Čtyři smutné důvody, proč Američané nešetří

Američané říkají, že letos si na spořicí účty zase pošlou víc. Jestli se tak stane, je ale jiný příběh. Podle průzkumu, který tento týden zveřejnil web zaměřující se na osobní finance Bankrate.com, si více než pětina Američanů ze svého příjmu nedává stranou nic. Více než desetinu příjmu uspoří celá čtvrtina Američanů. Proč?

Zatímco k nulovým úsporám se v USA hlásí zhruba stejně lidí v produktivním věku jako v loňské sondáži (21 procent), desetinu příjmu si jich oproti loňsku dokáže dát stranou méně. V předešlém průzkumu to bylo 28 procent.

Důvody, proč mají Američané se spořením problémy, rozepsal server MarketWatch.

První a hlavní důvod je ten, že Američané mají výdajů prostě příliš. To je odpověď, kterou poskytlo plných 38 procent respondentů. Mzdy v USA v uplynulých letech stagnovaly, takže někteří Američané mohou mít (nezaviněně) potíže s tím některé svoje výdaje ukočírovat.

Druhý důvod už ale ve svých rukou určitě mají. Více než 16 procent jich říká, že se k tomu prostě nedostali. A třetí a čtvrtý důvod? To, že nemá dost dobrou práci, říká jenom něco přes 16 procent respondentů. A 13 procent jich uvedlo, že má problémy s dluhy.

Nežít nad poměry je pochopitelně předpokladem pro to, aby bylo možné dávat si část příjmu stranou. Jiný průzkum, který vyšel tento týden a je z pera newyorského Fedu, ukázal, že zhruba dvě třetiny dospělé populace v USA si nedělá žádný rozpočet. A zhruba stejné procento uvedlo, že by mělo problém, kdyby muselo náhle vydat 2 000 dolarů. Zde je pro srovnání vhodné uvést osobní příjem v USA. Podle statistického úřadu USCB činila v roce 2015, ze kdy jsou poslední dostupná data, mediánová hodnota osobního příjmu všech pracujících v USA starších 15 let zhruba 30 240 dolarů.

Situace na pracovním trhu v USA se v posledních měsících zlepšuje. Nezaměstnanost klesla na 4,7 procenta, přičemž „trh práce absorbuje nejen lidi přirozeně přibývající s rostoucí populací, ale i ty, kteří stáli mimo,“ uvedl v komentáři na začátku měsíce analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Mzdové tlaky sice zaostávají a na kupní sílu mezd doléhá inflace, ale při prakticky plné zaměstnanosti by se i růst mezd měl roztočit o něco víc, uvedl také.

Americká centrální banka navíc minulý týden zvýšila úrokové sazby, což by mohlo znamenat vyšší tempo úspor na spořicích účtech. Zde je ale riziko, že peníze na spořicích účtech by se naopak mohly scvrknout, pokud budou Američanům hrozit vyšší hypoteční nebo leasingové splátky.

Větší ochota spořit by mohla mít pozitivní účinek ještě v jiné oblasti, a to pokud jde o americké obchodní deficity, napsal ekonom Noah Smith.

Právě motivovat Američany k tomu, aby více spořili, a americké firmy k tomu, aby více investovaly, je podle Smithe z dlouhodobého hlediska pravděpodobně nejlepší cestou k tomu, jak dosáhnout nižších obchodních deficitů. Zároveň by se tak zvýšilo bohatství budoucích generací.

Zdroje: MarketWatch, www.census.gov, Patria.cz