Rizika na globálních trzích

Média přinášejí stále nové zprávy o nestabilních vládách, selhávajících ekonomikách. Politická a sociální nestabilita po pádu bipolárního světa trvá, ekonomické potíže pociťují i hospodářsky vyspělé země. Ve věku globální ekonomiky platí, že finanční nestabilita v jedné zemi bývá téměř současně pociťována i na trzích ostatních států. Dokonce i krátkodobá omezení, jako jsou kupř. stávky, devalvace, regulace vývozu měny, vyvolávají nemalé problémy. K dalším současným globálním výzvám lze zařadit rostoucí turbulenci trhů, globální konkurenční prostředí, vznik nových trhů. Působení na globálním trhu tedy přináší rizika, před kterými není nijak chráněn ani vývozce ani dovozce.

Příčin těchto situací je celá řada a hledat je lze jak v makroprostředí, tak i v mikrookolí (národním či globálním), případně i uvnitř samotného podniku. Rizika se mohou vztahovat i na nástroje marketingového mixu, tj. na výrobky a služby, ceny a platební podmínky, komunikaci i distribuci. Aby mohla firma těmto rizikům účinně předcházet, musí je poznat, analyzovat a také vyhodnocovat jejich míru. Lze je členit na:

• tržní rizika,
• teritoriální rizika,
• kursová rizika,
• rizika obchodních partnerů,
• politická rizika.

Tržní rizika
jsou nejčastěji způsobena změnami hospodářské situace, ale i zvraty v cenové oblasti či obchodně politických podmínkách. Pokles ekonomického růstu způsobuje snížení dovozu zejména při orientaci vývozce na určitý cílový segment, což zhoršuje platební morálku. Nemenším nebezpečím je i zesílení konkurenčního boje nebo růst cen v důsledku zvýšení nákladů (růst cen vstupů apod.). Některá tržní rizika lze zmírnit např. v kupní smlouvě „klouzavou“ cenovou doložkou, která umožní změnu ceny v závislosti na výši nákladů.

Teritoriální rizika
jsou zpravidla důsledkem hospodářské, politické a případně jiné nestability země. Projevují se nejčastěji jako platební potíže v důsledku ekonomických či politických změn (např. revoluce, války). Hostitelská země může také odebrat dovozní licenci, uvalit moratorium na převod deviz do zahraničí. Do této skupiny rizik lze zařadit i nebezpečí sociálních konfliktů (např. stávek) i přírodní katastrofy. Část těchto rizik je možné přenést za úplatu na pojišťovnu.

Kurzová rizika
vyplývají ze změn kurzů měn. Způsobují, že výsledky obchodu jsou odlišné od předpokladů, a to jak v negativním, tak i pozitivním smyslu. Největší kursové riziko je u úvěrovaných obchodů, protože inkasovaná částka v domácí měně je ovlivněna změnou platební měny v období mezi kalkulací kupní ceny a její úhradou. Ochrana před tímto rizikem spočívá ve využití zajišťovacích operací (např. termínovaných kontraktů) i v pečlivém sledování a předpovídání vývoje kursů, popřípadě ve vhodném rozložení aktivit na různé měny.

Rizika obchodních partnerů
jsou vyvolána jednak jejich neuspokojivou platební morálkou, špatnou organizací vnitřní finanční agendy a nejčastěji však jejich platební neschopností. Může jít také o neodůvodněné nepřevzetí zboží či platební nevůli. Těmto rizikům lze předcházet vhodným řešením a specifikací smluvních podmínek včetně platebních, pojištěním proti nepřevzetí zboží, pojištěním úvěru apod. Důležitou prevencí jsou samozřejmě podrobné a důvěryhodné informace o ekonomickém a právním postavení partnera. Zdrojem těchto informací mohou být např. banky a specializované poradenské a konzultační agentury, jakož i internetové databáze.

Politická rizika
úzce souvisí s ekonomickými. Představují je změny, které se projevují zejména ve vnitřní hospodářské politice: v rozpočtové, v měnové, v zásazích státu. Mohou to také způsobit vládní krize, nejistota, nahrazení závažných legislativních norem jinými. Politická rizika obsahují i změny týkající se zahraničně-obchodních omezení a preferencí. Nebezpečí na globálních trzích lze také rozčlenit podle oblastí, v nichž se vyskytují: jsou to jednak rizika při vývozu a dovozu, dále hrozby spojené s investováním, nebo rizika bezpečnostní.

Nejčastější rizika
jsou spojená s dovozními a vývozními operacemi. Jedná se především o nedodání zboží, např. u akontace, barterových obchodů, či nesplnění dodávky a nemožnost vrácení finančních prostředků v důsledku politických změn a překvapení. K častým rizikům v zahraničním obchodě lze zařadit i riziko přerušení kontraktu ve stádiu výroby, např. jednostranné zrušení kontraktu, dočasné přerušení, posunutí dodací lhůty. Nelze podcenit ani transferová rizika - např. kontrakt uzavřený v místní nekonvertibilní měně a nemožnost získání ekvivalentu v měně volně směnitelné; případně zákaz volnoměnových transferů do zahraniční, či riziko nezaplacení, eventuálně úvěrové (např. po dodání zboží). Hrozí odejmutí nebo neobnovení licence a také embargo místní vlády, či jiného správního, resp. zákonodárného orgánu. Nelze opomenout ani nebezpečí zneužití kauce. K nejčastějším rizikům spojených se zahraničními investicemi patří změna pozice investujícího subjektu (konfiskace, znárodnění, vyvlastnění, deprivace), úmyslné zničení investice, přerušení jejího provozu, nucené opuštění investice. Do této skupiny rizik lze zařadit i nátlak a administrativní komplikace včetně záměrných postojů hostitelského státu. V některých oblastech nelze podcenit ani rizika vyplývající z bezpečnostní situace. Jedná se např. o únosy, požadavky na výkupné, repatriace osob v souvislosti s vykoupením ze zajetí nebo jiných politických příčin. Patří sem i změny bezpečnostní situace v důsledku nestability země, nedostatečná ochrana osob a majetku.

Pojišťovna pomůže
předejít problémům na globálních trzích. Lze např. uzavřít pojištění vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým, resp. teritoriálním rizikům, i proti kombinaci lokálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Je nabízeno pojištění vývozního odběratelského úvěru proti riziku nezaplacení, pojištění banky potvrzující akreditiv, pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz proti riziku nesplnění vývozního kontraktu. Do širokého spektra nabídek domácích pojišťoven patří např. i možnost pojištění investic českých firem v zahraničí nebo pojištění úvěru na financování výzkumu zahraničních trhů proti riziku nezaplacení. Významná je i možnost pojištění exportních bankovních záruk.

Zvláštní místo na českém pojistném trhu zaujímá svými nabídkami státní úvěrová pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která se zaměřuje především na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky.

Čeněk Celer