ČR - HDP v 1Q rostl o 6,1%

Nadále vysoký růst HDP: 6,1 %

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 6,1 %, když téměř desetiprocentní zvýšení HDP v běžných cenách výrazněji než jindy eliminovaly cenové vlivy, zejména vývoj směnných relací v zahraničním obchodě. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP vzrostla nejvíce za poslední 2 roky. Růst ekonomiky byl tažen zejména výdaji domácností na konečnou spotřebu.
Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí meziročně reálně o 6,1 %. Po vyloučení vlivu sezónnosti a počtu pracovních dní se ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 zvýšil o 1,5 %. Výsledky za uplynulé čtvrtletí naznačují, že změny trendů klíčových makroekonomických agregátů ovlivňujících poptávku po HDP, které se začaly projevovat ve druhé polovině minulého roku, jsou trvalejšího charakteru. Hlavním stimulem hospodářského růstu se staly výdaje domácností na konečnou spotřebu, zatímco přínos zahraničního obchodu se v reálném vyjádření již zcela vytratil. Na nabídkové straně je zvyšující se poptávka stabilně zabezpečována růstem produkce a hrubé přidané hodnoty zejména ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a obchodě.
 
Nabídková strana ekonomiky
 
Na růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) ve stálých cenách meziročně o 6,3 % se podílelo především objemově nejvýznamnější odvětví zpracovatelský průmysl, kde HPH v reálném vyjádření vzrostla o 9,4 %. V jeho rámci se nejvíce dařilo rozvíjet výrobu strojů a zařízení, kovodělných výrobků a produktů automobilového průmyslu. Vysoce nadprůměrný růst (17,8 %) zaznamenalo stavebnictví, jemuž přála mírná zima. Ta se naopak záporně podepsala na tvorbě HPH v odvětví energetického průmyslu a zásobování teplem, kde došlo k propadu o více než 40 %.
 
V běžných cenách se v uplynulém čtvrtletí zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 9,9 % na 816,1 mld. Kč, úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 3,6 %, což bylo nejvíce od 4. čtvrtletí 2004. Jeho vyšší růst byl důsledkem odlišných změn deflátorů produkce (+ 1,8 %) a mezispotřeby (+ 0,9 %), v nichž se promítl zejména rozdílný vývoj vývozních a dovozních cen.
 
Poptávková strana ekonomiky
 
Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,7 %, nejvíce za posledních 13 čtvrtletí. Nejvyšší přírůstky v objemově významných spotřebních skupinách byly zaznamenány u výdajů souvisejících s vybavením a údržbou domácností, pořízením a provozem motorových vozidel, dále u výdajů na odívání a obuv a na audio a video techniku. V běžných cenách se výdaje zvýšily o 7,7 % na 376,8 mld. Kč, což plně koresponduje s růstem disponibilních důchodů domácností o 7,8 %.
 
Meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu výrazně meziročně zpomalil na 1,5 % (z 8,1 % ve 4. čtvrtletí 2006) zejména v důsledku poklesu investic do strojů a zařízení (- 6,6 %) souvisejícím s tím, že v uplynulém čtvrtletí nebyla statisticky zjištěna žádná větší investiční akce do rozvoje a obnovy výrobních kapacit.
 
Vývoj zahraničního obchodu zbožím a službami v běžných cenách (meziroční zvýšení aktivního salda o 9,8 mld. Kč) byl při převodu do cen předchozího roku výrazně ovlivněn změnou směnných relací, kde se nejen potvrdily, ale dokonce prohloubily tendence k jejich zlepšování. Vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny klesly o 2,3 %. Důsledkem byl zcela odlišný vývoj zahraničního obchodu v běžných a stálých cenách. Zatímco v běžných cenách rostl celkový vývoz o 0,8 p.b. rychleji než dovoz, ve stálých cenách to bylo právě naopak, zvýšení dovozu bylo o 1,9 p.b. vyšší než vývozu. Zdůvodnění lze hledat v kombinaci již do jisté míry standardních vlivů (ceny klíčových komodit na světových trzích, vzájemný vývoj směnných kurzů koruny, eura a amerického dolaru), ale také v dlouhodobém trendu zlepšování vývozních cen tuzemských exportérů.
 
Hrubý domácí produkt v zemích EU 27 vzrostl v 1. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu z 1. června meziročně o 3,2 %, z toho v Eurozóně o 3,0 %. Na Slovensku se HDP zvýšil o 9,0 %, v Polsku o 6,8 %, v Německu o 3,6 %, v Rakousku o 3,2 % a v Maďarsku o 3,1 %.                    
V souladu se zveřejněnou revizní politikou provedl Český statistický úřad pravidelnou běžnou revizi ročních národních účtů za roky 2004 a 2005. Do této každoroční úpravy byly tentokrát navíc promítnuty i metodické a věcné změny související se sledováním příjmů a výdajů za služby ve vztahu k zahraničí, na nichž se shodly Česká národní banka a Český statistický úřad. Vybrané revidované ukazatele za roky 2004 až 2006 (rok 2006 byl odhadnut jako úhrn čtvrtletních hodnot) byly zveřejněny 7. června, navazující čtvrtletní ukazatele jsou nyní k dispozici na internetové stránce ČSÚ. Rozsah úprav hrubého domácího produktu ve čtvrtletní periodicitě ilustruje tabulka.
Zdroj: ČSÚ