotovostní. Ta funguje tak, že licencovaní devizoví obchodníci, kterých je dneska zhruba šest, s námi vytvořili Asociaci pro devizový trh, kde spolupracujeme, abychom vystupovali jednotně jako seriozní partner.
Co v Praze tlačí nejvíc na marže směrem dolů?
Nevím, co ostatní, my se snažíme dělat práci dobře. Hotovostní operace jsou pro nás v podstatě reklama. Stejně podle mého názoru funguje i Active Change, tedy, že vystupuje navenek seriozně. Co se týká ostatních, je těžké uvěřit, že by mohly pracovat ještě s nižší marží, než dneska pracují.
Jaká výše marže by českému směnárníkovi vyhovovala?
Dá se velmi dobře odpíchnout od komerčních subjektů, jako jsou banky. Jejich rozpětí při hotovostních operacích mezi nákupem a prodejem je 1 koruna. A to mi přijde přiměřené. Cesta směnáren, jako třeba Czechpoint, které pracují s marží tří až čtyř korun, není podle nás správná.
Lze čekat, že díky špatným referencím, přijdou směnárny o klienty?
Co se týká nákupu, do budoucna, budou turisté spíše vyhledávat služby bank. Negativní pověsti se šíří rychle a jsem přesvědčen o tom, že zlou zkušenost s turistickými směnárnami v Praze má devět z deseti turistů. Banky na tyto služby ale nejsou uzpůsobeny. Práce s hotovostí je drahá.
Je pro směnárny problém přechodu na euro?
Co se týká přechodu na euro, my si s tím hlavu nelámeme, protože není stanoven pevný termín přechodu. Naší vizí do té doby je otevřít družstevní záložnu tak, abychom mohli naše služby plynule převést pro naše spokojené klienty.
Dá se čekat, že i tak do českého směnárenského byznysu přijde nějaký nový hrát, kterému by se povedlo konkurenci narovnat?
Myslím si, že trh je natolik rozdělen, že by nějaká firma chtěla přijít. Jde nejen o to, že je tu nejistota délky byznysu, neboť nikdo se sem nepohrne, když víc, že vybudování sítě poboček, zavedení značky na trhu a další náklady by nemusely být vykompenzovány délkou doby podnikání, vzhledem k výměně koruny za euro. Jednoduše by se jim investice nemusela vrátit.
Lze dát turistům nějakou univerzální radu, jak se všem problémům vyhnout?
Já bych je skoro od směnáren, jako takových odradil. Alespoň v Praze. Doporučil bych jim spíše banky. Jenže pro nás to platí taky. My, když jedeme na dovolenou, tak můžeme ve směnárně můžeme dostat „za uši“ taky. Jednoznačnou radu, jak se tomu vyhnout, nelze dát. Uvědomte si, že většina směnáren, a to nejen v ČR, třeba neuznává storno, takže turista nemá šanci, když zjistí, že kurz, který firma inzeruje velkým písmem, neodpovídá, dostat peníze zpátky.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 27.03.2024
Natural 95 38.64 Kč | Nafta 38.53 Kč |
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
5 klíčových dovedností, které získáte na rekvalifikačních kurzech, a které ocení každý zaměstnavatel
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře