Francie volí poslance: Přijde v prvním kole smršť Macronova hnutí?

Razie ve francouzském parlamentu. Tak označila média možný výsledek nadcházejících parlamentních voleb ve Francii. K razantnímu vítězství má v druhé největší ekonomice eurozóny nakročeno mladičké hnutí současného prezidenta Emmanuela Macrona. A tradiční pravice? Po absenci v květnovém druhém kole prezidentských voleb o ní není téměř slyšet.

La République En Marche, jak se politické hnutí středového prezidenta jmenuje, by v prvním kole hlasování mohlo získat 30 procent hlasů, ukázal ve čtvrtek průzkum OpinionWay-ORPI pro Les Echos a Radio Classique. Skončilo by tak daleko před ostatními stranami: Republikány (tradiční francouzská pravice) s odhadovanými 21 procenty a protipřistěhovaleckou, euroskeptickou Národní frontou, které stejný průzkum přisoudil 18 procent hlasů. Socialisté bývalého prezidenta Hollandea by skončili až pátí se 7 procenty.

Zdroj: Les Echos

Macronovo hnutí, které ještě před 14 měsíci neexistovalo, by si tak mohlo zajistit mezi 370 až 400 mandáty v dolní komoře francouzského parlamentu, kde je k mání 577 křesel. K absolutní většině je potřeba jich mít 289.

Pokud se obdobný výsledek zopakuje i o týden později ve druhém kole hlasování, bude mít protržně orientovaný liberál Macron dostatečně silné postavení na to, aby mohl prosadit svůj politický program - počínaje slibovanou, a podle analytiků potřebnou reformou zákoníku práce, usnadněním tvorby pracovních míst, snížením nákladů na práci či zmenšením rozdílu mezi hrubou a čistou mzdou osekáním sociálních příspěvků. Míra nezaměstnanosti ve Francii dosahovala v dubnu 9,5 procenta a byla sedmá nejvyšší v Evropské unii, ukazují čísla Eurostatu.

Na jinak idylický obrázek obliby Macronova hnutí podle Les Echos nedopadl ani jeden jediný stín, totiž aféra kolem Macronovi blízkého ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda, u kterého existuje podezření ze spáchání majetkových trestných činů, nepoctivého jednání a porušení pravidel pojišťovnictví z doby, kdy byl generálním ředitelem vzájemné pojišťovny Mutuelles de Bretagne.

Republikánům, kteří jsou do voleb v koalici s Unií demokratů a nezávislých (UDI) se aféru nepovedlo dostatečně využít ve svůj prospěch, a vést kampaň pro ně bylo celkově namáhavé. „Všechna témata, která (Macron) za poslední dva týdny nadhodil, institucionalizaci stavu nouze, zákoník práce, reformy ve vzdělávání, tam nemůžeme jít proti,“ tvrdí podle Les Echos nejmenovaný člen Republikánů. To, jak účinně se Macronovi podařilo pravici „vyprázdnit“, se ale prý teprve ukáže.

Porážka může čekat také šéfku francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která prohrála s Macronem už v květnovém finále prezidentských voleb. Průzkumy přisuzují její straně zisk až 15, respektive přinejlepším 18 křesel. K vytvoření poslaneckého bloku je třeba mít 15 mandátů, takže Le Penová by nakonec nemusela splnit svůj slib, že se ujme nové role a vytvoří hlavní opoziční sílu vůči Macronovi.  

O křeslo v Bourbonském paláci (francouzská verze tuzemské Strakovy akademie) bojuje 7 882 kandidátů. Do druhého kola 18. června postupují vždy dva nejsilnější kandidáti, pokud ovšem jeden z nich nezískal nadpoloviční počet hlasů už v prvním kole. Volební místnosti budou otevřené od 8 do 18 hodin a až do 20 hodin ve velkých městech. K volbám je přizváno 47 milionů voličů.

Zdroje: Les Echos, Le Figaro, Le Monde, Eurostat, Newsweek