Perly týdne: Dolar světovým tyranem, vysvědčení EET a nejhorší banka na světě

Trhy, ekonomika, politika – tyranský dolar, problematické negativní sazby a snižování daní

S tím, jak se řada centrální bank vydává cestou normalizace jejich monetární politiky, pomalu utichá diskuse o přínosech a negativech negativních sazeb. Jistě ovšem nejde o téma, na které by bylo dobré zapomenout už proto, že další ekonomický útlum může tento nástroj vrátit významným způsobem zpět do hry. Tento týden byla zveřejněna nová studie „Are Negative Nominal Interest Rates Expansionary?“ a její autoři Gauti B. Eggertsson, Ragnar E. Juelsrud a Ella Getz Wold přichází se závěry, které dávají spíše za pravdu kritikům politiky negativních sazeb. Ekonomové totiž tvrdí, že posun klíčových sazeb do negativních hodnot vede k narušení tradičních přenosových kanálů, které vedou ke stimulaci reálné ekonomiky. A jelikož negativní sazby navíc snižují zisky bank, jejich celkový dopad na ekonomickou aktivitu nemusí být stimulační, ale naopak může vyvolat kontrakci. 

Na jiný paradox tento týden poukázal WSJ. V článku nazvaném „Deset let po krizi je král dolar světovým tyranem“ si deník všímá toho, že poslední krize, která otřásla celým globálním finančním systémem, měla své kořeny ve Spojených státech. Americká měna je ale i přesto pro světovou ekonomiku důležitější než kdy předtím. Významně se na tomto stavu podepisuje nedostatek alternativ. Ani euro, ani renminbi si totiž nedokázaly získat takovou důvěru a popularitu, aby pozici dolaru ohrozily. Ten je tak i nadále dominantní měnou v oblasti mezinárodního obchodu a nyní se dokonce zastavil i předchozí dlouholetý pokles jeho váhy v rozvahách významných centrálních bank.  

Najít pozitivní zprávy týkající se brexitu je těžkým úkolem, ale tento týden se přece jen jedna objevila. Britská centrální banka totiž na základě své každoroční analýzy síly rozvah domácích bank informovala, že domácí bankovní sektor by byl schopen ustát i takzvaný tvrdý brexit. Banky by tak podle Bank of England poskytovaly dál úvěry i v případě, že by brexit proběhl chaoticky a vedl k prudkému ekonomickému útlumu. 

Ekonom a investor Ed Yardeni na svém široce sledovaném blogu tvrdí, že v USA možná dojde k tolik očekávanému snížení daňové zátěže korporátního sektoru, může ale jít o úplně zbytečný krok. Tato zátěž totiž v současné době není ani zdaleka tak vysoká, jak se často tvrdí a jak by naznačoval plánovaný pokles sazby daně ze zisků ze současných 35 % na 20 %. Yardeni mimo jiné poukazuje na to, že skutečná – efektivní daňová sazba je pravděpodobně mnohem níže. Je to zřejmé i z následujícího obrázku, který tuto skutečnou sazbu odhaduje na základě skutečného objemu vybraných daní ze zisků a objemu zisků. Použity jsou jednak oficiální statistiky HDP a také data ministerstva financí. Ukazuje se, že efektivní sazby jsou již nyní na úrovni 20 %, či ještě výrazně níže:

Byznys – valuace Applu, nejhorší banka na světě a Alibabova schizofrenie

Bloomberg tento týden přinesl jednoduchý pohled na to, co táhne valuace společnosti Apple. V grafu je vývoj poměru ceny akcie Apple k očekávaným ziskům (PE), který prochází znatelně cyklickým vývojem. Vrcholu cyklu bylo minimálně v posledních dvou případech dosaženo v době, kdy byl na trh uveden nový iPhone. Pak už valuace směřují dolů, aby se odrazily ode dna poté, co se začne hovořit o modelu dalším:

Je to jen pár měsíců, co se na veřejnost dostaly informace o pochybných praktikách banky Wells Fargo při otevírání nových účtů stávajícím klientů. Tento týden se ukázalo, že ani zdaleka nejde o jedinou „zvláštnost“ této finanční instituce. WSJ informoval o tom, že banka u některých klientů nedodržovala dohodnuté poplatky za transakce provedené na měnových trzích a účtovala si poplatky vyšší. „Vnitřní analýza ukázala, že asi z 300 dohod uzavřených rozmanitým způsobem od podání ruky až po emailový text byly domluvené poplatky dodrženy jen asi v 30 případech“, píše WSJ. Kandidát na nejhorší banku na světě?

