Zlato nebo stříbro? Odpověď zní měď!
Rok 2016 byl pro zlato jedním z těch úspěšnějších. Nebo tomu tak alespoň bylo do té doby, než se stal Donald Trump americkým prezidentem. Investoři se pak nechali strhnout vlnou povolební eufórie (založené na ne zcela racionálních očekáváních až příliš světlých zítřků) a žlutý kov zažil poměrně nepříjemnou korekci směrem dolů. Dnes už ale stačili trošku vystřízlivět a s pomocí nového čínského roku (oživení neinvestiční poptávky) začalo zlato opět šlphat nahoru. Podobně tomu tak bylo v případě stříbra. To ale přece jen není tak lehce ovlivnitelné investičním sentimentem (v poptávce po něm hraje větší roli jeho průmyslové využití: fotovoltaika - výroba solárních panelů - a chemický průmysl - produkce ethylenoxidu), a povolební propad proto nebyl tak dramatický. V meziročním srovnání si dnes zlato stojí přibližně stejně. Stříbro pak připsalo něco přes 15%.1
1 Jedná se o srovnání ke stejnému datu (20. února) loňského roku. Pokud bychom srovnávací základnu vrátili na úplný začátek roku 2016, tak by si zlato polepšilo o 15% a stříbro o solidních 30% (jedná se o přibližné hodnoty).
V posledních měsících se ale opět začíná dostávat na scénu jejich „chudší“ bříbuzný - měď. Tento kov, který je díky svému primárnímu využití ve výrobě a stavebnictví vysoce procyklický, těží ze zlepšujícího se stavu globálního hospodářství. Poprvé od roku 2012 si tak připisuje kladný meziroční růst. A to rovnou přes 30%, přičemž se očekává, že poroste i nadále.
To je dáno hned několika faktory. Za prvé, kdykoliv se jedná o komodity, tak je dobré se zaměřit na Čínu a dění okolo ní. Ve většině případů totiž bývá hlavní podezřelou. A v otázce cen mědi zcela oprávněně. Její poptávka po tomto kovu totiž tvoří přes 40% z celosvětové poptávky. Díky tomu, že se Číně loni podařilo stabilizovat (alespoň dočasně) svůj ekonomický růst někde mezi 6,5 až 7 %, tak se obnovil i její apetit po mědi.
Dle odhadů Goldman Sachs přitom tvoří výstup z těchto dvou dolů přibližně 9% z celosvětové důlní produkce. Jejich, byť pravděpodobně jen dočasné pozastavení, tak ještě více podpořilo vznikající převis poptávky nad nabídkou a tlačí na další růst cen mědi. Někteří anlytici proto letos cílují cenu až okolo 8000 USD/metrickou tunu. Přílišný optimismus ale opět brzdí již jednou zmiňovaný hříšník - Čína. Ta se totiž snaží změnit strukturu svého hospodářství a přejít na SIA model vyspělých ekonomik (služby>průmysl>zemědělství). Její reformy směřují k růstu založeném sofistikovanější výrobě (elektronice), technologiích a spotřebě. Tyto reformní snahy přitom časem nevyhnutelně povedou k odklonu od stávající exportně-investiční strategie, a tedy i k nižší poptávce po komoditách.
Přečtěte si také
Zlato online
Datum | Jedn. | Kurz |
---|---|---|
19.04.2024 22:12 | 1 unce | 2 387,94 USD |
19.04.2024 22:04 | 1 unce | 2 387,61 USD |
19.04.2024 21:58 | 1 unce | 2 387,89 USD |
19.04.2024 21:50 | 1 unce | 2 389,61 USD |
19.04.2024 21:42 | 1 unce | 2 392,58 USD |
19.04.2024 21:36 | 1 unce | 2 393,80 USD |
19.04.2024 21:30 | 1 unce | 2 393,75 USD |
19.04.2024 21:24 | 1 unce | 2 394,51 USD |
19.04.2024 21:14 | 1 unce | 2 394,96 USD |
19.04.2024 21:08 | 1 unce | 2 394,91 USD |