USA zavádějí odvetné clo na čínské papírenské výrobky

USA - Zavedení odvetného cla na čínské papírenské zboží

Rozbor: Ministerstvo obchodu Spojených států dnes oznámilo uvalení odvetného cla na některé druhy papírenského zboží v rozmezí 10,9-20,35%. Po dlouhé době tak Spojené státy opouštějí politiku, při které nezávaděly odvetná cla na zboží dovážené z netržních ekonomik. Podle ministra obchodu růst čínské ekonomiky dosáhl rozměrů, které umožňují použít některé americké zákony o podpoře. "Činíme tak", oznámil představitel ministerstva obchodu. Řekl, že Spojené státy jsou agresivní, protože Čína kvůli zajíštění, aby Čína neobcházela globální obchodní pravidla.Gutierrez současně popřel omezení obchodních vztahů s Čínou. "Spíše to reflektuje rostoucí sílu našich obchodních vztahů a fakt, že jako obchodní partneři především musíme být fér. Podle Guteirreze nejlepším způsobem, jak omezit americký obchodní deficit je zvýšení exportu, nikoliv omezení importu. Ministr obchodu rovněž odmítl snahu některých skupin ukončení politiky nezavádění cel na zboží z netržních ekonomik.

Hodnocení: Rozhodnutí Spojených států má spíše psychologický aspekt. Papírenský průmysl je jednou výsečí obchodních vztahů obou zemí, navíc výše cel při faktu, že čínská měna je k dolaru možná i několikanásobně podhodnocena příliš neohrozí čínský import. Krok Spojených států lze zčásti pochopit, na druhou stranu Spojené státy jsou si vědomy přínosu volného obchodu a globalizace pro svoji ekonomiku, ekonomický růst, růst produktivity práce, cenovou hladinu apod. Tento krok tak také zčásti vychází vstříc mocnému volání segmentů ameirckého průmyslu. Zpráva má ovšem výraznější psychologický nepříznivý podtext. Postup Spojených států znamená významnou změnu obchodní politiky. Rozšíření cel na jiné složky amerického průmyslu, které mají velké potíže s čínskými levnými dovozy (textilní průmysl, elektronika, hračky apod) by již nyní nemusely tolik překvapit. Podražení dováženého zboží by mělo určitý tlak na výstupní výrobní a spotřebitelské ceny, tržní úrokové sazby by se zvýšily. Ještě významnější by mohla být odvětná reakce Číny. Čína je zdrojem investic a sama je vedle Japonska velmi důležitým zdrojem portfoliových investic do americké ekonomiky. Deficit obchodní bilance Spojených států sice v posledních měsících vykázal příznivou stabilizaci kvůli poklesu cen ropy, oslabení dolaru a rychlému růstu světové ekonomiky, bilance s Čínou se ale dále zhoršovala a to i přes určité uvolnění juanu k dolaru v roce 2005. Juan k dolaru posílil vůči tehdejší fixované hodnotě o necelých 7,0%. Toto posílení je však marginální vůči skutečnému podhodnocení čínské měny. Na tento fakt Spojené státy dlouhodobě upozorňovaly s tím, že uvolnění čínské měny je nedostatečné. Tento týden při vystoupení ministra financí v Kongresu si Paulson musel vyslechnout kritiku, že americká obchodní politika k ničemu nevede. Čína dolarové výnosy reinvestuje na amerických finančních trzích, hojně též na málo rizikovém trhu státních dluhopisů. Tento fakt je podle mnoha analýz zdrojem relativně nízkých dolarových úrokových sazeb. Pokud by Čína výrazněji výhledově na zavedení cel odpověděla omezením investic do amerických finančních trhů, vyvolalo by to prudký růst úrokových sazeb a pokles cen akcií vedle obavy o celý finanční systém a ekonomický růst. Ke stejnému vývoji by zřejmě došlo, i kdyby se Čína rozhodla uvolnit kurs juanu. Tyto scénáře dosud nevypadají příliš pravděpodobně, i v zájmu Číny je nedestabilizovat finanční systém a snažit se obchodní nerovnováhu řešit přirozenou cestou, tedy zvýšením dovozu amerického zboží třeba kontrolovaným posilováním juanu. Centrální banka dlouhodobě signalizuje, že obchodní nerovnováha může vyvolat prudší pohyby na finančních trzích, její šéf Bernanke ovšem nedávno naznačil, že vzhledem k podílu zahraničního dluhu na celkovém zadlužené země není čínská akumulace dluhu pro ekonomiku nebezpečná.

Dopad událostí na finanční trhy: Rozhodnutí Spojených států je pro finanční trhy psychologicky nepříznivou zprávou, která zastínila příznivější zprávy ekonomického vývoje (zejména velmi silný index nákupních manažerů Chicaga za březen). Dolar výrazně oslabil k euru, ceny dluhopisů posílily a ceny akcií oslabily. Rozhodnutí Spojených států by na finanční trhy nemělo mít dlouhodobější efekt, představuje však pro trhy a dolar potenciální nebezpečí. Reakce finančních trhů příliš nesouvisí s komentářem šéfa Fedu Bernankeho na konferenci na téma rozvoj společnosti. Bernanke nezmínil současný/budoucí ekonomický vývoj ani monetární politiku.

Josef Kvarda