Makroekonomika | 10.03.2005 09:29:08

HDP za 4Q i celý rok 2004 nad 4% = dosti nad očekáváními

HDP v roce 2004 vzrostl o 4,0 %

Hrubý domácí produkt - 4. čtvrtletí 2004

4. čtvrtletí

Hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl podle předběžného odhadu meziročně reálně o 4,3 %. Po vyloučení sezonnosti a vlivu počtu pracovních dní se ve srovnání se 3. čtvrtletím zvýšil o 1,0 %.

Vývoj hlavních poptávkových makroekonomických agregátů byl v porovnání se stejným obdobím roku 2003 značně diferencovaný. Rozhodujícím způsobem k růstu HDP přispěl vývoj zahraničního obchodu, neboť meziroční růst vývozu zboží (+ 23,6 %) výrazně předstihl zvýšení dovozu (+ 15,1 %). Meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu a zásob zpomalil na 5,0 %, když v předchozích čtvrtletích byl zhruba dvojnásobný. Výdaje na konečnou spotřebu navázaly na sestupný trend z předchozích čtvrtletí a dostaly se až pod úroveň 4. čtvrtletí předchozího roku (o 0,6 %).

Na straně nabídky si vyšší meziroční růst hrubé přidané hodnoty udržela odvětví zpracovatelského průmyslu (+ 8,6 %) a obchodu (+ 4,0 %), naopak více než desetiprocentní pokles zaznamenala odvětví pohostinství a ostatních služeb.

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl o 7,8 %. Vývoj produkčních, vývozních, dovozních i spotřebitelských cen byl v loňských posledních měsících poznamenán řadou někdy protichůdně působících tendencí (k významným patřily změny směnného kurzu koruny vůči hlavním měnám a také vývoj cen komodit, především ropy a hutních výrobků, na světových trzích). To se odrazilo v meziročním zvýšení úhrnné cenové hladiny (deflátoru HDP) o 3,3 %.

Meziroční vývoj vybraných výdajových složek HDP (v průměrných cenách roku 2003):

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly o 1,9 %, jejich růst navazoval na vývoj disponibilních důchodů a byl též stimulován vyšším zájmem domácností o spotřební úvěry.
Výdaje institucí vládního sektoru na konečnou spotřebu byly o 5,8 % nižší než před rokem, když poklesly především běžné výdaje organizačních složek státu.
Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 7,5 % při rychlejším růstu investic do budov než do strojního vybavení.
Zásoby jako vždy koncem roku poklesly (o 26,9 mld. Kč), tentokrát však více než ve 4. čtvrtletí roku 2003.
Zahraniční obchod byl výrazně ovlivněn rostoucím zapojením do mezinárodní kooperace. Projevilo se to podstatným nárůstem vývozu i dovozu zboží s pozitivním dopadem na jejich saldo v běžných cenách, které sice zůstalo v červených číslech, ale meziročně se zlepšilo o 26,0 mld. Kč (z předloňských 33,7 mld. Kč na 7,7 mld. Kč v loňském 4. čtvrtletí). Bilance služeb v běžných cenách zaznamenala meziroční zhoršení o 1,5 mld. Kč.

Rok 2004

Hrubý domácí produkt vzrostl loni reálně podle předběžného odhadu meziročně o 4,0 %. Zároveň s odhadem za 4. čtvrtletí byl, jako obvykle, na základě zpřesněných a úplnějších podkladů upraven i odhad HDP za všechna předchozí čtvrtletí roku (za první z 3,5 % na 3,8 %, za druhé z 3,9 % na 4,0 % a za třetí z 3,6 % na 4,0 %). V běžných cenách se HDP zvýšil o 7,9 % na 2751,1 mld. Kč, úhrnná cenová hladina, vyjádřená implicitním deflátorem, vzrostla o 3,7 %.

Hospodářské výsledky uplynulého roku byly ovlivněny změnou podmínek fungování ekonomiky související se vstupem do Evropské unie. Dopady těchto změn se projevily především v širším zapojení do mezinárodní směny, což bylo patrné z výrazného růstu dovozu i vývozu zboží.

Meziročně zvýšenou poptávku podpořila především investiční aktivita ekonomických subjektů a domácností, která se promítla do vyšší tvorby hrubého fixního kapitálu (+ 9,1 %). Ekonomický růst byl loni poprvé po několika letech stimulován pozitivním vývojem zahraničního obchodu, kde rychlejší růst celkového vývozu (+ 20,9 %) než dovozu (+ 18,5 %) přispěl ke zlepšení salda obchodu zbožím a službami. Výrazně kladná meziroční změna tohoto salda o 46,3 mld. Kč (v běžných cenách) totiž zvrátila dříve negativní příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP na vliv pozitivní. Výdaje na konečnou spotřebu v úhrnu vzrostly oproti předchozímu roku pouze o 0,7 %, její složky se přitom vyvíjely diferencovaně. Zatímco výdaje domácností se zvýšily o 2,4 %, instituce zařazené do sektoru vlády vydaly naopak o 3,2 % méně než před rokem.

Na nabídkové straně ekonomiky měl pro celkový hospodářský růst rozhodující význam vývoj hrubých přidaných hodnot objemově významných odvětví, což byly zpracovatelský průmysl s podílem na celkovém úhrnu 27,0 % (v běžných cenách), podnikatelské služby (14,6 %), obchod (12,0 %), doprava, spoje a telekomunikace (10,7 %) a stavebnictví (6,3 %). Z nich se v reálném vyjádření nejvíce dařilo odvětvím zpracovatelského průmyslu (s meziročním růstem hrubé přidané hodnoty o 7,3 %), dopravy, spojů a telekomunikací (+ 3,6 %) a obchodu (+3,1 %).

Zdroj: ČSÚ