Kuba reaguje na zvýšenou globální poptávku po cukru

Několik let poté co Kuba zredukovala pěstování cukrové třtiny reagují úřady opačně a zvyšují investice v cukrovarnickém průmyslu a snaží se reagovat na růst ceny cukru a světovou poptávku po etylalkoholu. Podle kubánského ministra zemědělství Rosalese del Tora dosáhne produkce rafinovaného cukru v příštích letech 3 mil tun a letos se zvýší přinejmenším o 25%. Úřady také plánují pětinásobné zvýšení produkce etanolu protože se tato komodita stává v období vysokých cen ropy stále více rentabilnější.
Podle analytiků jsou ale ctižádostivé cíle kubánské vlády plné úskalí a pochybností protože ostrovní stát nemá dost kapitálu na modernizaci nebo výstavbu nových cukrovarů a rafinerií tak aby se rozvinul životaschopný exportní obchod. Potřebuje také rychle zvýšit třtinové plochy a výnosy. Toro v červenci uvedl že Kuba vyjednává s nejméně třemi zahraničními společnostmi které by investovaly do cukrovarnické výroby což by byl výrazný posun od roku 1959 kdy vláda zakázala zahraniční investice do tohoto sektoru a znárodnila hospodářství. Nicméně zahraniční investoři se vyhýbají cukrovarnictví protože většina ploch a cukrovarů byla vyvlastněna americkými společnostmi a jsou právně napadnutelné.

Analytici pak varují že investování do kubánského cukrovarnického sektoru je riskantní protože přináší vysoké produkční náklady spojené volatilitou cen cukru v historii. „Kuba jde proti oblastnímu trendu,“ uvedl D.Erikson ředitel Carribean Programs protože zbytek Karibiku opouští zvyšování výroby cukru. Jediná země která má zájem o kubánské cukrovarnictví je Čína která na začátku roku slíbila úvěry na nákup čínských zařízení které by nahradilo ostrovní zastaralé mlýny. Není ovšem jasné jestli se tyto dohody uskutečnily. Zájem nejlidnatější země je jasný. Za prvé jsou političtí spojenci, nakupuje jí a je hladová po alternativních energiích jako je etanol. Překážkou jen zůstává nevyhovující management, nepružná pracovní síla a nedostatek investic.

Kuba a karibští producenti ale nejsou schopni konkurovat producentům v Brazílii, Thajsku nebo jižní Africe. Castro v minulých letech uznal že je byznys ztrátový a uzavřel 156 cukrovarů čímž zrušil více než 100 tisíc pracovních míst a udělal největší reformy od dob kubánské revoluce v roce 1959. Produkce cukru letos dosáhne 1,3 mil tun což je nejníže za posledních 100 let a hluboko pod 7 mil tun v roce 1992. Kubánská ekonomika tak přežívá z exportů niklu, z příjmů z turistiky a obrovské finanční pomoci Venezuely.
Pro IQ-TRADE hj-com