Jak nespravovat a neinvestovat státní peníze
Norský vládní investiční fond má alespoň na papíře mimořádnou míru svobody, ovšem jeho výsledky značně zaostávají za penzijními fondy či jinými fondy státními. A jeho příběh je poučný pro celou řadu investorů. Na jeho výsledky se můžeme dívat z mnoha úhlů pohledu, ale nic to nezmění na prostém faktu: Průměrná návratnost dosáhla od jeho založení v roce 1996 pouze 4,06 % ročně. Během posledních několika let navíc díky býčímu trhu dokázal generovat 7,86 % ročně, takže bez tohoto období by dlouhodobá návratnost byla ještě znatelně níže. Sony Kapoor na stránkách Bloombergu tvrdí, že příčinou je zejména špatné vedení a správa investic.
Norský parlament delegoval zodpovědnost za fond na ministerstvo financí, které pak správou fondu pověřilo NBIM, což je jedna z divizí Norges Bank. V NBIM pracuje více než 500 kvalifikovaných profesionálů, ale fond ve skutečnost spravuje jen 17 ministerských úředníků, kteří nemají žádné zkušenosti z financí a trhů. Teoreticky by norský fond měl být významnou silou na trzích a dosahovat vysoké návratnosti. Má totiž zmiňovanou velkou svobodu ohledně toho, kam může investovat. Nemusí se obávat krátkodobých tlaků akcionářů, tudíž může investovat skutečně dlouhodobě. Má určité daňové zvýhodnění a nemusí držet likviditu pro případ, že by náhle musel vyplatit větší počet podílníků. Praxe a návratnost ale kvůli popsanému způsobu vedení vypadá tak, jak bylo popsáno.
Některé nizozemské penzijní fondy či fondy švédské, kanadské a dokonce i americké si vedou mnohem lépe než norský státní fond. Stejně vychází jeho porovnání s kuvajtským státním fondem KIA či fondem ADIA z Abu Dhabi. A to samé platí o univerzitních fondech z USA. Ty mají mnohem více omezení, co se týče spektra aktiv, do kterých mohou investovat. Teoreticky by norský fond mohl dosahovat nižší návratnosti kvůli tomu, že investuje do méně rizikových aktiv. Ovšem tak tomu není, pravá příčina spočívá v jeho správě a v tom, že pouze 10 % jeho aktiv pochází z trhů mimo pomalu rostoucí vyspělé země.
Norský fond je ukázkovým příkladem transparentnosti a nikdo z něj nekrade. V tom je zářným příkladem pro ostatní, ale k jeho úspěchu to nestačí. Jeho velikost nyní odpovídá 300 % HDP. Odpovědnost za jeho vedení by měli převzít lidé se zkušenostmi z trhů a financí. Pokud se tak nestane, zaplatí za to Norové, ale i rozvíjející se země, které by z některých dlouhodobých investic fondu mohly těžit.
Zdroj: Bloomberg
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz