30.10.2017 Postavení českého trhu práce v rámci EU - 2. čtvrtletí 2017
Kód: | 250138-17 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Postavení českého trhu práce v rámci EU |
Poznámka: | |
Anotace: | Analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | ilona.mendlova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Analýza |
Cena: | |
Verze: | Česká |
Typ termínu vydání: | 120. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 31.07.2017, 30.10.2017, 30.01.2018, 30.04.2018 |
Rok: | 2017 |
Přílohy
-
czam103017analyza.docx
-
czam103017analyza.pdf
-
czam103017analyza.zip
- rok 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 1. čtvrtletí
- rok 2011 | 4. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 30.10.2017
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
30. 10. 2017
Postavení českého trhu práce v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 2. čtvrtletí roku 2017 míra zaměstnanosti 20-64letých zvýšila a značně se tak přiblížila stanovenému cíli, ke kterému členským zemím EU chybí v průměru 2,7 procentních bodů. Na druhé straně nezaměstnanost v těchto zemích klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší, zejména pak u mužů.
Česká republika se dělí o třetí příčku s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 2. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru 72,3 procent. Míra zaměstnanosti mužů (78,0 %) převyšuje míru zaměstnanosti žen o 11,5 procentních bodů.
Ve 2. čtvrtletí průměrnou cílovou hranici 75 % dosáhlo celkem devět sledovaných států Evropy - Švédsko, Německo, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,1 %). Na evropský průměr se dotahuje poměrně rychlým zvýšením své zaměstnanosti Bulharsko (71,7 %). Největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti (o 3,9 procentních bodů) je zřetelný v Rumunsku (70,5 %), kde zaměstnaní muži tvoří téměř 80 procent mužské populace. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (58,2 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se nicméně téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila.
Ve 2. čtvrtletí 2017 se Česká republika dělí o třetí místo se Spojeným královstvím, když míra naší zaměstnanosti (78,2 %) překonala průměr EU28 o 5,9 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve 2. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,0 %). Rakousko (75,7 %) se opět dostalo nad stanovenou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 2. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 86,1 %) převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,0 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 70,1 %.
Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
82,1 |
84,1 |
80,0 |
0,6 |
0,8 |
0,3 |
||
79,0 |
83,1 |
74,9 |
0,7 |
0,6 |
0,9 |
||
78,2 |
83,5 |
73,0 |
0,7 |
0,4 |
0,9 |
||
Česká republika |
78,2 |
86,1 |
70,1 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
|
Nizozemsko |
77,9 |
83,1 |
72,8 |
0,9 |
0,6 |
1,2 |
|
77,7 |
81,7 |
73,8 |
0,0 |
0,1 |
-0,1 |
||
76,8 |
80,2 |
73,4 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,2 |
||
76,3 |
76,4 |
76,3 |
0,9 |
-0,1 |
2,0 |
||
75,7 |
79,9 |
71,5 |
0,8 |
0,8 |
0,7 |
||
74,6 |
76,2 |
73,0 |
0,7 |
0,4 |
1,1 |
||
74,3 |
76,3 |
72,4 |
0,8 |
1,1 |
0,4 |
||
73,4 |
77,3 |
69,2 |
2,8 |
3,6 |
1,9 |
||
73,2 |
77,1 |
69,6 |
2,7 |
2,9 |
2,5 |
||
73,2 |
81,0 |
65,6 |
1,8 |
2,4 |
1,1 |
||
EU28 |
72,3 |
78,0 |
66,5 |
1,2 |
1,1 |
1,2 |
|
71,7 |
75,2 |
68,1 |
3,7 |
3,9 |
3,5 |
||
71,6 |
77,7 |
65,6 |
1,6 |
1,6 |
1,5 |
||
71,4 |
75,6 |
67,0 |
1,1 |
-0,9 |
3,0 |
||
71,1 |
77,5 |
64,6 |
1,2 |
0,3 |
2,1 |
||
71,1 |
77,9 |
64,2 |
2,0 |
1,9 |
1,9 |
||
71,0 |
75,0 |
67,1 |
0,8 |
1,0 |
0,5 |
||
71,0 |
76,2 |
66,2 |
1,2 |
1,3 |
1,2 |
||
70,7 |
83,6 |
57,2 |
1,1 |
0,2 |
2,0 |
||
70,5 |
78,8 |
62,1 |
3,9 |
3,4 |
4,5 |
||
68,2 |
73,1 |
63,4 |
0,9 |
0,6 |
1,3 |
||
65,5 |
71,4 |
59,7 |
1,8 |
2,0 |
1,6 |
||
63,8 |
69,9 |
57,7 |
1,8 |
3,4 |
0,1 |
||
62,5 |
72,5 |
52,7 |
0,4 |
0,3 |
0,7 |
||
58,2 |
67,8 |
48,8 |
1,6 |
1,5 |
1,6 |
||
Zdroj: Eurostat |
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší
Na datech 2. čtvrtletí se projevilo, že s příchodem jara tradičně nezaměstnanost klesá. S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 2. čtvrtletí činila 7,7 %. V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,0 %, u mužů dokonce 2,4 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,9 % se zařadilo Německo. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,3 procent. Nízkou nezaměstnanost žen má Rumunsko (3,7 %). Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 2. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 4,3 procent.
