Evropský průmysl podporuje růst i inflaci

Aktualizováno

Po slabším prosinci se průmysl v eurozóně vrátil zpět ke svižnějšímu růstu. Oproti prosinci se jeho produkce zvýšila o 0,9 %, a to především díky vyššímu výkonu energetiky a výroby kapitálových statků. V meziročním vyjádření sice tempo vypadá jako velmi slabé, avšak vychází z vysokého srovnávacího základu, a tak podstatnější je samotný trend výroby. 

Už minulé indexy nákupních manažerů naznačily, že průmysl vstoupil do nového roku v dobré kondici. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Pomáhá mu především rostoucí domácí i zahraniční poptávka a nepochybně i slabší euro. Solidní růst vykazují především země se silnou pozicí automobilového průmyslu (vč. ČR), kde se daří vést se na více než tři roky trvající vlně zájmu o nové vozy. V tomto směru se situace dokonce zlepšuje i v Itálii a ve Francii, kde se průmysl jen s obtížemi odrážel ode dna, nicméně stále ve srovnání s léty před recesí zaostává o cca 20 %, respektive 10 %. 

Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit. Rostoucí ceny průmyslových vstupů a výstupů se už začínají pozvolna projevovat v inflaci (viz dnešní německá inflace 2,2 %), nicméně ani tak zřejmě nepřimějí ECB k brzké změně její expanzivní politiky. K určitému obratu, alespoň v komunikaci centrální banky, zřejmě dojde až na podzim, tedy poté, co odezní polická rizika pramenící z voleb v největších unijních zemích. 

Pro úplnost lze dodat, že výsledky českého průmyslu přijdou na řadu až zítra. Předpokládáme, že v lednu se tuzemskému průmyslu dařilo výborně (+7 %), a to opět především díky expandující výrobě osobních automobilů.