NOVÁ HUŤ zásadně změní své rozhodující charakteristiky do roku 2010

NOVÁ HUŤ,a.s. zásadně změní své rozhodující charakteristiky do roku 2010 Velké investice do technologií hlavní součástí této části rozvoje by mělo být zprovoznění takzvané minihuti určené pro výrobu přibližně miliónu tun kvalitnějších plochých výrobků za rok. Výstavba minihuti začala už loni a ještě před koncem tohoto roku NOVA HUŤ zprovozní její první část (pánvovou pec, zařízení pro plynulé odlévání ocelových bram, navazující elektrorozvodny a vodní hospodářství). Do závěru roku 1999 by firma měla dokončit navazující válcovnu. Celkové náklady na minihut mají dosáhnout přibližně 7,5 miliardy korun. Druhým nejrozsáhlejším modernizačním zásahem by se mělo stát vybudování dalšího nového zařízení na plynulé odlévání oceli, které při očekávané kapacitě 750 až 800 tisíc tun za rok zajistí, že NOVÁ HUŤ bude po roce 2000 schopna vyrábět veškerou ocel technologií plynulého odlévání. Pro tento cíl je ve firemních záměrech vyčleněno 1 , 5 miliardy korun. Dalších 700 miliónů korun má hutní společnost vložit do rekonstrukce odprášení aglomerace. Podle generálního ředitele společnosti NOVÁ HUŤ Jaroslava Pětroše musí firma mimo to počítat i s obnovou odprášení další technologické části - tandemových pecí, které bude hut provozovat nejméně do roku 2005, kdy je začne postupně nahrazovat výhodnějšími elektrickými obloukovými pecemi speciální konstrukce. Udržení ekologických podmínek provozu tandemových pecí má společnost NOVÁ HUŤ během letošního a příštího roku stát asi 500 miliónů korun. Mimo to pokračuje už v roce 1996 zahájená investice do odsíření koksárenského plynu. Ta si do dokončení v příštím roce vyžádá celkem 750 miliónú korun. Všechny inovace mají podle vedení NOVÉ HUTI vést k výraznému snížení výrobních nákladů, zvýšení jakostí a konkurenceschopnosti plochých ocelí i dalších výrobků firmy NOVÁ HUŤ, k zajištění ekologických parametrů srovnatelných s pravidly zemí Evropské unie. Souhrnné výdaje na intenzivní technologické změny dosáhnou 17,5 miliardy korun a převy- šují finanční možnosti NOVE HUTI. Firma proto v posledních čtyřech letech usilovala o získání dlouhodobých úvěrů. Po dvouletých přípravách letos v červnu podepsala úvěrovou smlouvu s International Finance Corporation (IFC), washingtonskou skupinou Světové banky. Smlouva zaručuje největší české huti možnost čerpat přímo od IFC 75 miliónů dolarů a dalších 175 miliónů ze syndikovaného mezinárodního úvěru 17ti bank a finančních korporací. Dalších 100 miliónů dolarů huti poskytne tuzemské bankovní konsorcium vedené Komerční bankou. NOVÁ HUŤ, která loni při obratu 23,4 miliardy korun vytvořila čistý zisk 254,04 miliónu korun, tak dostane v měřítcích tuzemského hutnictví dosud nejmasivnější půjčku pro restrukturalizaci a modernizaci. Rozsah restrukturalizačních záměrů a podmínky jejich úvěrování se patrně v ČR v nejbližších nejméně deseti letech nezopakují. EkonomICké pOSIIenl a Stablllta Surové železo pro potřeby společnosti NOVď HUŤ vyrábí firma Vysoké pece Ostrava, která byla založena letos v lednu jako společný podnik firem NOVÁ HUŤ a Vítkovic a bude po rekonstrukci odprášení aglomerace bez zásadních ekologických potíží produkovat železo pro potřeby obou