Dluhopis – mrtvý cenný papír?

Dle statistik ČNB rostou zpětné nákupy podílových listů dluhopisových fondů meziročně o 57 %, a to navzdory faktu, že většina těchto (v České republice registrovaných) fondů již druhým rokem postupně umazává záporná zhodnocení z let 2013-2015. Navíc, noví investoři se do dluhopisových podílových fondů příliš nehrnou. Vypadá to tedy, že tento druh podílových fondů bude minimálně v příštích 12-18 měsících postupně ustupovat ze scény.

„Již delší dobu nedoporučuje nákup dluhopisových podílových fondů. Jejich podíl na aktivech je v ČSOB oproti konkurenci výrazně nižší a v podstatě minimální. Hlavní vlna odkupu u nás proběhla již v minulosti, takže nějaké výrazné zvýšení nepozorujeme. Alternativu spatřujeme ve smíšených fondech s podílem akcií převyšujícím 30 %. Smíšené fondy s nižším podílem akcií mohou být poklesem ceny dluhopisů zasaženy také, proto i tyto fondy doporučujeme k reinvestici.“, popisuje situaci v ČSOB Asset management Václav Lepič, manažer oddělení produktové inovace a vývoj.

„Dluhopisové podílové fondy zažívají těžké časy od roku 2011, kdy nejsou schopny na svém investičním horizontu nabídnout zajímavé zhodnocení při odpovídajícím riziku. Výnosy dluhopisů, a to nejen těch státních, tlačí v Evropě dolů ECB. O tzv. novém normálu, tedy období nízkých výnosů dluhopisů se mluví od roku 2010, konec tohoto stavu je přitom v nedohlednu.“, popisuje aktuální situaci na trzích Wolfgang Koeck, analytik Phoenix Investor.

České dluhopisy „vyloupili“ zahraniční investoři

Statistiky ČNB prozradily další výraznou změnu u dluhopisových podílových fondů, a to výrazný nárůst bankovních vkladů v jejich portfoliích (meziročně o více než 100 %), a to i fondů s investičním horizontem 3-5 let.

„Na domácím dluhopisovém trhu je velmi těsno. O české státní dluhopisy a pokladniční poukázky mají velký zájem zahraniční investoři, kteří nakoupili ve velkých objemech koruny a snaží se je umístit do českých aktiv. A protože český akciový trh je velmi mělký, zbývá kupovat jen dluhopisy či ukládat volné prostředky u zdejších bank. Navíc portfolio manažeři se už delší dobu snaží zbavit dluhopisů s delší splatností, protože ty při růstu inflace a sazeb trpí v prostředí růstu sazeb většími ztrátami než ty s kratší dobou do splatnosti. Volné prostředky pak zčásti investují do krátkodobých pokladničních poukázek nebo čím dál častěji nechávají v hotovosti, kterou uloží na účtech u bank.“, komentuje situaci Helena Dvorská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

„V prvním čtvrtletí se fondy připravovaly na ukončení kurzového závazku ČNB. V té době opravdu nebylo co kupovat, neboť výnosy na českých dluhopisech dosahovaly (záporných) minim. Koupě cizoměnových bondů situaci neřešila, neboť zajištění bylo extrémně drahé (a nezajišťování znamenalo ztrátu po uvolnění kurzu CZK). Z toho důvodu byl nulový úrok na CZK vkladech u bank tím nejvyšším dosažitelným, pokud se pohybujeme v oblasti fixně úročených instrumentů a pomineme dluhopisy s vysokým kreditním rizikem. Situace se ve druhém čtvrtletí postupně měnila, a i v současné době se fondy vrací zpět k dluhopisům s tím, jak výnosy mírně rostou. Nicméně stále považujeme výnosy na dluhopisech za nezajímavé.“, doplňuje Aleš Prandstetter, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management

Dluhopis jako mrtvý cenný papír?

Současná situace a předpokládaný vývoj nedávají žádné velké šance k dosažení výnosů nad rámec inflace. Naopak, s očekávaným zvyšováním úrokových sazeb v České republice bude klesat cena stávajících dluhopisů, tj. „zainvestovaným“ investorům reálně hrozí další záporné výkonnosti fondů. Postupně roste počet zemí, které jsou schopny prodat své dluhopisy se záporným výnosem i u pětileté maturity a jak již bylo zmíněno výše, vše co nabízí jakékoliv kladné zhodnocení se těší mimořádnému zájmu investorů. Typickým příkladem může být poslední emise státních dluhopisů Itálie, která byla schopna prodat dluhopisy s 10 letou splatností při 5% výnosu v situaci, kdy poptávka po dluhopisech převýšila nabídku 1,3krát. Itálie přitom v tuto chvíli platí za velmi problémovou zemi s vysokým počtem nesplácených úvěrů v portfoliích bank a nevýrazným ekonomickým růstem.

„Drobní investoři v České republice si snadno najdou alternativu, která nabízí lepší zhodnocení, a dokonce i nižší rizika, než jaké dnes nabízí dluhopisové podílové fondy se zaměřením na státní dluhopisy západní a střední Evropy. S ohledem na relativně vysoké ceny akcií lze říct, že pro velkou část investorů je pozdě přesunout část investic do akciových podílových fondů. Na finančních trzích se ale objevují nové faktory, které boří zažité pořádky. Evropa již reálně a intenzivněji snižuje svoji závislost na komoditách z Ruska, klesá význam kartelu OPEC na světovém trhu s ropou, dramaticky roste spotřeba a chuť zadlužovat se čínských spotřebitelů, roste význam technologií s nízkým dopadem na životní prostředí. Kdo své portfolio těmto trendům přizpůsobí již na jejich počátku, zvyšuje svoje šance na zajímavé zhodnocení. Drobní investoři však investují s velkou setrvačností a svá portfolia často mění v situaci, kdy je již výrazně zúžen výnosový potenciál.“ V tuto chvíli pak nic nenaznačuje tomu, že by dluhopisy opět byly schopny nabídnout potenciál jako v letech 2011-2014 (korporátní dluhopisy), 2009–2011 (státní dluhopisy rozvíjejících se trhů), státní dluhopisy vyspělých zemí pak již dlouhou dobu slouží jako pojistka proti ztrátám v době ekonomické nejistoty, ne jako cenné papíry pro vysoké zhodnocování volných finančních prostředků v dlouhodobém horizontu.“ uzavírá Wolfgang Koeck.