Fondy se zaměřením na energetický sektor – co nabízí a jaký je jejich potenciál?

Fondy zaměřené na akcie energetických společností přerušily vloni dva roky trvající období ztrát. Byť to nemusí být na první pohled patrné, tyto fondy investují velmi velkou část prostředků svých investorů do firem spojených s ropným průmyslem (firmy těžící či zpracovávající ropu, firmy těžící či zpracovávající zemní plyn). Jejich výkonnosti tak silně korelují s cenou černého zlata a maržemi firem na něj navázaných.     Odraz cen ropy ode dna se zatím projevil zejména na růstu hrubých marží těžařských společností (4Q 2016 +58,51 % YoY), rafinérské společnosti a prodejci ropy si na tučnější léta musí teprve počkat (hrubé marže ve 4Q 2016 + 10,57 % YoY). Jsou to přitom právě rafinérie a společnosti distribuující energetiku, do nichž akciové podílové fondy se zaměřením na energetický sektor investují peníze svých podílníků. Na předních příčkách společností s největším zastoupením v portfoliích těchto fondů tak zpravidla najdete např. Royal Dutch Shell, Total Sa, Bp, Chevron apod.  

Výkonnosti akciových podílových fondů se zaměřením na energetický sektor

V portfoliích fondů se zaměřením na akcie firem z energetického sektoru najdeme nejčastěji společnosti z USA, Francie, Velká Británie a Kanady. „Regionální struktura portfolií těchto fondů je z velké části dána strukturou indexu MSCI World Energy Index 10/40, který mají tyto fondy jako benchmark. V MSCI World Energy Index jsou přitom nejčastěji zastoupeny společnosti s velkou kapitalizací a sídlem v USA“, komentuje regionální strukturu portfolia Wolfgang Koeck, analytik Phoenix Investor.  

Regionální struktura portfolií akciových podílových fondů se zaměřením na energetický sektor

Stejně tak index MSCI World Energy Index 10/40 ovlivňuje, do kterých společností podílové fondy investují prostředky svých klientů. Při pohledu na prospekt tohoto indexu je zřejmé, že výsadní postavení v něm mají fosilní paliva jako ropa, zemní plyn a uhlí“. Pokud chcete ve větší míře participovat na případném růstu alternativních zdrojů energie, poohlédněte se po podílových fondech, jejichž benchmarkem jsou např. MSCI Global Alternative Index či S&P Global Clean Energy Index.  

Oborová struktura portfolií akciových podílových fondů se zaměřením na energetický sektor

Současné ceny ropy a krátkodobý výhled cen budoucích nedává prostor na zvyšování marží jak těžařských společností, tak rafinérií. Ropa má však z dlouhodobého hlediska stále zajímavý potenciál, kdy poptávka po ní má v i v příštích dekádách růst o 4 % - 6 % ročně, zejména díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v rozvíjejících se zemích. Trh s ropou prošel od roku 2008, kdy se barel prodával za více než 100 USD, výraznými strukturálními změnami. Do hry vstoupili nejen američtí a kanadští těžaři z břidlic, ale také Írán (aktuálně 12. největší exportér ropy na světě). Dále musíme vzít v potaz, že snižování produkce ropy kartelu OPEC, jemuž „vděčíme“ za současné růsty cen, na svá bedra bere z velké části Saudská Arábie, je však otázkou, po jak dlouhou dobu budou arabští šejci ochotni dělat „laskavost“ ostatním zemím. „Růst ceny ropy na 100 USD nelze ve střednědobém horizontu očekávat. Zároveň, současné nízké ceny nevyhovují snad nikomu a řada zemí stále prodává za ceny, které nepokryjí investice do těžby. Zastavují se nové projekty a klesají i investice do údržby aktivních ropných vrtů, američtí těžaři z břidlic dále hromadí úvěry a řada z nich je jednou nohou v režimu ochrany před věřiteli. To je kombinace, může být spouštěčem růstu cen ropy na úroveň 65 USD – 75 USD barel“, dodává Koeck.