V českém prostředí, kde je fotbal nejoblíbenějším sportem, se téma policie na stadionech určitě stane na nějakou dobu oblíbeným politickým kladívkem, kterým se budou političtí protivníci vzájemně bušit do hlav. Změna zákona a hned následné utkání s očekávanými průvodními jevy tohle téma na nějakou dobu nastolí.
Při konání utkání oblíbených protivníků se pořádají na ulicích manévry, kordony policistů doprovázejí tzv. fanoušky, dochází k výtržnostem, bitkám a násilí a nakonec se všichni bijci sejdou v jednom klubu – totiž sešívaných (stehy), modro-červených (modřiny a krev) a opilých.
Takzvaná tvrdá jádra fanoušků ale nejsou sportovní nadšenci, fotbal je zde především záminkou pro to sejít se, dát si ne 1-2, ale spíše 10 piv, zahulákat si, najít si nepřítele a pořádně si zařádit. Přítomnost nebo nepřítomnost policie na stadionu to patrně nezmění.
Policie má za úkol řešit přestoupení zákona a patrně by měla monitorovat prostředí, kde se dá očekávat problém, a fotbalový stadion takové prostředí bezesporu je. Na druhou stranu je to ale soukromý prostor, kde sportovní klub - soukromá společnost - provozuje svou činnost, která je bohulibá (sport a zábava), ale také výdělečná. Podobně je na tom například opera – zabaví, povznáší, točí se v tom peníze, ale přispívá stát nebo obec, protože se jedná o záležitost, která přesahuje pouhé podnikání. Nasazení herci a zpěváci podávají náročné výkony a provozují takové umění, kterého bychom my diváci jen tak schopní nebyli, a určitě se u toho i řádně zapotí. I na emoce dojde, na straně jeviště i hlediště... Fotbalisté také někdy předvádějí dramata, a když dojde na žlutou a červenou kartu, má to i výtvarnou stránku věci.
Přesto je udržení pořádku věcí ředitele scény, úroveň představení je věcí režiséra, a když hlučí diváci, posvítí si na ně uvaděčky placené z rozpočtu divadla, policisté do opery zavítají spíše ve svém volném čase.
Až v okamžiku, kdy dochází k porušování zákona, když pořadatelská služba placená fotbalovým klubem nedokáže udržet pořádek, pak je třeba volat policii. Patrně by bylo dobře, aby policie věděla, že se bude konat problematické utkání, aby evidovala pravidelné výtržníky a dovedla tedy mít v pohotovosti síly přiměřené hrozbě. Zřejmě by měla tyto informace mít včas jak ze strany pořadatele, tak ze svého vlastního šetření a evidence.
Stejně jako je rozumné platit hasičům za to, že vám sundali ze stromu kočičku, protože jsou sice vybaveni žebříkem a nebojí se vylézt do výšky - mají na to prostě mandát a know-how, chcete-li - ale není to jejich hlavní náplň činnosti, stejně by bezpečí na fotbalových utkání měli hradit jejich pořadatelé, tedy kluby. Je třeba, aby kluby nastavily na stadionech pevná pravidla a jejich dodržování dostatečně personálně zajistili, a aby provedly dostatečná technická opatření (oddělení diváků od hřiště, jednotlivých diváckých sektorů, bezpečnostní rámy u vstupů...). A pokud to nezvládnou z vlastního rozpočtu a vlastními silami, pak tedy ať zvýší cenu vstupenky a za zákrok na stadionu zaplatí policii.