Co znamená pojem Venture capital

Co je to rizikový kapitál?

Jak se odlišuje od ostatních zdrojů financování?
Existuje řada definic venture kapitálu, avšak všechny se pokoušejí vystihnout základní poznávací rys, a to synergický efekt, který spojení s venture kapitálem přináší původci podnikatelského záměru. Venture kapitálová investice totiž není jednorázové poskytnutí financí, ale mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s venture kapitálovým investorem všestranně napomáhajícím rozvoji firmy a pravidelně monitorujícím aktuální situaci ve firmě. Právě odborné znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj firmy větší význam, než samotné investiční prostředky. Spojení každodenního pracovního nasazení tvůrců podnikatelského záměru se spoluúčastí venture kapitálového investora na strategických rozhodnutích firmy může vést k nadstandardně vysokému zhodnocení prostředků.

Další odlišností venture kapitálu je to, že základní formou investice je přímý vstup do základního jmění firmy. Obvykle se venture kapitálový investor stává menšinovým podílníkem na firmě s právem veta v některých zásadních rozhodnutích. Když firma neuspěje, pak ztrácí vložené prostředky. V případě úspěchu firmy může jeho menšinový podíl představovat i několikanásobné zhodnocení investice. Venture kapitálový investor však vydělá pouze tehdy, když vydělá i tvůrce podnikatelského záměru.

Jednoduše si tedy můžeme definovat venture kapitál jako poskytování investic firmám, které nejsou veřejně obchodovatelné na kapitálovém trhu, a kde rozhodující část návratnosti investic pochází z vlastnických podílů na firmách, takže závisí na jejich budoucí ziskovosti. Podle této definice nejsou za venture kapitál pokládány například investiční fondy operující na vznikajících burzách nebo v zemích s vysokým politickým rizikem, které si označení venture občas přisvojují.

Od obvyklého spolupodílníka na firmě se venture kapitál odlišuje svou snahou účastnit se pouze na přijímání zásadních rozhodnutí firmy a ponechat běžný chod firmy na tvůrcích podnikatelského záměru. Na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vložených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců úspěšně záměr realizovat. Jak u bankovních úvěrů, tak u financování pomocí emise obligací nedochází ke vzniku rozhodovacích pravomocí investora. Je jen velmi úzký okruh podnikatelských záměrů. které lze efektivně financovat emisí akcií na veřejném trhu. Jde převážně o rozsáhlé investice velkých firem, které mají dlouhodobě vybudovanou dobrou pověst. Většinou se při nové emisi akcií nepředpokládá změna rozhodujících vlastnických pravomocí.

Investiční zaměření a finanční zdroje venture kapitálu.
Venture kapitáloví investoři se mezi sebou odlišují nejen velikostí a odvětvovou orientací, ale především zaměřením na určitou fázi rozvoje firem. Prvním typem je předstartovní financování (seed capital). Jde o financování vývoje výrobku, pro který teprve v budoucnu vznikne firma, která jej bude nabízet. Příkladem může být poskytnutí financí nadšenci, který doma v garáži vyvíjí nový výrobek.

Druhým typem je startovní financování (start-up capital). Finance jsou poskytovány firmě, která má připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout.

Dalším typem je financování počátečního rozvoje (early stage expansion capital). Je to většinou firma fungující méně než tři roky, která doposud nedosáhla zisku. Tyto první tři typy venture kapitálových investic představují největší rizikovost. Investor nevidí žádné minulé úspěchy firmy a musí se opírat především o svou intuici a vlastní zkušenosti. Ostatní typy se obecně dají chápat jako kapitál vedoucí k urychlení rozvoje existujících firem.

Rozvojové financování (expansion capital) se používá hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby, útoku na geograficky vzdálenější trh a na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků. V Evropě je to nejčastější zaměření venture kapitálu.

Dále se řadí financování akvizic (acquisition capital). Můžeme pozorovat rostoucí tendenci soukromých firem k vzájemnému skupování, přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními a rostoucí majetkové ambice managementu. K tomuto typu tedy řadíme i management buyout a management buyin.

Již mnoho firem zažilo nemilosrdný tlak vysokých úroků v kombinaci s předlužením. Nadějné projekty se dostávají do krátkodobé ztráty zapříčiňující kolaps cash-flow. Zde nastupuje profinancování dluhů (debt replacement), kdy venture kapitálový investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl.

Speciálním typem venture kapitálové investice je záchranný kapitál (rescue capital). Management ztrátové firmy je podpořen ve své snaze o záchranu. V podstatě výlučně je záchranný kapitál spojován s nástupem nového managementu, který zároveň získává vlastnický podíl (management buyin).

