Rozbřesk: Trump trade - tentokrát s opačným znaménkem

Americký akciový index Dow Jones včera zaznamenal nejvyšší jednodenní propad od začátku září a dolar zahučel na hodnoty před listopadovými prezidentskými volbami v USA. Aneb tzv. “Trump-trade” založený na očekávání velkých daňových škrtů dostal v souvislosti s aférou amerického prezidenta okolo šéfa FBI nové znaménko - mínus.

Základní otázka tedy zní - jak to tedy s očekávanou fiskální expanzí (a daňovou reformou) v USA teď bude, když prezidentova popularita je velmi nízká a rozjíždí se mašinérie vyšetřování toho, zdali šéf FBI mohl čelit tlaku Bílého domu, který ho nechtěl akceptovat, a proto musel jít. Může v takové atmosféře, kdy se spekuluje o odvolání prezidenta (impeachmentu), Kongres něco kloudného vůbec schválit?

Předně, je si třeba uvědomit, že samotná procedura zbavení funkce prezidenta v USA (alias impeachmentu) je dost složitá a vyžaduje široký politický konsensus (k odvolání je zapotřebí dvoutřetinová většina). Republikáni, kteří mají v obou komorách parlamentu většinu, přitom musí postupovat velmi obezřetně, neboť již za rok a půl jsou v USA volby celé dolní sněmovny a třetiny Senátu. S tímto pocitem v zádech budou možná republikánští kongresmani více motivováni voličům nějakou daňovou úlevu doručit a tak trhy možná šanci na fiskální expanzi odepisují až příliš agresivně.

Jak do toho všeho zapadá měnová politika Fedu, kterou primárně musí sledovat dolar a trhy s úrokovými sazbami? Červnové zvýšení úroků o dalších 25 bazických bodů je zdá se hotovou věcí, avšak načasování dalšího zvyšování oficiálních sazeb je opravdu nejisté. Je dost možné, že Fed si dá nějaký čas pauzu, přičemž vezmeme-li v úvahu poslední komunikaci amerických centrálních bankéřů, tak se jako další forma měnové restrikce rýsuje možnost redukce bilance Fedu, alias jakési “kvantitativní utahování”. Pokud by Fed opravdu přestal v druhé polovině roku reinvestovat část dříve nakoupených dluhopisů, mělo by to na trhy v čele s dolarem viditelný dopad (i to bude diskutovat dnes odpoledne námi vydaný aktualizovaný výhled na EUR/USD). Nicméně, ať již vezmeme v úvahu budoucí navyšování oficiálních úrokových sazeb nebo eventuální redukci bilance Fedu, tak je jasné, že americká centrální banka bude chtít budoucí restriktivní mix kalibrovat tak, aby zohlednil i efekt možné fiskální expanze. A k tomu dnes nelze než dodat, že její osud je možná méně jistý než před týdnem či měsícem.


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna včera zůstávala poblíž EUR/CZK 26,50 a žádné výraznější výkyvy kurzu se nekonaly. Komentáře člena bankovní rady Nidetzkého o tom, že by ČNB mohla zvyšovat sazby již ve druhé polovině letošního roku, se na kurzu nijak neprojevily.

Co se týče včerejší aukce státních dluhopisů, tak v případě dluhopisu s kratší splatností (5 let) ministerstvo uspokojilo pouze poptávku s nekladným (resp. nepatrně záporným) výnosem. V tomto i ve druhém případě (dluhopisy splatné v roce 2027) ministerstvo prodalo cca polovinu maximálního plánovaného objemu.

Zahraniční forex

Tlak na dolar se kvůli poklesu výnosů a domácím problémům zvyšuje a americká měna vůči euru slábne na 1,1140. Kurz se dostává na úroveň před zvolením Trumpa prezidentem.

Dolar se možná jeví trochu přeprodán, neboť trh možná až příliš snadno odepsal prezidenta Trumpa a eventuální osud fiskální expanze (snižování daní). Pokud se politická situace v USA zklidní, mohl by dolar část ztrát smazat a trh se spíše zaměřit na aktuální fundamenty - konkrétně např. na podnikatelskou náladu z Philly Fedu.

Polský zlotý nereagoval na výstupy z včerejšího zasedání NBP, které vyznělo zcela neutrálně. Bez ohledu na dobré výsledky ekonomiky a velmi silný růst mezd vidí polský Výbor pro měnovou politiku inflační tlaky jako limitované. V kontextu blížícího se zvýšení úroků v USA a eventuální změny rétoriky ECB se tak mohou jevit včerejší výstupy z jednání NBP jako mírně holubičí a tím pro zlotý jako mírně negativní.

Ropa

Cena ropy Brent se včera měnila jen málo a zůstala poblíž 52 USD/barel. Oficiální data EIA o zásobách v USA za minulý týden poukázala sice na pokles zásob surové ropy, avšak o něco menší, než se očekávalo.

S blížící se schůzkou OPECu (již za týden 25.5.) se začínají objevovat výroky o tom, že nečlenské země kartelu ne zcela dostály svým slibům a snížily produkci ropy méně. Stížnosti směrují zejména do Kazachstánu, avšak část kritiky jde i do Ruska. Spíše než to, že by dohoda na prodloužení produkce minimálně na další půlrok (spíše na delší období) měla být ohrožena, jsou ale asi znakem taktické přípravy na jednání příští čtvrtek.