V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,0 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku zaznamenali míru nezaměstnanosti
15-64letých osob mírně pod evropským průměrem 8,2 %.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
Česká republika |
3,0 |
2,4 |
3,8 |
-1,0 |
-1,1 |
-0,9 |
3,9 |
4,4 |
3,3 |
-0,4 |
-0,3 |
-0,6 |
|
4,2 |
4,0 |
4,4 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,1 |
|
4,3 |
4,0 |
4,6 |
-0,8 |
-1,3 |
-0,3 |
|
4,4 |
4,6 |
4,2 |
-0,5 |
-0,4 |
-0,6 |
|
5,0 |
5,9 |
3,7 |
-1,1 |
-0,9 |
-1,4 |
|
5,0 |
5,3 |
4,8 |
-1,3 |
-1,1 |
-1,3 |
|
Nizozemsko |
5,0 |
4,6 |
5,5 |
-1,3 |
-1,3 |
-1,2 |
5,3 |
5,5 |
5,1 |
-0,9 |
-0,1 |
-1,8 |
|
5,5 |
5,9 |
5,0 |
-0,7 |
-0,8 |
-0,6 |
|
5,7 |
5,4 |
5,9 |
-0,4 |
-0,5 |
-0,5 |
|
6,4 |
6,9 |
5,8 |
-1,8 |
-2,1 |
-1,4 |
|
6,5 |
5,6 |
7,6 |
-1,4 |
-1,6 |
-1,0 |
|
6,6 |
7,7 |
5,3 |
-2,2 |
-2,4 |
-1,9 |
|
7,1 |
7,1 |
7,1 |
-0,9 |
-0,8 |
-0,9 |
|
7,2 |
8,9 |
5,6 |
-1,0 |
-0,8 |
-1,2 |
|
7,2 |
7,9 |
6,4 |
0,5 |
0,1 |
1,0 |
|
7,5 |
7,8 |
7,1 |
-0,2 |
-0,4 |
-0,2 |
|
EU28 |
7,7 |
7,6 |
7,9 |
-1,0 |
-1,0 |
-1,0 |
8,2 |
8,0 |
8,3 |
-1,5 |
-0,5 |
-2,8 |
|
9,0 |
10,5 |
7,5 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,1 |
|
9,2 |
8,8 |
9,6 |
-2,1 |
-2,5 |
-1,7 |
|
9,2 |
9,3 |
9,0 |
-0,5 |
-0,8 |
-0,3 |
|
10,2 |
10,4 |
9,9 |
0,0 |
0,0 |
-0,1 |
|
10,8 |
10,3 |
11,3 |
-1,5 |
-1,9 |
-1,0 |
|
11,1 |
10,3 |
12,0 |
-1,9 |
-2,3 |
-1,4 |
|
11,2 |
10,4 |
12,2 |
-0,5 |
-0,5 |
-0,7 |
|
17,3 |
15,8 |
19,2 |
-2,8 |
-2,7 |
-2,8 |
|
21,3 |
17,8 |
25,7 |
-2,0 |
-1,7 |
-2,2 |
|
Zdroj: Eurostat |
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Největší meziroční pokles sledované míry nezaměstnanosti zaznamenávají převážně státy na jihu Evropy.
Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let
Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že v převážné většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesá. Míra nezaměstnanosti ve věku 15-24 let je ve většině evropských zemí dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (43,8 %) a ve Španělsku (39,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností si stále udržuje Německo (7,0 %), u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 8,1 %, a u žen 5,8 %. V České republice ve 2. čtvrtletí 2017 míra nezaměstnanosti 15-24letých dosáhla hodnoty 8,3 %, u mužů dokonce 7,0 procent.
Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
|||
celkem |
muži |
ženy |
||
7,0 |
8,1 |
5,8 |
||
Česká republika |
8,3 |
7,0 |
10,3 |
|
8,9 |
10,0 |
7,8 |
||
Nizozemsko |
9,0 |
9,0 |
9,1 |
|
10,0 |
9,5 |
10,8 |
||
10,1 |
10,2 |
10,0 |
||
11,0 |
10,8 |
11,2 |
||
11,3 |
11,6 |
: |
||
11,6 |
13,0 |
10,0 |
||
13,1 |
14,5 |
11,5 |
||
13,2 |
13,9 |
12,2 |
||
14,6 |
15,4 |
13,5 |
||
15,4 |
15,7 |
14,9 |
||
15,7 |
19,3 |
: |
||
15,9 |
16,9 |
: |
||
16,5 |
17,6 |
15,3 |
||
16,5 |
18,3 |
14,6 |
||
EU28 |
16,9 |
17,6 |
16,0 |
|
17,7 |
17,9 |
17,4 |
||
19,9 |
19,3 |
20,5 |
||
20,5 |
22,2 |
18,3 |
||
21,9 |
22,9 |
20,8 |
||
21,9 |
22,5 |
21,2 |
||
22,7 |
22,8 |
22,6 |
||
25,3 |
26,3 |
24,4 |
||
27,4 |
27,9 |
26,9 |
||
34,2 |
33,2 |
35,7 |
||
39,5 |
40,6 |
38,2 |
||
43,8 |
39,3 |
48,6 |
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním ze sociálních problémů, negativně ovlivňuje sociální soudržnost.
Průměrně téměř polovina nezaměstnaných byla ve 2. čtvrtletí 2017 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle - v průměru za státy EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,7 p. b. na 46,1 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 6,1 procentních bodů (na 37,5 %). Výrazný meziroční úbytek celkově dlouhodobě nezaměstnaných měli v Rumunsku, Chorvatsku a Maďarsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (73,8 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, Bulharsku, Belgii, Slovinsku, Portugalsku a v Irsku, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
73,8 |
71,9 |
75,4 |
1,7 |
0,3 |
3,0 |
||
63,3 |
66,9 |
59,1 |
2,7 |
5,0 |
-0,2 |
||
60,9 |
62,2 |
59,5 |
0,9 |
2,3 |
-0,6 |
||
55,3 |
59,1 |
50,2 |
-5,1 |
-1,0 |
-10,5 |
||
53,8 |
56,2 |
51,1 |
0,7 |
5,4 |
-4,7 |
||
51,3 |
60,3 |
43,6 |
-3,9 |
6,5 |
-13,0 |
||
51,1 |
50,8 |
51,5 |
-5,3 |
-8,1 |
-2,2 |
||
51,1 |
56,3 |
42,4 |
-1,8 |
-4,0 |
1,7 |
||
47,0 |
49,0 |
44,7 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,0 |
||
46,6 |
52,6 |
40,6 |
-6,3 |
-6,1 |
-6,1 |
||
46,3 |
51,9 |
41,0 |
-0,6 |
-1,2 |
0,5 |
||
EU28 |
46,1 |
46,6 |
45,5 |
-1,7 |
-1,3 |
-2,1 |
|
45,6 |
43,3 |
47,8 |
-3,3 |
-2,7 |
-3,9 |
||
44,2 |
47,4 |
40,2 |
8,6 |
10,5 |
5,8 |
||
42,7 |
43,9 |
40,8 |
0,6 |
-0,7 |
2,0 |
||
42,2 |
44,9 |
: |
5,5 |
5,2 |
|
||
41,9 |
42,6 |
41,2 |
-6,3 |
-4,5 |
-8,5 |
||
41,1 |
44,8 |
33,4 |
-10,3 |
-7,0 |
-17,3 |
||
Nizozemsko |
41,1 |
42,3 |
40,0 |
-3,2 |
-3,1 |
-3,2 |
|
39,2 |
43,7 |
32,8 |
-1,4 |
0,4 |
-4,5 |
||
37,9 |
39,5 |
35,4 |
-1,2 |
0,2 |
-3,4 |
||
Česká republika |
37,5 |
39,6 |
35,8 |
-6,1 |
-2,5 |
-9,1 |
|
32,8 |
34,7 |
30,3 |
-1,5 |
-2,6 |
0,2 |
||
30,4 |
33,8 |
25,7 |
0,2 |
1,2 |
-0,5 |
||
29,9 |
31,7 |
27,6 |
-5,7 |
-5,2 |
-6,5 |
||
25,8 |
28,2 |
22,9 |
-2,2 |
-2,9 |
-1,4 |
||
21,3 |
23,5 |
18,9 |
-1,8 |
-1,1 |
-2,4 |
||
20,8 |
22,3 |
19,2 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,3 |
||
17,9 |
19,5 |
15,9 |
-0,3 |
0,5 |
-1,2 |
||
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.mendlova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz