Rusové podle USA porušují dohodu o raketách. Berlín na dostřel?

Vysoký představitel amerických ozbrojených sil obvinil Rusko z porušení klíčové dohody z dob studené války o raketách schopných „doručovat“ jaderné hlavice. Berlín se zase obává raket Iskander, „dočasně“ rozmístěných v Kaliningradu. Rusové všechna obvinění odmítají.

Místopředseda amerického sboru náčelníků štábů generál Paul Selva, tedy v podstatě druhý nejvýznamnější voják v zemi, ve středu ostře kritizoval kroky Ruské federace před výborem sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly. Informovala o tom americká média.

Podle Selvy Rusové porušují dohodu z roku 1987, kterou tehdy podepsali Reagan s Gorbačovem. Dohoda vedla ke zničení několika tisíc raket se středním a kratším doletem (tj. dolet 500 až 5 500 kilometrů). Sbor náčelníků se však domnívá, že Rusko přesně takové rakety vyvíjí a opět rozmísťuje. Minulý měsíc o tomto podezření informoval s odvoláním na zdroje z tajných služeb deník The New York Times. Není to však poprvé, co je Rusko z porušování této dohody obviňováno – už v roce 2014, když v létě vrcholila krize na Ukrajině, o těchto raketách hovořila Obamova administrativa.

Ke středeční kritice se připojil i německý ministr zahraničí, který se obává raket typu Iskander, údajně dočasně rozmístěných v kaliningradské exklávě kvůli cvičení. I tyto rakety prý porušují výše zmíněnou dohodu, neboť jejich dolet je zřejmě větší, než ruské ozbrojené síly přiznávají. Na dostřel by tak měly Berlín.

Dohoda má zabránit „taktickým“ úderům v Evropě

Čím je dohoda významná? Na tyto rakety měly být v případě konfliktu mezi NATO a Varšavskou smlouvou zřejmě namontovány jaderné hlavice, které by posléze byly použity v Evropě k taktickým účelům, tedy k ničení sil protivníka. To by však mělo pochopitelný neblahý důsledek na obyvatele kontinentu, kteří by se efektům zbraní hromadného ničení nedokázali vyhnout.

Zneškodnění těchto raket ke konci studené války tak snížilo pravděpodobnost, že by v případě konfliktu došlo k jaderným úderům v hustě osídlené Evropě, a zároveň zvýšilo šanci, že by byly útoky vedeny na strategické cíle v USA a SSSR. Podle logiky jaderných stratégů té doby by možnost tohoto scénáře byla pro velmoci daleko více odstrašující, než šance na postupnou, i když destruktivní eskalaci války v Evropě, což v důsledku vedlo ke větší stabilitě.

Rusko obvinění odmítá

Kreml dnes podle agentury Reuters znovu odmítl, že dohodu o raketách krátkého a středního doletu porušil a naopak poukázal na americké protiraketové systémy, jejichž rozmístění také nemusí být v souladu s dokumentem podepsaným ještě za studené války.

Už v roce 2007 však ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že dohoda není pro Rusko výhodná. To je dáno především tím, že Rusko se cítí být v nevýhodě oproti technologicky vyspělým konvenčním silám NATO v Evropě a svou nevýhodu by tak rádo kompenzovalo právě jadernými zbraněmi. Ironicky tak je v opačné situaci, než v jaké bylo za studené války, kdy naopak východní blok disponoval velkými armádami, které se NATO snažilo odstrašit svým taktickým jaderným arzenálem.

Zatím není jasné, jak se USA chystají reagovat. Se stížností se už obrátily na ruskou stranu. Reakce USA by mohla mnohé napovědět i o zahraničně-politickém směřování Trumpovy administrativy. Trump ostatně slíbil větší investice do obrany a konkrétně do jaderného arzenálu, čímž víceméně ukončil své „líbánky“ s ruským tiskem, který nového amerického prezidenta už nebere s takovým nadšením, jako dříve.

Zdroj obrázku: Ministerstvo obrany RF