podílníků. Surová ocel by měla být odlévána bez výjimky na kontilitích. Válcování plochých výrobků se bude odehrávat v nové moderní válcovně pásů. Pak bude podle Jaroslava Pětroše možné navázat na etapu masivní technologické obnovy projektem ekonomické konsolidace. -Tato etapa zajistíjednak plné provozní zvládnutí nově vybudovaných výrobních zařízení a plné využitíjejich kapacit, jednak rozšíříjakostní a rozměrovou skladbu výrobků, konstatoval Jaroslav Pětroš. NOVÁ HUŤ chce zdokonalené výrobní předpoklady využít především na tuzemském trhu, kde se momentálně stále více snaží prosadit západoi východoevropská konkurence. Export by měl doplňovat prodej tak, aby NOVÁ HUŤ při výkyvech tuzemské poptávky nepocit,ovala snižování tržeb. Vzhledem k růstu nákladú na dopravu se ale hutní firma zaměří na nejbližší teritoria: země Evropské unie, Polsko a Balkán. Strategickým záměrem je snižování počtu vývozních teritorií a hlavní soustředění na oblasti, kde se už ocelářská společnost etablovala. Vedení firmy NOVÁ HUŤ nepředpokládá, že by měl výrazně růst export do zemí Evropské unie, které patrně při sbližování s ČR zpřísní vývozní podmínky pro české hutě. Posílením konkurenčních šancí by největší česká hu měla získat dostatečné předpoklady pro splácení rozhodující části použitých inovačních úvěrů, které mají vesměs desetiletou lhůtu splatnosti. Úspěšný postup splátek při udržení finanční stability a ziskovosti označuje představenstvo polečnosti NOVÁ HUŤ za hlavní cíl ekonomické etapy vývoje firmy. NOVá Skladba Výrobků a flnalIZaCe Okolo roku 2005 má podle Jaroslava Pětroše NOVÁ HUŤ vstoupit do třetí fáze restrukturalizace. Potrvá přibližně pět let a má se soustředit na rozptýlení rizik vyplývajících z jednostranného zaměření na dlouhé hutní výrobky. Firma s uzavřeným hutním cyklem momentálně vyrábí ze tří čtvrtin především tento sortiment. Zbývajících 25 procent produkce tvoří za tepla válcované ocelové pásy, které zatím nedosahují dlouhodobě konkurenceschopných jakostí a nemají ani potřebnou rozměrovou přesnost. Dlouhé výrobky podléhají velmi častým konjunkturálním výkyvům, proto ve shodě se světovým trendem usilujeme o růst podílu plochých výrobků - ocelových pásů a plechů, uvedl Jaroslav Pětroš. Podíl ploché produkce na celkové výrobě ocelí ve firmě NOVÁ HUŤ by se podle něj měl zvýšit nejprve na 40 a později až na 60 procent. Mimo to huť počítá rovněž se zvyšováním stupně zpracování hutních polotovarů. -Jedná se o za tepla válcovaný pás ajeho zpracování ve výrobách výrazně zvyšujících přidanou hodnotu, uvedl generální ředitel Jaroslav Pětroš. Podle něj proto vedení společnosti NOVÁ HUŤ už usiluje nebo bude usilovat o kapitálovou účast v tuzemských i zahraničních zpracovatelských podnicích - válcovnách za studena, podnicích na výrobu lehkých a svařovaných profilů a firmách zaměřených na výrobu svařovaných trubek. NOVÁ HUŤ rovněž zvažuje i majetkové propojení se strojírenskvmi firmami, které mají perspektiv v lukrativních oborech přímo neso,uvisejících s hutní výrobou. V letošním roce už společnost koupila za přibližně 15 miliónú marek 38procentní podíl ve slovinské firmě Alpos, která je s obratem v přepočtu okolo dvou miliard korun důležitým výrobcem trubek a svařovaných profilů a významným