Komentář k vývoji makroekonomických ukazatelů (březen 2006)

Ekonomika USA si i nadále udržuje vysokou výkonnost, která je však na úkor rekordního zadlužení. Makroindikátory Eurozóny naznačují toužebně očekávané (i když dosud velmi mírné) ekonomické oživení. To  v současnosti táhne především zahraniční obchod a růst investic. Zlepšují se však indikátory ekonomického sentimentu, a to dokonce i v Německu. Raketový růst HDP v roce 2005  pasoval Česko a Slovensko do role ekonomických tygrů střední Evropy - růst má „na svědomí“ především rekordní růst zahraničního obchodu a pokračující příliv zahraničních investic. Ekonomické oživení Japonska bude znamenat utažení místní měnové politiky.

Spojené státy:

O      Růst HDP a jeho revize na 1,6% z 1,1% za poslední čtvrtletí 2005 přinesla trochu pozitivnější vyhlídky pro americkou ekonomiku. Růst HDP byl opět tažen silnou poptávkou amerických domácností. Ta zůstává nadále velmi silnou a podpoří tak růst produktu i v prvním čtvrtletí letošního roku (cca 5%).

O      Celý rok 2006 bude ve znamení inflační tlaků ze strany cen energetických surovin. Ačkoliv se čísla indexu CPI  blíží ke 3%, jádrová inflace (bez cen energií a potravin) zůstává na svých dlouhodobě nízkých úrovních.

O      Ekonomika se připravuje na další zvyšování úrokových sazeb-sazba FEDu (aktuálně 4,50%) by měla do konce roku vzrůst až na 5,00%. Vyšší výnosy lákají investory z celého světa. Scénář se tedy zdá být jasný: konec zvyšování sazeb povede k oslabení dolaru, vyššímu deficitu obchodní (rekordních 68,5 mld. USD v únoru 2006) i platební bilance díky odlivu neamerických investic.

O      Výbornou kondici vykazuje americký trh práce. Ten je velmi pružný (především ve srovnání se Evropou). V lednu i únoru se míra nezaměstnanosti pohybovala pod 5%, lidé byli schopni lépe hledat práci a také si ji udržet. Lehce rozházená čísla z druhé poloviny roku 2005 (po hurikánech Rita a Katrina) se uklidnila.

O      V horizontu jednoho měsíce (března) vidíme největší úskalí v ochlazení realitního trhu, který dosud držel spotřebu Američanů na vysoké úrovni. Stabilní trh práce bude zárukou dobré výkonnosti amerického průmyslu, otazník zůstává nad odlivem kapitálových prostředků (např. do Japonska, které indikuje zajímavé ekonomické oživení).

EU:

O      Očekávané navýšení úrokových sazeb ze strany ECB přišlo (o 0,25% na 2,50%.), následné komentáře ECB však trhy překvapily - navyšování sazeb tak patrně začne v Eurozóně dříve než bylo očekáváno. Finanční trhy tak v současnosti počítají se sazbou 3% na konci roku 2006.

O      Obavou číslo jedna jsou pro ECB inflační tlaky v ekonomice. Po zdražení energií ovšem nedošlo k přesunu do jiných odvětví-inflace za minulý rok tak dosáhla 2,2% a jádrová inflace (bez cen energií a potravin) je dokonce pod 1,5%.

O      Stagnaci HDP ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku má na svědomí především stále slabá ochota evropských spotřebitelů utrácet. Spotřebitelská poptávka v únoru 2005 však vykazuje mírný růst, solidní je i růst investic a exportní schopnost evropského průmyslu.

O      Probuzení na pracovním trhu je nejasné. Nezaměstnanost na úrovni 8% tak bude přetrvávat i v následujících měsících.

ČR:

O      Raketový pohon nasadila česká ekonomika v roce 2005. Hrubý domácí produkt se zvýšil v roce 2005 o plných 6,0%, poté co nová čísla za poslední čtvrtletí poskočila k 6,9%. Za výsledkem stojí především export, jehož většinu tvoří cyklické odvětví automobilového průmyslu. ČR se podle některých stává „mototechnou“ Evropy, ovšem v této fázi ekonomického cyklu  to zatím nikomu nevadí. Co zůstává za očekáváními je slabý růst domácí poptávky, je však také pravdou, že nižší růst spotřeby domácností nemá za následek tlak na růst cen a tím na zvyšování inflace a úrokových sazeb.

O      Vývoj inflace tak zůstává i nadále příznivý-očekávaný inflační koridor 2,7%-3% tak nenutí ČNB k razantnějším zásahům. Připočteme-li rovněž faktor posilující koruny (=který působí protiinflačně), neočekáváme v letošním roce razantnější zvyšování sazeb. Ke konci roku tak očekáváme úrokové sazby na úrovni 2,5%.