Eurozóna - průmyslová produkce v dubnu příjemně překvapila

Průmyslová výroba v dubnu vzrostla o 0,6% m/m po poklesu o 0,1% m/m (revize z -0,2% m/m), trh čekal její pokles růst o 0,1% m/m (Bloomberg) resp o 0,2% m/m (Reuters), meziročně její růst posílil na 0,9% z 0,1% v březnu (revize z -0,1%), trh čekal její růst pokles o 0,1% y/y (Bloomberg) resp její meziroční stagnaci (Reuters). Data jsou nečekaně příznivá. Výroba polotovarů v dubnu vzrostla o 1,0% m/m po poklesu o 0,9% m/m v březnu, výroba investičního zboží v dubnu meziměsíčně stagnovala po růstu o 1,0% m/m v březnu, výroba spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby v dubnu vzrostla o 2,0% m/m po poklesu o 0,4% m/m v březnu a výroba spotřebního zboží krátkodobé spotřeby v dubnu vzrostla o 1,0% m/m po poklesu o 0,1% m/m v březnu.Ačkoliv jednotlivé položky ukazatele, výroba spotřebitelského zboží a polotovarů zaznamenaly v dubnu solidní růsty, dlouhodobě se nic nemění na tom, že zmíněné kategorie a celková nprůmyslová výroba rostou nadále pomalu. Na druhou stranu, příznivým signálem výsledků je, že se nepotvrdily poslední značně nepříznivé náznaky předstihových ukazatelů průmyslu Eurozóny, zejména indexu nákupních manažerů průmyslu Eurozóny za duben a květen. Podle těchto indikátorů se slabost průmyslu v dubnu a květnu dále vystupňovala. Nadále předpokládáme, že růst průmyslové výroby a celé ekonomiky Eurozóny zůstane letos slabší, jako výsledek silného růstu exportu a slabosti domácí poptávky. Data jsou příznivá pro akciový trh a nepříznivá pro trh dluhopisů, dlouhodobý význam slabé průmyslové výroby má ale na trhy opačný dopad. Po výsledcích ceny akcií viditelně posílily, o 0,6% (index německé burzy DAX, 4615, 0,8% d/d), euro posílilo o 0,4% na 1,218. Ačkoliv finanční trhy na tato data většinou příliš nereagují(kvůli zpoždění zveřejnění dat a také kvůli tomu, že se jedná o agregovaná data většinou již zveřejněných výsledků průmyslové výroby za státy Eurozóny), tentokrát zřejmě výsledky mohlo pomoci ke zlepšení nálady na akciovém trhu resp. mohly podpořit poptávku po euru vůči dolaru. Data nemění naše očekávání, že ECB letos ani v prvním pololetí příštího roku své hlavní úr. sazby měnit nebude kvůli příznivému inflačnímu výhledu založeném na slabé málo rostoucí ekonomice a silné měně. Jádrová inflace (růst indexu CPI bez cen potravin a energií) je nízká, letos a příští rok by měla celková inflace klesnout k 1,5%.

AUTOR: Josef Kvarda