Jakub Hlaváček (FWR): Čína dokázala za 10 let to, co velká část rozvinutého světa za 70 let

Na otázky spojené s ekonomickou situací v Číně a s možnostmi investic do technologických společností sídlících v této zemi odpovídal Jakub Hlaváček, investiční stratég Privátního bankovnictví FWR  

Jak byste zhodnotil ekonomický vývoj v Číně v uplynulých letech?

Čína dokázala za posledních 10 let to, co ve velké části rozvinutého světa trvalo více než 70 let. Je viditelný jasný posun od společností, které zpracovávají nerostné suroviny nebo vyrábějí nekvalitní spotřební zboží k firmám s vysokou přidanou hodnotou a vysokou konkurenceschopností na globálním trhu. V dnešním technologickém světe je stále jasným lídrem USA, ale silná konkurence, především z Asie (Japonsko, J. Korea a Čína) do budoucna jeho pozici určitě ohrozí. Tento strukturální posun bude pokračovat bez zásadního ohledu na politické postoje státní moci, která v nových technologiích spatřuje nejen výhody, ale dívá se na ně s obavou, aby nepřinesly společenské změny.

  Řekněme, že jsem před 10 lety investoval do Číny coby „továrny“ světa, která těží z levné pracovní síly a dostatku nerostného bohatství. Měl bych dnes tuto část svého investičního portfolia směřovat do zemí, které jsou nyní ve fázi, kde byla Čína před 10 lety, tj. například Indie, Filipíny, Bangladéš, Pákistán?  

Každá z vyjmenovaných zemí je v jiné ekonomické a společenské situaci. Myslím, že geografická velikost a rozmanitost Číny prakticky obsáhne možnosti vyjmenovaných zemí. Dále investice do zemní na nižším ekonomickém rozvoji přináší celou řadu rizik, které nemusí být na první pohled zřejmé. Samostatné zastoupení Indie v portfoliu má určitě smysl, ale u menších zemí v regionu bych volil raději mix těchto zemí.

A co výhoda levné pracovní síly, o kterou Čína postupně přichází?

Myslím, že přemýšlet o investicích jen z pohledu nákladů na hodinovou mzdu není úplně ideální. Potenciál těchto zemí leží v první řadě na možnosti přístupu na globální trh a snaze zvýšit životní úroveň místních obyvatel. Pokud budou existovat rozumné investice určitě bych je jako investor zamýšlel s odkazem na věci zde vyjmenované.

Ve spojitosti s Čínou se stále mluví, a Vy jste to také zmínil, s obrovských technologickým pokrokem a faktem, že Čína je dnes domovem firem, které patří mezi největší technologické společnosti světa. Pokud se ale podívám do portfolií podílových fondů investujících do technologických společností, Čínu tam najdu pouze výjimečně, proč tomu tak je?

  Odpovědět na tuto otázku musíme trochu ze široka. Stávající podoba dnešních indexů, které jsou zaměřeny na Globální technologický trh je konstruována především na akcie z rozvinutého světa (rozvinutého a otevřeného kapitálového trhu). Čína má řadu restrikcí na nákupy akcií čínských společností od nerezidentů. Dále valná většina čínských technologických společností se obchoduje pouze na pevninské Číně a pro zahraniční investory je tento trh „nedostatečně rozvinutý“. Je ale řada čínských firem, které se obchodují v USA v podobě duálního listingu nebo ADR programu. Jedná se o obrovské společnosti, které generují značné příjmy z amerického trhu např.: Alibaba, Baidu . Druhá skupina společností je kótována v Hong Kongu, který má rozvinutý kapitálový trh a je součástí Číny např.: Tencent. Poslední kategorii jsou společnosti z Taiwanu, kde nemůžeme mluvit o čínských společnostech příkladem je Foxconn.

To znamená, že pro zahraniční investory jsou „čínské“ technologické společnosti dostupné jen v případě, že jsou kótovány i v USA? Když dnes chtějí zahraniční investoři nakupovat čínské akcie jdou si pro ně i do Hong Kongu, který berou, jako Čínu. Řada technologických společností v Číně má ale kratší historii a jejich tržní kapitalizace je řadí do „small and middle markets“. Kdo by chtěl opravdu část svého portfolia investovat do technologických společností z Číny má možnost skrze index Alpha Shares China Technology Index a na něho navázané fondy.