klientem společnosti NOVď HUŤ. Představenstvo firmv se současně netají tím, že by chtělo získat majoritu ve frýdecko-místeckých Válcovnách plechu, které by Fond národního majetku měl v nejbližší době nabídnout k doprivatizaci. Pokud se ostravské hutní společnosti podaří uskutečnit diverzifikační záměry. mělo by to podle Jaroslava Pětroše znamenat, že získá zázemí pro úspěšnější překonávání konjunkturálních výkyvů na trzích s hutním materiálem. Cllená optlmalIZaCe počtu lidí Podle ředitele pro personalistiku Františka Kalety se NOV= HUŤ nebude ve svých rozvojových záměrech vyhýbat ani srovnání personálních a sociálních poměrů se strategickými cíli společnosti a zkušenostmi zahraničmch firem. ze kterého by mělo vzejít rozumné snižování počtu pracovních míst. ,.Předevšímje potřeba nalézt nejvhodnéjší systémová opatření, která sladí růst produktivity práce a vývoj mzdových nákladů. Není tajemstvím, že budeme zvažovat i otázku účelné redukce zaměstnanosti, uvedl Franti- šek Kaleta. Letos podle něj NOVÁ HUŤ postupně a různými cestami sníží počet zaměstnanců asi o 6, 5 procenta. V první polovině roku se hutní společnosti dařilo tuto tendenci udržovat a zaměstnávala 15,38 tisíce lidí. což je dokonce o 17 méně, než stanovily firemní záměrv. Ke konci letošního roku by ve společnosti NOVÁ HUŤ mělo pracovat asi 15.4 tisíce lidí, což by bylo o 698 zaměstnanců méně než v roce 1996. Ve srovnání se situací v roce 1993 by v huti mělo pracovat o 976 lidí méně. Při započtení uskutečněných delimitací dokonce o 3,9 tisíce zaměstnanců mén ě. Podle Františka Kalety by optimalizace počtu zaměstnanců neměla znamenat plošné propouštění, ale spíše analýzu vvužití jednotlivých profesí a kvalifikací. ,.Při redukci zaméstnanosti v hutních provozech ale nemůžeme mluvit o postihu určitých profesí. Chceme zachovat všechny činnosti, které bezprostředně souvisí s hutní výrobou. Omezit se tedy musí to. co s touto hlavní produkcí nesouvisí, doplnil. Zaměstnanci budou muset počítat s případnou rekvalifikací a vnitřními přesuny na jiná místa. Na druhé straně ovšem NOVÁ HUŤ pociťuje a zřejmě ještě bude pocitovat nedostatek kvalifikovaných svářečú, slévačů. obráběčů, konstruktérů a projektantů, technologů a programátorů. Pro minihut která nerozšíří, ale pouze zásadně obnoví kapacity podniku, chce NOVÁ HUŤ využít především svých současných zaměstnanců. ,.I nově vytvořená pracovní místa, která vzniknou v provozu minihuti, budeme obsazovat zaměstnanci z ručených výrob. Přiímání nových lidí z trhu pracovních sil mimofirmu předpokládáme jako doplňkový zdroj, konstatoval František Kaleta. Mzdový systém by podle něj měl mít výrazně stimulační funkci. Od roku 1992 firma uplatňuje systém odměňování založený na mzdovém ohodnocení pracovního místa, který umožňuje odměňovat nadstandardní výkonnost pracovníků. Tento systém je součástí kolektivní smlouvy. V ní se sice střetávají požadavky odborářů s možnostmi zaměstnavatele, ale přesto se obě strany každoročně shodly na podmínkách. jejichž výsledkem byl růst nominální mzdy zaměstnanců při současném respektování ekonomických možností. Průměrná mzda ve společnosti NO- VÁ HUŤ dosáhla loni hodnoty 13,3 tisíce korun. Letos by se měla hodnota průměrného platu pohybovat okolo 15 tisíc korun.