Zaměstnavatelé nesouhlasí s dalším rozšiřováním oddlužení

Tak zvaná „oddlužovací novela“ insolvenčního zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti ČR má dlužníkům umožnit oddlužení za daleko měkčích podmínek, než je tomu v současnosti. Ke kritice řady připomínkových míst se aktuálně přihlásili i zaměstnavatelé, kteří jakožto věřitelé mají obavy o své pohledávky.

Návrh dokonce počítá s tím, že v krajním případě by dlužník nemusel za celou dobu splatit věřitelům ani korunu ze všech přihlášených pohledávek – kromě garantované odměny insolvenčnímu správci. Ministerstvo to sice vidí jako dobrý způsob oddlužení lidí, kteří se dostali do dluhové pasti, na řadě míst ale narazilo.

„Oddlužení bez nutnosti splatit jedinou korunu věřitelům je jednoznačně špatný signál pro věřitele i pro lidi, kteří si berou úvěry. Poskytovatelům úvěrů bereme půdu pod nohama a dlužníky navádíme k nezodpovědnému chování“ prohlásil výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek v rámci odborného kulatého stolu za účasti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, zástupců bank, exekutorů, odborů, zaměstnavatelů a odborné veřejnosti.

Nejvyšší soud: Pelikánova oddlužovací novela povede k frustraci věřitelů

Podle Pelikána se Ministerstvo spravedlnosti navrženým modelem oddlužení inspirovalo v Německu a Rakousku, a vidí jej jako jediné řešení pro lidi v dluhové pasti, kteří nemají perspektivu splacení svých závazků a uchylují se tím pádem do neformální ekonomiky. S tímto řešením ale zástupci věřitelů nesouhlasí, protože v něm vidí rizika pro své podnikání – například na trhu finančních služeb. Problémy přitom nejsou v úvěrech poskytovaných bankovními domy, ty totiž podléhají velmi přísné regulaci. „České banky jsou na tom z hlediska úvěrových selhání velmi dobře“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace. „Pohybují se kolem 1%, což je jeden z nejlepších výsledků v rámci EU.“ Problém s dluhy nastává podle něj v okamžiku, kdy člověk nezíská úvěr v bance, a protože přesto peníze chce, propadá se dále do nebankovních služeb, pak do lichvářských půjček a odtud do dluhové pasti. „Jakkoli chápeme složitost životních situací, je principiálně nutné apelovat na osobní odpovědnost lidí za své jednání. Dluhy se prostě mají platit.“ říká výkonný ředitel UZS ČR, Vít Jásek. „Oddlužení bez nutnosti splatit jedinou korunu věřitelům je jednoznačně špatný signál pro věřitele i pro lidi, kteří si berou úvěry. Poskytovatelům úvěrů bereme půdu pod nohama a dlužníky navádíme k nezodpovědnému chování.“

Podle návrhu bude dlužník oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent.

Proti novele se postavila i Česká asociace věřitelů. „Odstranění garance minimálního uspokojení pohledávek věřitelů alespoň z 30 procent může vést v mnoha případech k nulovému splácení dluhů a tedy de facto k vyvlastnění majetku věřitelů bez nároku na kompenzaci,“ uvedla. Plánovanou úpravu považuje za nespravedlivou k věřitelům a za odporující principům právního státu.

Dušan Šrámek