EU je nyní silnější, ale záplatování krizí nekončí

Bývalý finský premiér a triatlonista Alexander Stubb je pro některé lidi Iron Manem, který spolu s novou generací evropských politiků může zachránit kontinent před sílícím populismem. Jiní jej ale vnímají jako politika, který právě svým nevýrazným působením v čele Finska umožnil euroskeptikům s protiimigrační politikou získat větší voličskou podporu. Nyní je tento bývalý premiér a ministr financí opět jen řadovým poslancem.

„Máme velké problémy, ale měli bychom to vnímat z obecnější perspektivy. EU je pod nikdy nekončícím krizovým managementem, posunuje se jen z jedné krize do druhé. Nakonec je vše jen o tom, jak tvrdá nová krize je a kdo ji odnese nejvíce. Podle mého názoru je to neustálé opakování tří základních fází. První z nich je příchod krize, během druhé procházíme chaosem a ve třetí se najde nějaké polovičaté řešení. A tak to jde stále dokola,“ říká Stubb v rozhovoru pro Politico.

Jasně patrný je ale podle politika sentiment, který panoval během osmdesátých a devadesátých let a který je v Evropě znatelný nyní. „Dříve byly klíčovými událostmi pád Berlínské zdi, konec studené války a sametová revoluce spolu s kolapsem Sovětského svazu. Vším se prolínal určitý pocit naděje. Střední Evropa vstupovala do EU, posilovala demokracie, svobodné trhy a globalizace. Byl osvobozen Nelson Mandela a tak dále. Bylo to desetiletí naděje,“ míní politik.

V novém tisíciletí nejdříve panovala radost z toho, že vzniklo euro a rozšiřovala se Unie. Ta ale začala být příliš zahleděná do sebe a do svých vlastních institucí, o které se ovšem běžní lidé vůbec nestarají. Po finanční krizi pak nastal pád, který od té doby v podstatě neskončil. Na druhou stranu se hovořilo o kolapsu eura a hluboké recesi jako v letech 1873 či 1929. K tomu však nedošlo a dá se tvrdit, že Unie je nyní silnější než před krizí, i když cesta sem byla chaotická.

Evropu podle politika postihly „dvě seismické krize“ a tudíž není divu, že se dostavila prudká reakce. Ta má populistickou povahu, roste tlak na omezení pravomocí Bruselu, posiluje nacionalismus a dokonce i protidemokratické tlaky. „Jediné, co je nyní jisté, je vysoká nejistota. Ale podle mého mínění to vše Evropa přežije,“ říká Stubb. Fungování Unie podle jeho názoru poškozuje to, že jednotlivé národní vlády si přivlastní všechny úspěchy, jestliže se ale objeví problémy, hází je na Brusel. „Pokud to hlásáte dostatečně dlouho, lidé tomu začnou skutečně věřit. Přesně to se stalo ve Velké Británii, kde probíhala v podstatě čtyřicetiletá propaganda, která byla svou podstatou euroskeptická a neopírala se o fakta,“ tvrdí politik.

Protekcionismus, o němž se v současné době stále více hovoří, většinou podle bývalého finského premiéra žádné zemi nepomohl. V dnešním technologicky vyspělém světě to bude platit dvojnásob. Je ale možné, že s tím, jak se budou technologie nadále rozvíjet, populistické a nacionalistické tlaky porostou. Digitalizace, internet, robotika, informační technologie a řady dalších technologií budou vytvářet svět bez hranic, ale někteří politici se o to více budou snažit budovat hranice a stavět zdi.

„Liberální demokracie je také o dosahování našich cílů. Pokud se lidé skutečně cítí bezpečněji a cítí, že si ekonomika vede dobře, budou demokracii podporovat. Nemyslím si tak, že nyní je čas na nějaké velké vize. Spíše bychom se měli zaměřit na to, jak dosáhnout reálných výsledků,“ radí politik.

Autorem je David M. Herszenhorn

Zdroj: Politico