15 základních pravidel pro Bollinger Bands

Libujete si v technické analýze? Tak potom vám určitě není neznámý pojem „bollinger bands“ (neboli bollingerova pásma). Tvůrcem tohoto indikátoru, který je dnes jedním z nejpoužívanějších, je John Bollinger, zakladatel a současný prezident společnosti Bollinger Capital Management Inc. zabývající se řízením portfolií pro investory na bázi technické analýzy (další informace o něm najdete zde).

John Bolllinger minulý týden zavítal do Prahy, aby zde zájemce seznámil se základními pravidly využívání „bollinger bands“ při obchodování na finančních trzích (mediálním partnerem této akce byl server iPOINT a Česká kapitálová informační agentura). Předtím než se však pustíme do patnáctky doporučení, je na místě uvést trochu teorie.

Konstrukce „bollinger bands“ je poměrně jednoduchá. Kolem jednoduchého klouzavého průměru uzavíracích kurzů o délce n obchodních dnů se vytvoří tzv. obálka proměnlivé šířky, která je dána násobkem r směrodatných odchylek n posledních uzavíracích kurzů. To znamená, že při snížení volatility se obálka zužuje, zatímco při zvýšení volatility se rozšiřuje (Bollinger standardně využívá dvacetidenní klouzavý průměr, r = 2, nicméně tato nastavení jsou subjektivní, a tak někteří tradeři sázejí na jinou číselnou kombinaci). Dost ale teorie, podívejme se, jaké základní pravidla pan Bollinger českým investorům představil.

1. Bolinger bands indikují, kdy je akcie relativně drahá nebo relativně levná vzhledem k situaci na trhu (Bollinger nicméně upozornil, že indikátor přímo negeneruje nákupní nebo prodejní signály).

2. Tyto relativní definice maxima a minima mohou být použity společně s dalšími technickými indikátory pro správná nákupní nebo prodejní rozhodnutí (investor by dle Bollingera neměl podléhat emocím a rozhodovat se na základě okamžité touhy, hněvu, apod.).

3. Vhodnými indikátory pro srovnání mohou být indikátory odvozené od momenta, objemu, sentimentu, apod. (např. accumulation distribution, intraday intensity, MACD, relative strenght, directional movement index, vertical-horizontal filter, relative momentum index, apod.).

4. Volatilita a trend již byly zakomponovány do konstrukce bollinger bands, a tedy jejich využití pro potvrzení trendu vývoje ceny se nedoporučuje (dle Bollingera tradeři toto pravidlo často porušují, když využívají vícero indikátorů ze stejné skupiny, což může být spíše zavádějící).

5. Indikátory používané pro potvrzení trendu by neměly být přímo na sobě závislé. Dva indikátory ze stejné kategorie nepotvrzují lépe trend. Vyhněte se kolinearitě.

6. Bollinger bands mohou být použity pro objasnění určitých obrazců, jakými jsou např. vrcholy typu M a minima typu W, apod.

7. Cena akcie může a překročit horní hranici bollinger bands. Stejně cena akcie se může dostat pod dolní hranici bollinger bands.

8. Uzavírání vně bollinger bands nemusí být reversními signály, může se jednat o signály pokračování.

9. Parametry pro výpočet bollinger bands jsou standardně nastaveny na 20 dní pro výpočet klouzavého průměru a standardní odchylky a 2 standardní odchylky pro určení šíře pásma (parametry pro různé trhy nebo akcie mohou být rozdílné).

10. Využití klouzavého průměru není nejlepším signálním mechanismem pro obchodování (používá se pro stanovení středu bollinger bands).

11. Pokud se zvyšuje délka klouzavého průměru, je nutné současně zvýšit i počet standardních odchylek – ze 2 u periody 20 na 2,1 při periodě 50 (obdobně je nutné postupovat v případě, že se délka zkracuje – při délce 10 se sníží na 1,9).

12. Bollinger bands jsou založeny na jednoduchém klouzaném průměru. Důvodem je fakt, že ten je využíván i pro výpočet standardní odchylky, a tak chtěl Bollinger zachovat logickou konzistenci.

13. Při tvorbě statistických předpokladů založených na využití výpočtu standardní odchylky při konstrukci bollinger bands je nezbytná opatrnost.

14. Indikátor může být normalizován prostřednictvím %b (transformace eliminuje potřebu fixních prahů a přizpůsobuje signály měnícím se podmínkám).

15. Dotyk s horním nebo dolním bands není sám o sobě signálem ke koupi nebo prodeji.

Zpracováno dle prezentace J. Bollingera (23. listopad 2006, Praha)