Je celkem obvyklé, že venture kapitálovou investici nelze zařadit do žádného z výše uvedených typů, ale že se jedná o kombinaci typů. Akvizice jsou často spojeny s potřebou dodatečných zdrojů pro rozvoj, rozvojové financování nezřídka vyžaduje profinancování dluhů, atd. Můžeme se rovněž setkat jak s hrubším, tak s podrobnějším členěním venture kapitálových investic. Například pojmem změnový kapitál (replacement capital) bývají označovány akvizice, při niž nedochází k žádnému navýšení financí firmy, pouze ke změně vlastníků.

Venture kapitálové investory je rovněž možno dělit podle jejich zakladatelů, tedy podle způsobu, jakým získávají finanční prostředky pro své podnikání. Soukromé venture kapitálové společnosti jsou doposud v Evropě poměrně ojedinělé. Jejich zakladateli bývají zkušení bývalí zaměstnanci bank, kteří mají natolik velký image, že jsou schopni shromáždit dostatek investičních prostředků. Někdy rovněž operují tím způsobem, že jimi zvolené projekty podpoří svým jménem a kontakty, a teprve dodatečně na ně hledají financování.

Jelikož se venture kapitál používá především u menších firem, a jelikož bez něj by mnohé nadějné podnikatelské záměry nenašly potřebné finanční zdroje, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních a mezinárodních institucí. Například v nejzaostalejších regionech Španělska byla nemalá část prostředků jdoucích na jejich podporu koncentrována v regionálních venture kapitálových společnostech. Program PHARE Evropské komise využívá venture kapitálové společnosti jak pro podporu regionů, tak obecně, pro podporu malého a středního podnikání. Především nejrizikovější předstartovní financování je v Evropě téměř výlučně zabezpečováno venture kapitálovými společnostmi zakládanými státem.

Již déle než dvě desítky let patří venture kapitál k rychle se rozvíjejícím oborům. Nejrozšířenější je tato forma financování v USA. Z evropských zemí se na čele rozšířenosti venture kapitálu drží Velká Británie, i když Francie, Německo, Itálie a Španělsko rychle náskok Britů dotahují. Západoevropské venture kapitálové společnosti za posledních deset let shromáždily kapitálové zdroje převyšující 40 miliard ECU, přičemž dvě třetiny tohoto kapitálu pochází od bank, pojišťoven a penzijních fondů.

Země Evropského společenství založily Evropskou síť předstartovního kapitálu ESCFN. Ta napomáhá ve výměně zkušeností státem podporovaných venture kapitálových firem zaměřených na předstartovní financování, organizuje konference a vydává vlastní bulletin. Hlavní organizací sdružující a reprezentující zájmy evropských venture kapitálových společností je EVCA, Evropská venture kapitálová asociace. V červenci 1993 vydala EVCA studii nazvanou Rozvoj venture kapitálu v České republice, kde shrnuje podmínky pro existenci venture kapitálu u nás a možné cesty jeho budoucího rozvoje.

Jednou z prvních vět studie je konstatování neexistence výraznějších daňových zvýhodnění při zakládání malých a středních podniků, jakož i neexistence daňového i obecného zakotvení venture kapitálu v naší legislativě. Za výrazné bariéry fungování venture kapitálu v porovnání se západoevropským standardem experti považují nepružnou byrokracii, nedostatečnou kvalifikaci většiny manažerů v oblasti financí a nefungující kapitálový trh. Na druhé straně vyzdvihují silný růstový potenciál české ekonomiky, otevřenost zahraničním investorům a vstřícnost k mezinárodním programům ekonomické pomoci, které nezřídka podporují zakládání venture kapitálových společností.

Z iniciativy programu PHARE byl v červnu 1994 založen Regionální podnikatelský fond Horního Slezska a Severní Moravy (RPF). PHARE vybavilo RPF pro začátek téměř čtvrt miliardou Kč a během roku 1995 RPF dále navýšil své zdroje. Během prvních 18 měsíců RPF vyhodnotil přes tři stovky podnikatelských záměrů, přičemž pouhá 3% z nich byla nakonec zainvestována. RPF investuje výhradně ve vymezeném regionu a jeho maximální finanční účast v jedné firmě je 30 mil. Kč.

Dalších přibližně 100 mil. Kč bylo z programu PHARE převedeno na Fond rizikového kapitálu (FRK), který zahájil činnost koncem roku 1995. FRK se zaměřuje na projekty v oblasti výroby a služeb s maximální finanční angažovaností 10 mil. Kč. FRK financuje projekty po celém území ČR, avšak v Praze nesmí být alokováno více než 10 % jeho finančních zdrojů.

Třetí venture kapitálovou společností založenou v rámci mezinárodní pomoci České republice je Česko-americký podnikatelský fond. Kromě nich zde již operuje i několik zahraničních venture kapitálových společností. Namátkou jmenujme European Renaissance Capital, Horizonte Central European Equity Fund a Accel. Domácí finanční skupiny rovněž zakládají různé investiční společnosti, nelze ale doposud hovořit o jasném zaměření na venture kapitál.