Po třech letech poklesu zaznamenaly globální přímé zahraniční investice v roce 2004 pomalý nárůst. Odrazem této skutečnosti byly zvýšené toky do rozvojových zemí, přímé zahraniční investice (PZI) ve vyspělých zemích  pokračovaly v poklesu. „Intenzivní tlaky v mnoha oborech vedou firmy tomu, aby zvyšovaly svou efektivitu,“ říká Dr. Supachai Panitchpakdi, generální sekretář UNCTADu, při představování zprávy World Investment Report 2005: Transnational Corporations and the Internationalization of R&D. Zpráva byla uveřejněna dnes a zahrnuje vůbec první průzkum UNCTADu na téma výzkum a vývoj nadnárodních korporací.

V hodnotě 648 miliard amerických dolarů byly globální přílivy přímých zahraničních investic o 2 % vyšší než v roce 2003 (tabulka 1). Globální stav nicméně zakrývá divergentní trendy. Přílivy do rozvojových zemí stouply o 40 % (dosáhly částky 233 miliard dolarů, což je druhá nejvyšší částka, jaká byla kdy zaznamenána), zatímco vyspělé země zaznamenaly pokles o 14 % na 380 miliard dolarů. Kolem 36 % všech přímých zahraničních investic směřovalo v roce 2004 do rozvojových zemí. Sedm z deseti ekonomik s největším nárůstem PZI byly rozvojové nebo přechodové ekonomiky, zatímco 10 největších poklesů bylo ve vyspělých zemích (graf 1). Spojené státy byly největšími příjemci přímých zahraničních investic, následovány Spojeným královstvím a Čínou (graf 2).

Podle Anne Miroux, vedoucí týmu vytvářejícího tuto zprávu, „je pravděpodobné, že se vysoká míra přímých zahraničních investic do rozvojových zemí udrží. Nadnárodní společnosti se snaží zlepšovat svou konkurenceschopnost expanzí na rychle rostoucí trhy nově vznikajících ekonomik a snižovat své náklady.“ To ovlivňuje umístění vysoce znalostních aktivit jako je výzkum a vývoj (viz UNCTAD/ PRESS/ PR/ 2005/ 033). „Vyšší ceny mnohých komodit dále stimulují přímé zahraniční investice těch rozvojových zemí, které jsou bohaté na přírodní zdroje,“ tak popsala další pravděpodobně pokračující trend Anne Miroux.

Mezi rozvojovými regiony byl zaznamenán největší nárůst přímých zahraničních investic  směřujících do Asie a Oceánie (46%), v krátkém sledu následovala Latinská Amerika a Karibik (44%), příliv přímých zahraničních investic do Afriky zůstal stabilní. Příliv PZI do nejméně rozvinutých zemích stoupl na 11 mld. USD, což je pro tyto země nejvyšší úroveň vůbec, i když podle globálních standardů zůstává jejich podíl  poměrně malý(méně než 2 % světového celku). Top 5 příjemců PZI mezi rozvojovými zeměmi tvoří Čína, Hongkong, Brazílie, Mexiko a Singapur ( pro individuální regionální trendy v FDI viz UNCTAD/ PRESS/ PR/ 2005/ 35-38).

Podle zprávy existovalo mezi vyspělými zeměmi ve výši přímých zahraničních investic mnoho rozdílů . Toky přímých zahraničních investic do Spojených států stouply o 62% (na 96 miliard dolarů), příliv PZI do Spojeného království se více jak ztrojnásobil (na 78 miliard dolarů), částečně díky navýšení velkých fúzí a akvizic v těchto zemích. Příliv PZI do Austrálie také dosáhl rekordu ve výši 43 miliard dolarů, a byl způsoben kapitálovými investicemi a nárůstem fúzí a akvizicí.

