Příjmy ze zahraničí musíte zdanit, máte celosvětovou daňovou povinnost

Obecně platí zásada, že poplatníci (daňoví rezidenti České republiky) mají takzvanou celosvětovou daňovou povinnost. Jinými slovy mají povinnost zdaňovat všechny své příjmy bez ohledu na to, kde k nim došlo.

V této souvislosti si musí poplatníci, kteří se zabývají touto problematikou, uvědomit, že pro pochopení jejich konkrétní situace si nevystačí pouze s obecnou úpravou v Zákoně o daních z příjmů. Musí si vyhledat příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která upravuje vzájemné daňové povinnosti mezi ČR a konkrétním státem.

Tyto smlouvy o zamezení dvojího zdanění mají přednost před zmíněným Zákonem o daních z příjmů. Pojďme se podívat na jednu vcelku obvyklou situaci, kdy český daňový rezident pracuje v zahraničí a jaké mu z toho vyvstanou daňové povinnosti.

Pan František (daňový rezident ČR) se rozhodl v únoru 2007 odcestovat do Dánska, kde až do Vánoc pracoval pro jednu instalatérskou firmu. Jeho příjem měl charakter závislé činnosti. Během nepřítomnosti v ČR pronajal svůj byt a inkasoval příjem z jeho pronájmu.

Navzdory faktu, že pan František pracoval po většinu roku v Dánsku, má v České republice celosvětovou daňovou povinnost. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mohou být příjmy ze zaměstnání vykonávaného českým daňovým rezidentem v Dánsku zdaněny u zdroje, což bylo také dánským zaměstnavatelem v praxi uplatněno. Nyní je nutné testovat obsah smlouvy. Ta stanovuje metodu zamezení dvojího zdanění na základě vynětí příjmů z Dánska s výhradou progrese.

S ohledem na souběh příjmů (z Dánska závislá činnost a z tuzemska příjmy dle paragrafu 9 příjmy z pronájmu) musí pan František podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud by býval pan František nepronajímal svůj byt a měl pouze a výlučně příjmy z Dánska, tak by při aplikaci obsahu smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemusel podávat daňové přiznání.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění – odstraňují dvojnásobné zdaňování a upravují způsob zdaňování
Výše uvedený konkrétní příklad naznačuje jednotnou metodiku, kterou by se měli čtenáři řídit. Jestliže má poplatník skutečně nějaký příjem z jiného státu, prvním právním pramenem by měla být  smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a příslušným státem. V současné době má Česká Republika uzavřeny smlouvy tohoto  typu s drtivou většinou států na zemi. V podstatě jde o řekněme obvyklé  ekonomiky světa.

Obecným smyslem těchto smluv je na jedné straně zabránit dvojímu zdanění poplatníka, ale zároveň zajistit, aby daň byla v konkrétním, určeném  státě jednou zdaněna. Jinými slovy smlouvy zajišťují zdanění a určují, ve kterém státě bude daň odvedena. Z hlediska výčtu příjmů nemusí jít zdaleka pouze o příjmy plynoucí na základě vykonávané práce v  zahraničí. Velmi často lidé inkasují příjmy ze zahraničí, aniž by danou zemi fyzicky v příslušném zdaňovacím období navštívili. Nejčastěji jde o příjem z dividend, úrokových  výnosů a podobně.

Příjmy za zahraničí, přepočet pro české daňové přiznání nejlépe jednotným  kurzem
Je logické, že poplatníci ČR, kteří mají příjmy ze zahraničí (bez ohledu na příjmy ze smluvního nebo nesmluvního státu), musí ve vazbě na své daňové povinnosti přepočíst tyto příjmy na české koruny. Jelikož nejsou účetní jednotkou, která se řídí při přepočtu několika na sebe navazujícími účetními předpisy, můžou si vybrat mezi jednotným kurzem, aktuálním denním kurzem a pevným historickým kurzem ČNB. Jako nejkomfortnější se jeví aplikace jednotného kurzu, který je tvořen průměrem kurzů na konci jednotlivých měsíců skončeného zdaňovacího období a vyhlašuje se přibližně v polovině ledna.

Metody vyloučení dvojího zdanění upravuje Zákon o daních z příjmů a smlouvy
Zákon o daních z příjmů ve svém paragrafu 38 přináší metody, které se používají pro vyloučení dvojího zdanění. Ty se aplikují v případech, kdy došlo k odvedení daně v zahraničí a v souladu s metodikou by již nemělo dojít k opětovnému zdaňování v ČR. Poplatník se zároveň musí připravit na to, že v zákonné lhůtě musí českému správci daně doložit informace, že daň byla skutečně v zahraničí odvedena a je právní nárok na uplatnění některé z metod vylučující daňovou povinnost již jednou uhrazenou. Nejčastěji jde o prohlášení finančního úřadu v zahraničí, který potvrdí tuto skutečnost.

Daňového specialistu nepotřebujete. Poradíte si sami
Přestože se po přečtení tohoto článku může zdát, že jde o poměrně komplikovanou věc, vlastní obsah smluv o zamezení dvojího zdanění není příliš složitý. Domnívám se, že  běžný daňový poplatník se dokáže v této problematice zorientovat a sám si vyplnit daňové  přiznání včetně použití metody, která vylučuje dvojí zdanění.

(Vladimír Zdražil, iDnes.cz)