Akcioví a dluhopisoví investoři se nejednou dívají značně rozdílně na očekávaný makroekonomický vývoj, jejich názory se ale mohou rozcházet i v pohledu na jednotlivé firmy. Jak poukazuje Bloomberg, akcioví investoři mají akcie společnosti Alibaba ve velké oblibě, ale zdá se, že ti dluhopisoví jí zase tolik nefandí. Na tuto schizofrenii to alespoň vypadá podle následujícího obrázku, který srovnává rizikové prémie u společností s podobným ratingem na straně jedné a očekávanou prémii u obligací vydaných Alibabou na straně druhé. Zdá se, internetový gigant si bude muset značně připlatit:

U nás doma – divadlo v parlamentu, podvody e-shopů a rok s EET

Ihned.cz přináší tento týden rozhovor s majitelem společnosti Brano Pavlem Juříčkem, kterého podle jeho slov přemluvil ke vstupu do politiky šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Je přesvědčený, že sněmovna musí fungovat efektivněji a ANO by mělo vládnout s ODS. Na otázku, zda v parlamentu netrpí, odpovídá: „Trpím. Vadí mi ten neefektivně vynaložený čas. Malicherné spory typu, kolik lidí bude ve výborech, to jsou pro mě naprosto nepochopitelné věci. Navíc cítím, že vystoupení některých poslanců jsou spíše divadelním představením, protože když jsem s těmi lidmi mimo řečnický pult, dá se s nimi mluvit normálně. Pak ale jdou k mikrofonu a chovají se teatrálně… Po pětadvaceti letech v podnikání to tady skutečně vidím jako divadlo“.

Ihned.cz také informuje, že „e-shopy uměle navyšovaly ceny, aby mohly avizovat vyšší slevy během akce „Black Friday“. Tvrdí to na základě analýzy společnosti Apify, která zjistila, že české e-shopy během akce „Black Friday“ avizovaly až 80 % slevy, ty skutečné se ale pohybovaly maximálně kolem 30 %. Příkladem toho, jak se prodejci chovali, je prý vrtačka Black&Decker. „Během Black Friday ji e-shop Mall.cz nabízel s údajnou slevou 45 % za výslednou cenu 2 650 Kč. Jako původní cenu uváděl 4 899 Kč… Jenže před měsícem stála pouze o 100 Kč víc, přesněji 2 749 korun“.

Aktuálně.cz při příležitosti ročního fungování EET přináší rozhovor s Karlem Havlíčkem, který stojí v čele Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle jeho slov „bude přínos z první a druhé vlny (EET) zhruba pět miliard korun, přičemž u druhé vlny je započítána pouze část roku, v celkovém vyjádření to tedy může být o něco více“. Dořešeno podle něj není to, „co musí být účelem elektronizace, a to je úspora času a peněz“. Nejde jen o nastavení férového prostředí, ale hlavně o plnou kompatibilitu EET s účetnictvím a daňovým přiznáním. „Pokud odesílám na úřad v digitální podobě tržby, což dává smysl, pak očekávám, že mi tentýž úřad elektronicky připraví daňový formulář a já pouze doplním pár údajů a mám hotové přiznání. Stejně tak bych si měl z odeslaných dat bez problémů připravit základ účetní závěrky, kterou v digitální podobě jen pošlu na příslušná místa, bez tiskárny a nutnosti jezdit na úřady. To je to, na co malé firmy čekají a k čemu máme zatím daleko“, tvrdí Havlíček.

Robert Zetek, spolumajitel pizzerie Da Angelo a jídelny U Řeky v Chebu, pro Aktuálně.cz uvedl, že „EET dodržuje jen někdo a navíc je špatná vymahatelnost“. Poctiví jsou podle něj v současném systému „ještě poctivější, nepoctiví stále podvádějí, a kontroloři to navíc nejsou schopní odhalit“.