Trendy Evropské unie se velmi liší u starých a nových členských států. V minulém období klesly přílivy o 40 %, čímž dosáhly nejnižší úrovně z roku 1998. V některých zemích jako Dánsko, Německo a Nizozemí byly tyto velké poklesy částečně způsobeny splacením vnitřních půjček v rámci společnosti a vracením kapitálu do původních zemí mateřských společností. Země jako Francie, Irsko a Španělsko, které v posledních letech zaznamenaly velký nárůst, zažily v roce 2004 velký pokles. Naproti tomu přímé zahraniční investice do všech nových členských států Evropské unie dosáhly 20 miliard dolarů (téměř o 70 % více než v roce 2003), přičemž Česká republika, Maďarsko a Polsko získaly největší množství těchto financí. Největšími investory v těchto zemích byly společnosti ze „starých“ členských států Evropské unie, např. Rakouska, Francie, Německa a Nizozemí. Přímé zahraniční investice celé Evropské unie - zahrnující i nové státy Evropské unie – však v loňském roce klesly o 38 % (na 216 miliard dolarů).

Rozvojové země se stále více zajímají „o zahraničí“

Vyspělé země stále tvoří převážný podíl na objemu přímých zahraničních investic. Ve skutečnosti téměř polovina přímých zahraničních investic pocházela z následujících tří zemí: Spojené státy, Spojené království a Lucembursko (v tomto pořadí - graf 2). Některé rozvojové země, zejména v Asii, se také ukazují jako důležité zdroje přímých zahraničních investic. Klíčovým důvodem čínských přímých zahraničních investic směřujících do zahraničí je vzrůstající poptávka po přírodních zdrojích, jak ukazují navržené čínské projekty v této oblasti v Latinské Americe a Africe. Navíc se ocelářský průmysl stává hlavním cílem přílivu přímých zahraničních investic do rozvojových zemí. Například Tata Group (Indie) investovala 2 miliardy dolarů do projektů zahrnujících ocelárnu v Bangladéši, Posco Ltd (Korejská republika) souhlasila s investicí 8,4 miliard dolarů do ocelářského projektu v Indii, Baosteel (Čína) podepsal se společnostmi Arcelor a CVRD rámcovou dohodu o spolupráci na výstavbě ocelářského závodu v Brazílii v celkové výši investice 8 miliard dolarů. Zpráva UNCTADu předpokládá pokračující vzestup přímých zahraničních investic do přírodních zdrojů a souvisejících aktivit, převážně kvůli poptávce rychle rostoucích ekonomik v Asii.

Podle zprávy UNCTADu ale expandují také firmy z rozvojových zemí do vyspělých států. Příkladem byla společnost Ambev (Brazílie), jež získala firmu John Labatt (Kanada), což byla pátá největší přeshraniční fúze/akvizice roku 2004, nebo také společnost Lenovo (Čína, která převzala divizi osobních počítačů IBM (Spojené státy). Tyto a další příklady ukazují, že firmy z rozvojových ekonomik budou více aktivní v získávání korporátního kapitálu ve vyspělých zemích, důkazem čehož je poslední pokus čínských firem o získání společností ve Spojených státech.

Dosud byly mezi top 100 nadnárodními společnostmi uspořádanými podle zahraničního majetku (viz UNCTAD/ PRESS/ PR/ 2005/ 039) jen 4 firmy pocházející z rozvojových ekonomik – v čele se  společností Hutchison Whampoa (Hongkong, Čína). Co se týče výše zahraničního majetku představuje největší nefinanční nadnárodní společnost na světě General Electric (Spojené státy), dále následují firmy Vodafone (Spojené království) a Ford Motor (Spojené státy) (tabulka 2). Nadnárodní společnosti z top žebříčku mají průměrně pobočky ve 39 zahraničních ekonomikách, přičemž nejvíce oblíbenými hostitelskými zeměmi jsou Nizozemí a Spojené království. Mezi rozvojovými zeměmi hostí největší počet poboček z top žebříčku mezinárodních společností Brazílie.

Jak vysledovala zpráva UNCTADu, pokračující expanze nadnárodních společností - jejichž odhadovaný zahraniční obrat je 19 bilionů dolarů a zaměstnávají přes 57 milionů zahraničních pracovníků - souvisí s významnými změnami v utváření národní a mezinárodní politiky. Obecným trendem je uvolňování národních a regionálních ekonomik a lákání zahraničních investorů. Některé země Latinské Ameriky a Afriky nicméně naopak zpřísnily regulační systémy v této oblasti s cílem získat větší přínosy z přicházejících přímých zahraničních investic, zejména investic zaměřených na přírodní zdroje.

Zdroj: TZ OSN