Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas

Máme za sebou poslední významné číslo před posledním letošním zasedáním bankovní rady ČNB. A dopadlo přesně podle očekávání. Inflace poklesla z pětiletého maxima (2,9 %) na aktuálních 2,6 % i díky tomu, že začal fungovat vysoký srovnávací základ z loňského roku. A z maxim ustupují i další inflační indexy, kterým centrální banka věnuje pozornost, ať už jde o čistou inflaci (3,1 %), jádrovou inflaci (2,6 %) nebo měnově politickou inflaci (2,7 %).

Z tohoto pohledu může být vlastně ČNB spokojená, stejně jako s vysokým růstem HDP, který rovněž očekávala. Jediným, co jí tedy nehraje do karet, je pomalejší růst mezd ve třetím čtvrtletí. Realita totiž zaostala za prognózou o sedm desetin procentního bodu, což je s ohledem na její citlivostní scénář předpokládající rychlý růst sazeb docela nepříjemné. Znamená to tedy, že by se centrální banka mohla spíše držet svého hlavního scénáře předpokládajícího jen velmi pozvolný nárůst sazeb.

Spokojenost byla cítit z komentáře ČNB k nejnovějším číslům o inflaci. A nakonec i guvernér jen nedávno hovořil o pomalém tempu – zhruba jedno zvýšení o 25 bodů za pololetí. A je-li ČNB spokojena i s kurzem koruny, tak by vlastně mohla centrální banka mít pro letošek splněno. S krátkou přestávkou by pak mohla pokračovat v normalizaci úrokových sazeb v ČR až v příštím roce, zvlášť když inflace s největší pravděpodobností zůstane nad dvouprocentním cílem a koruna nebude pokračovat v tak rychlém posilování jako doposud. Předpokládáme, že by se za příznivých okolností mohla hlavní úroková sazba centrální banky dostat na konci příštího roku na 1,25 %. Samozřejmě je tento odhad podmíněn předpokladem, že ECB začne ve druhém pololetí pomalu ustupovat od své politiky masívního dopingu bondových trhů.

Uvidíme, jestli ještě během posledních dvou dnů před začátkem týdne mlčení bude chtít ČNB ještě překvapit nějakým jestřábím komentářem, nebo raději zůstane „nudná“… 


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se včera opět krátce podívala za hranici 25,60 EUR/CZK. Nejspíše jí chybí jestřábí tóny z ČNB, které by jí mohly dodat sílu k návratu k nedávných post-exitovým maximům. Ještě nějaký ten jestřábí hlas z Příkopů asi nelze během posledních dvou dnů před začátkem týdne mlčení zcela vyloučit, avšak stále platí, že čísla z ekonomiky ČNB k rychlé akci nenutí. 

Zahraniční forex

Americký Fed na závěr dvoudenního jednání měnového výboru ve středu s velkou pravděpodobností znovu zvýší úrokové sazby. Pro příští rok trhy nyní počítají s dvěma až třemi těmito kroky, kvůli inflaci a chabému růstu mezd ale vyhlídky už tak růžové být nemusejí. Další klíčová data přijdou ve středu v podobě listopadové inflace. Dolarový index klesal o 0,1. Americká měna slábla proti euru, které se obchodovalo kolem 1,180.

Dnes budou z pohledu dat na pořadu jen čísla druhé až třetí kategorie (německý index Zew či výrobní inflace v USA). Eurodolarový trh však již může vyhlížet zítřejší zasedání Fedu a tak se před touto klíčovou událostí nebude pouštět do větších akcí.

Ropa

Cena ropy Brent vystoupala nad hranici 65 USD/barel, nejvyšší hodnotu od června 2015. Stalo se tak v reakci na odstávku jednoho z hlavních severomořských ropovodů Forties, jímž protéká přibližně 450 tisíc barelů denně (celkem 40 % britské ropy a plynu těžených v severním moři). Důvodem nucené odstávky je únik ropy, jehož opravy dle prvotních odhadů potrvají v řádů týdnů. To, spolu s produkčními limity OPEC+, dále povede k utažení trhu s ropou, což je již nyní zjevné z významného rozšiřování časového spreadu mezi nejbližším a ročním futures kontraktem na Brent. Podobně se pak i spread mezi Brentem a WTI opětovně rozevřel až k 7 USD/barel, díky čemuž se dočkají další podpory americké exporty. 

Trh s ropou bude dnes kromě situace v severním moři sledovat rovněž měsíční zprávu o stavu trhu s ropou od amerického ministerstva energetiky. Ta by měla potvrdit pozitivní vyhlídky amerických „břidlicářů“.