Víkendář: Směřujeme ke kapitalismu podle Applu, nebo podle Googlu?

Naše pozornost se dnes upírá zejména k novým technologickým společnostem, které by mohly změnit celá odvětví podobně, jako to učinily Google a Apple. Možná bychom se ale měli věnovat hlavně tomu, co probíhá mezi těmito dvěma firmami. Obě totiž zvolily naprosto rozdílný přístup ke svým akcionářům a také k budoucnosti. V konečném důsledky tak vytvářejí dvě verze kapitalismu a každá z nich může úplně změnit podobu globální ekonomiky budoucnosti, píše Tim Clayton pro The Atlantic.

Známý akciový analytik Toni Sacconaghi v roce 2012 spolu s řadou dalších tlačil na vedení Applu, aby vrátilo akcionářům část z obrovské hromady hotovosti, kterou firma drží ve své rozvaze. Tim Cook a před ním i Steve Jobs to odmítali s tím, že chtějí, aby Apple měl dostatečné rezervy, které by mu umožnily využít budoucích příležitostí na trhu. A odmítavý postoj vedení firmy měl ještě jeden důvod: Většina této hotovosti byla držena v Irsku a Apple by kvůli jejímu přesunu do USA musel zaplatit hodně peněz na daních. Sacconaghi tak navrhoval, aby si Apple namísto toho půjčil 100 miliard dolarů a ty rozdal akcionářům ve formě dividend a odkupů. Zanedlouho poté, co byla zveřejněna jeho analýza, se Apple tlaku podvolil a oznámil, že začne vyplácet dividendy. 

Sacconaghiho tlak ale pocítily i další technologické firmy. Google měl v té době akcionářskou strukturu vybudovanou tak, aby „chránila společnost před vnějšími vlivy a pokušení obětovat budoucí příležitosti v zájmu uspokojení krátkodobých cílů“. Krátce poté, co Apple oznámil výplatu dividend, informovali zakladatelé Googlu, že provedou změny, které by něčemu podobnému v jejich společnosti zabránily. Jejich akcie získaly desetinásobek hlasovacích práv ve srovnání s akciemi běžnými, což mělo zajistit „úspěch společnosti v následujících desetiletích“. 

Tento vývoj událostí v Applu a Googlu ukazuje, kam se může vydat kapitalismus nového tisíciletí. Apple svým rozhodnutím akcionáře nepotěšil, protože řada z nich začala požadovat ještě mnohem vyšší výplatu dividend a firma začala na dividendách a odkupech vyplácet obrovské částky. Google vydělává obrovské částky podobně jako Apple. Zatímco ale Apple vyplácí akcionářům asi 72 % provozních zisků, Google jen 6 %. Základní otázka dnešního kapitalismu pravděpodobně zní: Co by měly firmy dělat s penězi, které generují? A obě zmíněné společnosti na ni odpovídají naprosto rozdílným způsobem. 

Pro moderní kapitalismus je typické, že funkce vlastníků společnosti a jejich managementu jsou oddělené. Krátce řečeno, vlastníci nejsou ve vedení firmy a její management svěřili někomu jinému. To vytváří známý problém – zájmy managementu a vlastníků se totiž mohou lišit. Apple se rozhodl, že hlavní slovo budou mít investoři a to uvedený problém řeší poměrně dobře. Management totiž nemá tak volné ruce a nemůže utrácet peníze na líbivé projekty. Namísto toho musí jednat disciplinovaně a své kroky vysvětlovat velkým institucionálním investorům. Ti mohou rychle zasáhnout, pokud by se někdo z vedení firmy snažil jednat spíše ve svém zájmu než v zájmu společnosti. 

Zastánci modelu, který funguje v Googlu, ale poukazují na jiný potenciální problém: Investoři se nemusí dostatečně starat o dlouhodobý rozvoj společnosti. Například hedge fondy, které tlačily Apple do vyšší výplaty dividend, jsou známy svým krátkodobým uvažováním. Zajímají je rychlé ziskové sázky a ne dlouhodobá návratnost, která je klíčová například pro penzijní fondy. Takoví krátkodobí investoři by podle zastánců modelu Googlu mohli společnost zruinovat tím, že je zajímá jen horizont několika týdnů či měsíců. 

Ještě řadu let nebude jasné, zda lepší strategii zvolil Google či Apple. Jejich volba se ale nepromítne jen do akciového trhu. Pocítíme ji my všichni. Pokud peníze rozděluje management, těží ze znalostí a síly celé firmy, ale může propadnout zmíněnému pokušení sledovat hlavně své zájmy. Pokud peníze rozdělují investoři a trh, může se jim nabízet širší škála možností, ale zase tu není tak hluboká znalost a zázemí konkrétní společnosti. K tomu se mohou přidat zmíněné krátkodobé cíle. Dominantním modelem byl v historii ten, ke kterému se přiklonil Apple. Ale v budoucnu tomu tak být nemusí.