Rozbřesk: ČNB nic nebrání nasadit vyšší rychlost. Koruna na post-exitovém maximu

ČNB zatím její prognóza vychází, minimálně u dvou nejsledovanějších ukazatelů, a sice u inflace a HDP. Do příštího letos už posledního zasedání bude mít bankovní rada k dispozici ještě podrobnosti o růstu ekonomiky ve třetím kvartále (zatím jde stále jen o oficiální bleskový odhad), bude vědět, o kolik vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu, a především už budou známa čísla o vývoji mezd, kterým ČNB přikládá rovněž velký význam. Pokud vše bude vycházet, jako doposud, podle nejnovější prognózy centrální banky a zejména, nebude-li nic měnit její výhled pro příští rok, nemusela by ČNB na listopadovém zasedání dělat se sazbami nic.

Alespoň tak to naznačuje zmiňovaná prognóza předpokládající zvýšení sazeb až v prvním čtvrtletí příštího roku. Nicméně bankovní rada není automat, jež musí činit vše přesně v souladu s prognózou. A zvlášť nemusí postupovat podle modelu v době, kdy se úrokové sazby teprve začínají vracet k normálu. Jde tedy pouze o to, jak rychle se k takové, řekněme neutrální, úrovni chce ČNB dostat. A tak při prosincovém rozhodování může jít spíše o to, zda jsou podmínky pro rychlejší postup dostatečně příhodné. Zda případné důsledky tentokrát už třetího zvýšení sazeb třeba příliš nezahýbou korunou, nebo třeba rychle nesrazí domácí poptávku či zabrzdí úvěrovou expanzi atp. To se sice pozná až ex post, a dost často až s větším časovým odstupem, nicméně držet hlavní sazbu na půl procentech v dobách pětiprocentního růstu ekonomiky, solidního růstu mezd při rekordní nabídce volných míst a zejména pak v situaci tříprocentní inflace k zařazení vyšší rychlosti takřka vybízí.

Jak se zdá, obavu nemusí mít ČNB ani v případě koruny. I když její prognózu začne znovu zveřejňovat až od února – takže stále nevíme, kde přesně by ji chtěla vidět – nezdá se, že by jí kurz 25,50 byl na překážku. Tím spíše tak centrální banka může otestovat větší rychlost při návratu sazeb k „normálu“ už v prosinci. A nakonec tuto možnost připustil i guvernér, pro nějž jsou varianty prosinec či únor rovnocenné. Proto začínáme přikládat možnosti ještě jednoho zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce větší pravděpodobnost. Nakonec prostor tu je, zvlášť když tuzemská centrální banka nemusí brát až takový ohled na extrémně uvolněnou politiku ECB. S určitým nadhledem se dá říct, že díky překoupenosti koruny se volnost rozhodování ČNB jen zvýšila.

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna dosáhla v průběhu včerejšího pozdního odpoledne nového post-exitového maxima, když se vůči euru posunula pod hranici 25,50. Během středečního dopoledne kurz koruny k euru atakoval 25,477 CZKEUR, což je nejsilnější úroveň od června 2013. Rostoucí úrokový diferenciál se stává stále větším lákadlem pro zahraniční investory a fakt, že ČNB kurz stále nijak viditelně netrápí, k tomu dále jen přispívá. Trh počítá s dalším růstem úrokových sazeb, i když minimálně z pohledu FRA není pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb příliš vysoká. Do dalšího zasedání bankovní rady se nepochybně dočkáme ještě řady komentářů z ČNB, takže příprava teprve může začít probíhat. V každém případě to vypadá tak, že bankovní rada zřejmě chce zařadit proti prognóze vyšší rychlost. Ta zatím předpokládá, že tříměsíční PRIBOR dosáhne v posledním čtvrtletí v průměru jen 1 %, a to už je nyní docela dost pod trhem.

Zahraniční forex

Před blížícím se svátkem v USA se seběhne několik podstatnějších událostí. Kromě toho, že budou zveřejněna americká data za durables (proxy investic), tak promluví dosluhující šéfka Fedu Yellenová a bude zveřejněn zápis z jednání FOMC. Ten může poodhalit, jak vážná je uvnitř Fedu zatím akademická debata o “price-level targeting” (namísto inflačního cílení). Pokud by se ukázalo, že uvnitř Fedu se o něčem takovém opravdu vážněji uvažuje, může to mít dlouhodobě holubičí důsledky pro měnovou politiku, což by teoreticky mohla být negativní zpráva pro dolar.

Kurzy zlotého a forintu divergují, když zatímco polská měna díky silným fundamentům posiluje tak forint dále ztrácí. Medvědí choutky forintu lez vysvětlit chováním MNB, která včera potvrdila, že bude dále pokračovat ve velmi uvolněné měnové politice, která má za cíl nejen stlačit výnosy na krátkém konci křivky. MNB chce jít dále a nekonvenčními nástroji eventuálně ovlivnit i střední a delší segment křivky (poslat tržní sazby níže). To se forintu pochopitelně nelíbí.

Ropa

Cena ropy Brent ve středu roste a atakuje hranici 63 USD/barel. K růstu přispěla zveřejněná data o zásobách od API, upozorňující na jejich poměrně razantní pokles o 6,4 milionů barelů v případě surové ropy a 1,7 milionů barelů v případě destilátů. Ropné býky potěšilo taktéž oznámení o omezení dodávky surové ropy z Kanady do USA prostřednictvím ropovodu Keystone (min. o 85 % z celkové kapacity 590 000 bpd) až do konce listopadu v důsledku úniku ropy v Jižní Dakotě.

Nadále pak trhy samozřejmě s napětím sledují vše okolo blížícího se zasedání OPEC, zejména pak s ohledem na otázku délky možného prodloužení produkčních omezení. Vyjma toho dnes přitáhnou pozornost taktéž oficiální data o zásobách ropy od EIA, které nám mimo jiné nastíní, zdali americký export surové ropy nadále pokračuje v robustním růstu, působícím jako protiváha snahám zemích OPEC.