Český trh práce je pořádně vyluxovaný

Podle údajů eurostatu bylo v roce 2016 v těchto třech kategoriích „skoro-nezaměstnanosti“ 9,4 % lidí ve věku 15-74 let. Klasická nezaměstnanost byla kolem 10 procent, takže součet klasické a skoro-nezaměstnanosti byl v blízkosti 20 procent. A to už je číslo, v jehož stínu žádný velký nárůst mezd čekat nelze.

Naproti tomu v Česku bylo loni v uvedených třech přihrádkách skoro-nezaměstnanosti podle eurostatu jen asi 1,6 procenta (v následujícím grafu jde o součet všech tří barevných pruhů). Součet s klasickou zaměstnaností je pak pod 5 procenty. Tlak na růst mezd by tedy v Česku měl být ve srovnání s eurozónou výrazně vyšší.

A ze zmíněné statistiky plyne ještě jedno zajímavé zjištění. Co se týče konkrétně lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek, v eurozóně touží po delším úvazku zhruba pětina z nich, kdežto v Česku jen asi desetina.

Tento rozdíl lze interpretovat různě. Například tak, že je v souladu s velmi nízkým rozšířením zkrácených úvazků v ČR (jejich podíl na celkové zaměstnanosti ve výši 5,7 procenta je v rámci EU čtvrtý nejnižší): nabídka zkrácených úvazků je v Česku tak malá, že ji ve větší míře – oproti eurozóně – pokryjí ti, u kterých zaměstnavateli nehrozí, že na něj budou útočit s požadavkem na větší úvazek.


Michal Skořepa