Hvězdnými válkami pojmenovali novináři projekt Strategické obranné iniciativy USA, který počítal s vybudováním obrany v kosmu. Velkolepým záměrem, prezentovaným 23. března 1983 chtěl tehdejší americký prezident Ronald Reagan finančně vyčerpat hroutící se sovětské hospodářství, a ve svých důsledcích tak přispět ke konci studené války. Sovětský svaz byl v tehdejší době silně zaskočen a protestoval argumentem, že se jedná o porušení smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile) z roku 1972, která omezovala počty systémů protiraketové obrany. Dnes, 30 let po těchto událostech lze spatřovat až nečekaně silnou alegorii v aktuální globální ekonomické válce, tentokrát nazývané „měnová“.
O fenoménu měnových válek se začalo hovořit již v roce 2010. Do popředí se dostaly ovšem až v posledních měsících, po rally na hlavním světovém měnovém páru – eurodolaru. Jejími hlavními účastníky jsou tentokráte kromě Ruska a USA také EU (rozdělená na dvě „bojové“ divize), Japonsko a Čína. Každá země má k válce jinou záminku a používá jiné „zbraně“. Čína (potažmo Japonsko) používá vládní opatření a jejich prostřednictvím oslabuje kurz domácího juanu, aby posílila vývoz a pomohla domácím podnikům. USA a další země se v tomto boji logicky cítí jako napadené a trvale této zemi vyčítají uměle nízký kurz své měny a zvýhodnění čínského vývozu. Naproti tomu má USA v této válce zcela odlišné střelivo, ovšem s podobným účinkem. Realizuje totiž plán na podporu ekonomiky, spočívající v nákupu vládních dluhopisů americkou centrální bankou. Vedle prvotního prorůstového účelu, způsobuje tisknutí nových peněz devalvaci tamní měny a tím pádem také „bojovou činnost“ v období měnových válek. Jako oběť těchto amerických útoků se cítí Německo, jelikož jeho měna euro vůči dolaru posiluje a tím snižuje konkurenceschopnost země na zámořském trhu. Německo ovšem (s nadsázkou paradoxně k historické zkušenosti) žádný protiútok nechystá. Naproti tomu Francie, jako další země platící eurem, je pro zavedení alespoň střednědobých cílů pro kurz měny. Proti dalšímu pumpování peněz do americké ekonomiky je ovšem i samotná „útočící“ Čína. Podle Pekingu touto činností dojde k výrazné destabilizaci finančních trhů. A aby byla alegorie s hvězdnými války před třiceti lety dokonána, zapojilo se do měnových válek i Rusko. První místopředseda rady tamní centrální banky Alexej Uljukajev totiž pronesl, že jednotlivé země by se měly vyvarovat protekcionismu a nesnažit se zajistit si lepší pozici na trhu prostřednictvím devalvace svých měn. Podle Uljukajeva opatření na podporu domácí poptávky a zvýšení domácí konkurenceschopnosti prostřednictvím snížení kurzu národní měny mohou sice na chvíli pomoci, slovo na chvíli ale silně zdůraznil.
První z velkých globálních bitev měnových válek se bude konat v pátek a v sobotu právě v ruské Moskvě na summitu G20, tedy schůzce představitelů největších ekonomik světa. Maršály těchto bitev budou ministři financí zúčastněných zemí a generály guvernéři jejich centrálních bank. Chystá se ostrá bitva, která ale nebude mít stejného vítěze jako hvězdné války před třiceti lety, kdy byl ekonomicky zcela vyčerpán Sovětský svaz…