Švýcarská centrální banka vydělala na záporných úrocích přes miliardu franků

Švýcarská centrální banka (SNB) v roce 2016 na svých devizových rezervách, negativních úrocích a zlatě vydělala zhruba 24 miliard švýcarských franků. Minimálně miliardu dá vládě a kantonům. O předběžném odhadu napsala agentura Reuters.

Oslabování švýcarského franku nákupem převážně dluhopisů v jiných měnách vytvořilo centrálním bankéřům v Bernu a Curychu rezervy, které za rok vynesly 19 miliard franků. Bezmála 4 miliardy franků vynesly investice do zlata. Podle deníku Wall Street Journal v současnosti představují devizové rezervy SNB částku zhruba shodnou s ročním švýcarským hrubým domácím produktem.

Frank je bankou oslabován kvůli nízkým úrokovým sazbám v Evropě, které z něj činí atraktivní investici, tzv. „bezpečný přístav“. Pokud by nebyl oslabován, přiliv kapitálu do Švýcarska by hodnotu franku zvedl, což by zkompilovalo život tamním exportérům (více ZDE).

Nejkontroverznějším nástrojem švýcarské měnové politiky jsou negativní úrokové sazby, které slouží stejnému účelu jako nákupy cizích aktiv, tedy ke snížení atraktivity franku pro zahraniční investory. Tato politika, která se dotýká už i některých nadprůměrně movitých retailových klientů švýcarských bank, SNB přinesla až 1,5 miliardy. Navzdory některým pesimistickým očekáváním však nevedla k hromadnému výběru peněz z bank a jejich přesunem „pod polštáře“ jejich bývalých klientů.

Zhruba jedna miliarda franků bude rozdělena kantonům a centrální vládě, přičemž díky mimořádně slušnému výsledku v roce 2016 bude částka možná ještě o půl miliardy vyšší. Vzhledem k tomu, že se nejedná o „nově natisknuté“ peníze, nedá se o tomto kroku hovořit jako o „penězích z vrtulníku“. Banka bude v podstatě kantonům a vládě vyplácet dividendu, neboť kantony a státní kantonální banky vlastní akcie SNB. Jak podotýká server Bloomberg, švýcarské kantony si proto už zvykly na to, že SNB „zalepuje“ jejich rozpočty a ztráty centrální banky v letech 2013 a 2015 tak měli i nečekaně politický přesah.