(Kurzy.cz)
Eurozóna - březnová inflace v souladu s očekáváními
Skutečnost: 0,7%
Očekávání: 0,7 % (Reuters/Bloomberg)
Předchozí: 0,3%
Skutečnost: 2,1%
Očekávání: 2,1%(Reuters/Bloomberg, odhad Eurostatu)
Předchozí: 2,1%
Rozbor: Indexy jádrové inflace vzrostly o 1,6% y/y, tedy o něco více než v únoru kdy vzrostly o 1,5% y/y (nejméně od roku 2000!). Dominantní vliv na silný meziměsíční růst indexu CPI mělo sezónní zvýšení kategorie oděvů o 5,4% m/m (zvýšení indexu CPI Eurozóny o 0,4 procentního bodu) a také zvýšení cen energií o 2,4% m/m (přispěl k růstu inflace Eurozóny o 0,2% procentního bodu). Zvýšení cen energií se promítlo do růstu cen bydlení o 0,7% m/m a dopravy o 1,0% m/m. Ostatní kategorie meziměsíční inflaci již moc neovlivnily, za zmínku stojí růst cen potravin o 0,4% m/m) resp cen ubytovacích a stravovacích služeb o 0,2% m/m. Meziročně inflace stagnovala na 2,1% díky tomu, že zvýšení růstu cen energií ze 7,7% v únoru na 8,8% v březnu (jež se promítlo do zvýšení růstu nákladů na bydlení ze 4,0% na 4,3% resp do zvýšení růstu cen dopravy na 4,1% ze 3,7% v únoru) kompenzoval pokles růstu cen potravin na 1,5% z 1,9% v únoru a pokles růstu cen alkoholických nápojů a tabáku na 4,2% ze 7,2% v únoru. Celkově na meziroční růst spotřebitelských cen Eurozóny má klíčový vliv růst cen energií (cca 0,8% pb), což se promítá do velkého vlivu růstu cen bydlení a dopravy (obě cca 0,6 pb), snížil se vliv růstu cen alkoholických nápojů a tabáku (na cca 0,2 pb z 0,4 pb). Z pohledu hlavních ekonomik se meziroční inflace snížila v SRN na 1,7% z 1,8%, mírně vzrostla inflace ve Francii na 2,1% z 1,9% v únoru, Itálie na 2,1% z 2,0% v únoru a Španělska na 3,4% z 3,3% v únoru. V Eurozóně je nejvyšší meziroční inflace v Lucembursku, 3,5% a naopak nejnižší je inflace ve Finsku, 0,9%. Zajímavostí inflačních výsledků za březen je, že jediné ekonomiky s meziměsíčním poklesem spotřebitelských cen byly Česko a Slovensko (obě -0,1% m/m).
Hodnocení: Výsledky ukazují, že inflace bez cen energií, potravin a administrativního zvýšení některých cen se nadále pohybuje v pásmu 1,0-1,5%. To znamená, že inflace je dlouhdobě nízká. V roce 2005 a 2006 s předpokládaným snížením meziročního růstu cen energií a položek ovlivněných administrativním zvýšením cen alkoholických nápojů a tabáku by inflace měla klesnout pod 2,0% k 1,5%. Důvodem nízké inflace je slabá málo rostoucí ekonomika a silné euro.
Dopad na finanční trhy: Data neměla větší dopad na trhy: kurs USD/EUR se pohybuje kolem 1,298, index DAX je po výsledcích o 0,1% výše, nicméně ceny akcií jsou ve srovnání s pátkem výrazně níže a ceny dluhopisů výrazně výše: Ceny akcií v pátek v USA výrazně propadly, což se odrazilo dnes v Evropě. Také euro se obchoduje o několik desetin procentního bodu výše než v závěru minulého týdne. Trhy je ale stále sevřen v pásmu (1,271)-1,278 - 1,31 - (1,347)a obchodování má podtext konsolidace zisků dolaru z března.
Dopad na výhled monetární politiky: Data nemění náš odhad, že ECB letos úr. sazby nebude, kvůli málo rostoucí slabé ekonomice a silné měně.
AUTOR: Josef Kvarda
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?