Evropští investoři mohou dostat podporu ve výši 10 státních rozpočtů České republiky

Inovátoři a vizionáři mohou část svého podnikatelského rizika přenechat na Evropském fondu pro strategické investice (EFSI). Vedle digitálních, dopravních, energetických nebo vzdělávacích firem možná dostanou příležitost také zemědělci. Rada Evropské unie, přesněji ministři financí (Ecofin) totiž navrhují zesílení fondu.

“Unie trpí nedostatkem investic zejména kvůli fiskálním omezením, která musí dodržovat  členské státy, a pomalému růstu, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti ekonomiky,” píše Evropský parlament a Rada EU v Nařízení 2015/1017. Důvěra v nové projekty zůstává podstatně nižší, než před poslední hospodářskou krizí (zhruba o 15 %). Proto vznikl Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který podporuje v následující oblasti:

• digitální, dopravní a energetická infrastruktura
• vzdělávání, výzkum, vývoj, inovace
• obnovitelné zdroje energie a energetické účinnosti
• malé a střední podniky

Fond přebírá za vybrané soukromé investory část podnikatelského rizika, obvykle formou záruky za “první ztrátu”. Cílem je, aby veřejná podpora vytvořila několikanásobnou hodnotu: Rozpočet Evropské unie přispěje ze svého rozpočtu 16 miliardami eur, Evropská investiční banka dalšími 5 miliardami eur, aby přilákané investice dosáhly celkem aspoň 315 miliard eur (zhruba 8,5 bilionů Kč).

Evropský fond pro strategické investice 2.0

EFSI byl ustanovený v polovině roku 2015, podle původního plánu má existovat do poloviny roku 2018. Zatím bylo podepsáno 133 projektů, ve třech figuruje Česká republika, pouze jedenkrát ovšem samostatně (v tomto jednom projektu, zaměřeném na energetickou účinnost, činí podpora 50 milionů eur, tedy 1,35 miliardy Kč).

Rada navrhuje ambicióznější metu. Chce prodloužit existenci fondu do roku 2020 a zároveň zvýšit investiční cíl: Evropská unie přispěje dohromady 26 miliardami eur, Evropská investiční banka 7,5 miliardami eur, aby přilákané investice dosáhly 500 miliard eur (13,5 bilionů Kč, tedy zhruba 10násobek letošních státních výdajů ČR).

Zároveň navrhuje přesah do zemědělství a klimatu, “lepší zeměpisné pokrytí” a cílenou podporu státům, které zatím “mají potíže s tvorbou projektů”. Rada ovšem potřebuje dohodu s Parlamentem, kde proběhne hlasování výborů 24. dubna a následné plenární hlasování 16. května 2017.

Argumenty PRO: podpora investic je lepší než dotace

Fond hodnotí jako prospěšný například Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09. Oceňuje celoevropskou konkurenci mezi žadateli o veřejnou podporu, což “vytváří zdravou soutěž mezi zeměmi nebo firmami, která by měla vést k největší efektivitě výdajů”. Podobné finanční nástroje považuje za hospodárnější a perspektivnější, než podporu formou dotací, které bývají “vysoce nákladné, často působící distorze a mají potenciál přitahovat korupci”.

V zásadě kladný postoj zastává také Pavel Poc, europoslanec za ČSSD: “Díky fondu byly doposud mobilizovány investice v hodnotě téměř 4,8 biliónů korun, čehož by Evropská unie nikdy nedocílila pouhou grantovou politikou.” Zároveň však upozorňuje, že velká většina podpory směřuje do starých členských zemí. Proto trvá na několika podmínkách, než bude fond prodloužen: na transparentním hodnocení návrhů, větší parlamentní kontrole a širším prostoru pro menší projekty, sociální infrastrukturu a životní prostředí.

Argumenty PROTI: nové členské země jsou opomíjené

Rezervované stanovisko zaujímá Jaromír Kohlíček, europoslanec za KSČM. Nevylučuje, že Česká republika z prodlouženého fondu určité prostředky získá, ale z hlediska nových členských států hovoří “do značné míry o blamáži”. Poté, co byly schváleny přednostně západní, severní a jižní projekty, Komise navrhuje, aby záruky klesly “ze současných 50 % na 35 %”. Takže nové členské státy možná dostanou podporu “za méně příznivých podmínek”.

Mezi umírněné kritiky ovšem patří také Evropský účetní dvůr: “Komise podala návrh na rozšíření EFSI pouhý jeden rok poté, co fond zahájil činnost,” ačkoli bychom měli nejdříve změřit “veškeré významné hospodářské, sociální a environmentální dopady” dosavadního programu, ani případné dosahování předsevzatých investičních cílů.

Petr Woff