Narušení soukromí zaměstnanců může nově trestat i inspektorát práce

29. července vstoupila v platnost novela zákona o inspekci práce, díky které může narušení soukromí zaměstnanců nově trestat také inspektorát práce. Vedle Úřadu pro ochranu osobních údajů tak bude v této oblasti působit další státní orgán se sankčním pravomocemi.

Podle současného zákoníku práce nesmějí zaměstnavatelé narušovat soukromí zaměstnanců na pracovišti. Za takové narušení může být považovaný třeba i kamerový systém, sledování služebních vozidel pomocí GPS nebo monitoring emailů. Od konce července se mohou v případě porušení těchto pravidel zaměstnanci nově obrátit na inspektorát práce. „Tato novinka postavení zaměstnance značně ulehčuje. Napříště se už nemusí zdlouhavým způsobem obracet na soud, ale postačí, když podá podnět u místně příslušného inspektorátu práce,“ vysvětluje Aleš Eppinger, advokát Schaffer & Partner.

Podnět inspektorátům práce může navíc podat úplně každý a zůstat přitom v anonymitě. „Dokazovat nemusí vůbec nic a inspektoráty mají povinnost se tím zabývat. Na druhou stranu ale musí být z podnětu alespoň shledatelné, jakého zaměstnavatele se týká a co se zaměstnavateli vytýká,“ říká Veronika Odrobinová, advokátka a spolupracující lektorka 1. VOX. Zajímavým impulsem k provedení kontroly je i bezplatná poradenská činnost inspekce práce. Mnohdy se stane, že zaměstnanec, bez úmyslu stěžovat si na zaměstnavatele, zkonzultuje něco v rámci této bezplatné poradenské činnosti a pokud se inspektorovi něco nezdá, zjistí si, pro koho pracuje a přijde na kontrolu.

V případě narušení soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách hrozí nově zaměstnavateli pokuta až do výše jednoho milionu korun a sankce až do výše 100 tisíc korun v případě, pokud poruší svou povinnost stanovenou zákoníkem práce informovat zaměstnance o zavedení kontrolních mechanismů na pracovišti, včetně uvedení rozsahu této kontroly a způsobech jejího provádění.

Zaměstnavatel se možnému postihu nevyhne ani v případě, pokud je zaměstnavatel o opatřením informován již při podpisu smlouvy. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel nesmí soukromí zaměstnance sledovat bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti. „Odborná veřejnost se zde kloní k názoru, že toto právo má v zásadě kterýkoli zaměstnavatel, pokud postupuje přiměřeně – pro podezření z krádeží jogurtů z ledničky asi není na místě instalovat kamerový systém. Nejde zde tedy stanovit jednotné pravidlo, kdy a jakým způsobem zaměstnavatel může sledovat. Souhlas zaměstnance zde zaměstnavateli nepomůže – buď podmínky splněny jsou a pak sledovat může nebo podmínky splněny nejsou a pak nepomůže, ani když zaměstnanec souhlasí,“ upřesňuje Veronika Odrobinová, advokátka a spolupracující lektorka 1. VOX.

Z hlediska přiměřenosti lze pak jinou úroveň "sledování" očekávat v jaderné elektrárně a jinou například při sázení stromků v lese. „Z nedávné praxe známe případ, kdy i sledování poštovních doručovatelů pomocí GPS po dobu zhruba jednoho roku za účelem vyhodnocení efektivity doručování zásilek bylo shledáno nepřiměřeným zásahem do soukromí,“ dodává Odrobinová.

Jak může zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance?

• Sledování elektronické pošty ( zaměstnavatel nemůže bez kvalifikovaného důvodu sledovat obsah, může sledovat jen příchozí a odchozí poštu, její adresáty apod.
• Sledování aktivit na internetu v pracovní době na firemním počítači
• Sledování aktivit na sociálních sítí (velmi zajímavé téma – zaměstnanec na nemocenské uveřejňuje na Facebooku fotky z výletu s přáteli, zaměstnanec se na síti negativně vyjadřuje o zaměstnavateli apod.)
• Sledování GPS – osoby, automobilu (často technici, obchodní zástupci v autech)
• Odposlouchávání a nahrávání telefonických hovorů (call linky)
• Elektronické docházkové systémy
• Biometrické docházkové systémy – je neuvěřitelné, co technologie dokáží, ale biometrické údaje jsou citlivé osobní údaje, takže podléhají ještě daleko přísnějšímu režimu
• Osobní prohlídky, prohlídky šatních skříněk, prohlídky pracoviště
• Kamerové systémy - několik úrovní – fotopasti, systémy nahrávající prázdnou místnost po skončení pracovní doby, běžící systémy bez záznamu, systémy se záznamem.