Nemocenská bude od ledna nižší. Spočítejte si, kolik přesně dostanete

Zaměstnanec, který v roce 2008 onemocní a zůstane doma, bude první tři dny bez příjmu. Nemocenské dávky dostane až od čtvrtého dne. Změna, která začne platit od 1. ledna, má omezit zneužívání neschopenky – tedy případy, kdy si zaměstnanec sežene potvrzení od lékaře, i když nepotřebuje intenzivní léčení.

"Míra nemocnosti je v Česku výrazně vyšší než třeba v Polsku, Maďarsku či na Slovensku, přestože zdravotní stav obyvatelstva není horší, naopak je považován za lepší," vysvětluje Jiří Sezemský, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Hrozba finančního propadu má zaměstnance motivovat, aby se přiblížili kolegům z jiných zemí.

První tři dny neschopenky jsou poměrně nevýhodné už od roku 2004. Zaměstnanec dnes může dostat nejvýše 160 korun denně, tedy zhruba o třetinu méně než v dalších dnech nemoci. Od ledna mu nepřijde vůbec nic.

Další zpřísňování dávek má oporu ve statistikách. V roce 2004, odkdy jsou první tři dny nevýhodné, klesl počet neschopností meziročně o více než 920 tisíc. Za posledních deset let jich ubylo 18 procent. A vytrácejí se právě ty nejkratší – průměrná délka jedné neschopnosti se totiž zvyšuje. V roce 1996 to bylo 25 dní, loni 36 a půl dne.

Chřipková dovolená
Nehrozí, že zaměstnanci budou chodit do práce nemocní a "přecházet" chřipku, jen aby nepřišli o peníze? Lékařka Erika Matějková si to nemyslí. "Někteří lidé pracovní neschopnost opravdu zneužívají. Tomu se zamezí, zejména u těch, kteří mají nižší výdělek," míní Matějková. Argument, že běžná chřipka se dá vyléčit za tři dny, a proto by měla být nevýhodná naopak delší neschopenka, obrací: "Dávky budou pobírat právě jen ti, kteří mají další komplikace."

Obavy nemá ani ministerstvo práce. "Dobu bez dávek má 12 zemí z původní evropské patnáctky. Nikdy se nepotvrdilo, že by to negativně ovlivnilo zdravotní stav jejich obyvatel," tvrdí mluvčí Jiří Sezemský.

Snižování "nemocnosti" je vidět v praxi. S trochou nadsázky lze říci, že zaměstnanci dříve obcházeli lékařská vyšetření, aby dostali neschopenku, zatímco dnes obcházejí právě ji. Mnohdy dají při léčení přednost krátké dovolené, která jim měsíční příjem nezkrátí. Ve firmách, kde to druh práce umožňuje, se zase ustaluje praxe, že zaměstnanec s virózou pracuje pár dní z domova.

Dávky se celkově snižují
Přestože nemocenské dávky budou nově brát jen lidé, kteří se léčí déle než tři dny, jejich výše i pro ně klesne. Při výpočtu dávek se vychází z odhadu, kolik peněz ze zaměstnancova obvyklého výdělku připadá na jeden den. Z tohoto čísla se zevrubně dojde k takzvanému dennímu vyměřovacímu základu (podrobnější výpočet viz "Jak si vypočítat nemocenské dávky"). Výše dávek se určí jako podíl z něj.

Dosud to bylo 69 procent. "Od ledna se zavádí odstupňovaná sazba. Do třicátého dne pracovní neschopnosti to bude 60 procent, do šedesátého dne 66 procent a po šedesátém dnu 72 procent," vypočítává Štěpánka Filipová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Na první pohled se tedy zdá, že od 61. dne nemoci bude stonání výhodnější: 72 procent je více než stávajících 69 procent. Ve skutečnosti to však tak není. Od ledna se totiž budou procenta počítat ze základu, který se dosud používá jen pro první dva týdny nemoci – a ty jsou schválně nevýhodné, opět proto, aby se omezilo krátkodobé stonání. I po 61. dni tak bude nemocenská nižší. Zatímco dosud byla maximální denní dávka 479 korun, v příštím roce to bude 461 korun.

Co bude za rok?
Kdo se snaží pochopit složitý systém dávek, měl by se smířit s tím, že si se svými poznatky dlouho nevystačí. Změny se týkají jen roku 2008.

Už loni byl schválen nový zákon o nemocenském pojištění, podle kterého by dávky v prvních dvou týdnech měli vyplácet přímo zaměstnavatelé, nikoliv správa sociálního zabezpečení. Účinnost zákona byla nejprve odložena na rok 2008, nedávno se odsunula do roku 2009. Pro rok 2008 tedy platí již zmíněná zvláštní pravidla, která za rok a pár týdnů nemusí být aktuální.

Jak si vypočítat nemocenské dávky

Řada lidí tvrdí, že se jim pracovní neschopnost nevyplatí. Nemoc přecházejí, dokud to jde. Málokdo si však dovede spočítat, o kolik peněz opravdu přijde. Přečtěte si, jak při výpočtu postupovat:

Přepočítejte si příjem na den
Částka, kterou dostanete na neschopence, se vypočítává z "denního vyměřovacího základu". Ten vznikne tak, že vydělíte svůj celkový příjem za 12 měsíců (které předcházely měsíci s neschopenkou) počtem kalendářních dnů.

Počítá se jen příjem, který podléhá odvodům na pojistné. U většiny zaměstnanců je to zkrátka součet jejich mzdy za poslední rok. Pokud vyděláváte stabilně 25 tisíc měsíčně, za minulých 12 měsíců jste si přišli na 300 tisíc. Toto číslo vydělíte počtem kalendářních dnů (nepočítají se dny, kdy jste byli na nemocenské). Při zmíněném výdělku může vyjít až 822 korun (300 000 : 365; zaokrouhleno).

Vysoký základ se redukuje
Protože nemocenské pojištění vychází z principu solidarity, pokud vám vyjde příliš velký základ, ještě se o něco zredukuje. Až pak se teprve počítají procenta, která z něj v době nemoci dostanete.

Jsou dvě hranice, které vyměřovací základ redukují – 550 a 790 korun.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci se část základu do 550 Kč započítá jen z 90 % a část, která přesahuje 550 Kč, se započítá z 60 %.

Od 15. dne se část základu do 550 Kč započítá v plné výši a část, která přesahuje 550 Kč, se započítá opět z 60 % (to už nebude platit v roce 2008, výpočet bude vždy stejný jako dosud v prvních 14 dnech)

Ani v jednom případě se nepřihlíží k části vyšší než 790 Kč. To znamená, že zmíněných 60 % se počítá z částky mezi 550 a 790 korunami.

V úvodním příkladu se tedy denní základ 822 korun zredukuje na 790 korun (příklad tak ukazuje nejvyšší možné dávky) a tato částka se rozdělí na dvě hromádky: 550 a zbytek, tedy 240 korun.

Částka 550 Kč se v prvních 14 dnech nemoci redukuje na 90%, tedy na 495 Kč, od 15. dne je počítána celá, tedy 550 Kč. (Jak už jsme řekli: od ledna nebude mít 15. den význam a vždy se započítá 90 %.)

Zbylá částka 240 korun se vždy zredukuje na 60 %, tedy 144 Kč.

Součet těchto dvou částek tvoří redukovaný základ, který je klíčový pro další výpočet:

Výpočet maximální dávky

V roce 2007
V prvních třech dnech nemoci...
25 % z redukovaného základu (495 + 144 = 639; to celé x 0,25 = 160 Kč)

Od 4. dne...
69 % z redukovaného základu
(do 14. dne: 0,69 x 639 = 441 Kč; od 15. dne 0,69 x 694 = 479 Kč)

Celkem za 1. měsíc nemoci:
3 x 160 + 11 x 441 + 16 x 479 = 12 995 Kč

Za 2. a další měsíce nemoci:
30 x 479 = 14 370 Kč

V roce 2008
V prvních třech dnech...
0 Kč

Od 4. do 30. dne...
60 % z redukovaného
základu (0,60 x 639 = 384 Kč)

Od 31. do 60. dne...
66 % z redukovaného základu (0,66 x 639 = 422 Kč)

Od 61. dne...
72 % z reduk. základu (0,72 x 639 = 461 Kč)

Celkem za 1. měsíc nemoci:
27 x 384 = 10 368 Kč