Změny smluv na plnění veřejných zakázek podle nových pravidel (I. ČÁST)

Je obecně známo, že během plnění předmětu veřejné zakázky, a to zejména v případě zakázek na stavební práce nebo dodávky složitějších investičních celků, dochází poměrně často k potřebě celé řady změn závazků ze smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Dnes již zrušený zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přitom umožňoval zadavatelům provádět bez vypsání nového zadávacího řízení pouze takzvané nepodstatné změny závazků ze smluv na veřejné zakázky a tyto navíc vymezoval poměrně úzkým způsobem. Podle ustanovení § 82 odst. 7 uvedeného zákona totiž byla nepodstatnou změnou jen taková změna, která: (i) nerozšiřovala předmět veřejné zakázky, (ii) neumožňovala při použití v původním zadávacím řízení účast jiných dodavatelů, (iii) nebyla způsobilá při použití v původním zadávacím řízení ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a současně ani (iv) neměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy v neprospěch zadavatele.

Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, výše popsaná pravidla výrazně zliberalizoval, a to nejen ve vztahu k veřejným zakázkám zadávaným v režimu nového zákona, ale i ve vztahu k veřejným zakázkám zadávaným v režimu předchozí právní úpravy, neboť i změny takto uzavřených smluv se mají dle přechodných ustanovení nového zákona posuzovat s účinností od 1. října 2016 podle nové právní úpravy.

Jako nepodstatné změny závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek, které až na jednu výjimku nevyžadují provedení nového zadávacího řízení, pak zákonodárce v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek výslovně označuje tyto typové kategorie změn závazků ze smluv:

1. Vyhrazené změny

Zákon připouští, aby si zadavatelé vyhradili již v zadávací dokumentaci veřejné zakázky právo provést po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky její případné změny týkající se: (i) rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, (ii) ceny, (iii) jiných obchodních či technických podmínek anebo (iv) změny v osobě dodavatele, a to bez nutnosti realizace nového zadávacího řízení.

Uvedené změny však může zadavatel realizovat jen tehdy, pokud již v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezí jak obsah uvedených změn, tak podmínky pro provedení uvedených změn, a to včetně případného způsobu určení nového dodavatele, tam kde tento typ změny připadá do úvahy. Další podmínkou, která musí být u změn pod písm. (i) – (iii) výše splněna je to, že zadavatelem vyhrazená změna nepovede k modifikaci celkové povahy veřejné zakázky.

Nad rámec výše uvedeného nový zákon umožňuje zadavatelům, aby si v zadávací dokumentaci vyhradili také možnost poptání nových služeb nebo stavebních prací nad původní rámec uvedený ve smlouvě na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to od téhož smluvního partnera prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Popisovaná možnost v zásadě představuje obdobu k opčnímu právu, které bylo upraveno již v předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Možnost poptání zadavatelem vyhrazených nových služeb nebo stavebních prací cestou jednacího řízení je však podmíněna kumulativním splněním celé řady zákonem předvídaných podmínek. V první řadě, poptávané plnění musí být s ohledem na jeho specifické charakteristiky možné poptat dle ustanovení § 66 nového zákona cestou jednacího řízení. Druhou podmínkou je to, že předpokládaná hodnota nových služeb anebo stavebních prací nesmí převýšit 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Poslední podmínkou pak to, že zadavatel uvede předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo stavebních prací již v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky.

1. Bagatelní změny

Do kategorie nepodstatných změn závazků ze smluv na plnění veřejné zakázky nově patří kromě vyhrazených změn také změny, které lze pro zjednodušení označit jako bagatelní.

Jedná se o změny, které (i) nemění celkovou povahu veřejné zakázky, (ii) jejichž hodnota v souhrnu nepřesáhne finanční limit stanovený pro nadlimitní veřejnou zakázku a současně (iii) jejichž hodnota bude nižší než 10% původní hodnoty veřejné zakázky na dodávky nebo služby, resp. než 15% původní hodnoty veřejné zakázky na stavební práce.

V důvodové zprávě k novému zákonu přibližuje zákonodárce bagatelní změny na praktickém příkladu, kdy zadavatel uzavře s vybraným uchazečem smlouvu na dodávku kancelářského nábytku, avšak v průběhu plnění smlouvy se rozhodne, že namísto deseti stolů jich potřebuje jenom devět, ale současně k nim potřebuje přikoupit ještě nějaké židle. Uvedenou změnu je přitom možné dle zákonodárce považovat za bagatelní pouze tehdy, pokud hodnota poptávaných židlí nedosáhne hodnoty nadlimitní veřejné zakázky a zároveň, pokud hodnota poptávaných židlí nepřekročí 10 % původně sjednané ceny veřejné zakázky, tj. 10 % sjednané ceny za nákup deseti stolů.

Současně nelze opomenout ani to, že hodnoty zadavatelem prováděných změn se mají dle zákonné úpravy sčítat a obcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím několika na sebe navazujících dílčích bagatelních změn, tj. postupném nakupování židlí po jednom kusu, nepřichází do úvahy.

1. Nutné změny

Do kategorie nepodstatných, a tudíž povolených změn závazků ze smluv na plnění veřejných zakázek zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále řadí také změny, které by bylo možné označit jako nutné změny.

Jedná se o změny, spočívající v rozšíření předmětu veřejné zakázky o dodatečné stavební práce, dodávky anebo služby, s jejichž poskytnutím zadavatel původně nepočítal, avšak v průběhu plnění smlouvy se ukázalo, že jsou nezbytné a nemohou být realizovány jiným dodavatelem, a to z některého ze zákonem uznávaných důvodů. Konkrétně pak zákon připouští, aby zadavatel poptal realizaci dodatečného nezbytného plnění od stejného dodavatele v případech, kdy změna dodavatele: (i) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazně zvýšila jeho náklady, (ii) je vyloučena z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na interoperabilitu s plněním pořízeným zadavatelem v původním zadávacím řízení.

Obdobně jako bagatelní změny i tzv. nutné změny jsou limitovány maximálním přípustným rozsahem, když zákonodárce uvádí, že v případě nutných změn nesmí hodnota dodatečného plnění překročit 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě taktéž platí, že hodnoty dílčích nutných se sčítají a hranice 50 % je nepřekročitelná.

Výrazným rozdílem od předchozí právní úpravy je to, že dodání předmětného plnění může zadavatel sjednat jen na základě dodatku ke smlouvě na realizaci předmětu veřejné zakázky, aniž by musel předtím plnění poptat cestou jednacího řízení bez uveřejnění, jak tomu bylo v případě předchozí právní úpravy a dále v případě plnění spočívajícího v poskytnutí stavebních prací anebo služeb i výrazné navýšení rozsahu plnění, které může být tímto způsobem poptáváno z původních 30 % až na 50 %. I nadále však platí to, že zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o změně závazků ze smlouvy způsobem předvídaným v ustanovení § 212 nového zákona.

Uvedený výčet novým zákonem výslovně připuštěných změn závazků ze smluv na veřejné zakázky není zdaleka úplný a dále se budeme danou problematikou zabývat ve druhé části této minisérie věnované změnám závazků ze smluv na veřejné zakázky.

* * *

Dále na podobné téma