Jaký bude osud Fedu za Trumpova vládnutí?

Trhy již nějakou dobu věří v reflaci, výnosy dluhopisů rostou, nahoru se vydala i inflační očekávání. Daří se rizikovým aktivům, výjimku představují pouze rozvíjející se trhy. Tento reflační režim je poháněn silnější aktivitou v globální ekonomice a po prezidentských volbách v USA i vírou ve fiskální uvolnění. K tomu se přidává možnost „politizace“ Fedu, která by mohla přinést dlouhodobě akomodační monetární politiku.

Současný tržní režim by mohl skončit mnoha způsoby. Globální ekonomika by mohla náhle zpomalit, což se po roce 2009 stalo již několikrát. Americké fiskální uvolnění by nakonec mohla zhatit vnitřní politika ve Washingtonu, Fed by se mohl prudce otočit směrem k jestřábům a prudce brzdit při prvních známkách vyšší inflace. Právě tuto poslední možnost trhy pravděpodobně podceňují, proto si zaslouží více pozornosti.

Podle našich odhadů nyní rostou americká i globální ekonomika asi o jeden procentní bod rychleji než v prosinci 2015, kdy Fed ohlásil první zvýšení sazeb. Trhy tedy mohou další zvýšení sazeb vstřebat bez větších problémů. Je tu ale zmíněná možnost dlouhodobějšího jestřábího přístupu. Podle trhů by se měla klíčová sazba Fedu na konci roku 2017 nacházet na 1 % a na konci roku 2018 by měla dosahovat 1,4 %. Fed očekává sazby vyšší, i když rozdíl mezi očekáváním členů FOMC na straně jedné a trhů na straně druhé se postupně snižuje. Již nyní je navíc patrný posun směrem k méně hrdliččímu přístupu a jestřáb Stanley Fischer varoval, že v případě dalšího posilování americké ekonomiky se mohou sazby „vzdálit od mezinárodního standardu“.

Klíčová otázka se týká postoje Trumpovy vlády k tomu, jak by Fed měl reagovat na fiskální uvolnění. Několik ekonomů včetně bývalého člena FOMC Narayana Kocherlakoty se domnívá, že nová „populistická“ vláda bude proti vyšším sazbám protestovat podobně, jako to činil Nixon na počátku sedmdesátých let. Jenže význam slova populismus se ve vztahu k monetární politice může rychle měnit. Trumpova prohlášení ohledně monetární politiky byla doposud značně nekonzistentní. Jednou tvrdil, že podporuje nízké sazby a Yellenová si podle něj vede velmi dobře. Jindy ji nazýval politickou figurkou, která má svůj podíl na finančních bublinách. Zazněla i slova o tom, že sazby by měly být zvýšeny, aby se zabránilo vyšší inflaci a aby Fed pomohl střadatelům.

Pokud bude nový americký prezident chtít, může změnit vedení Fedu poměrně rychle. Je-li možné z jeho dosavadních prohlášení něco usuzovat, pak by v čele Fedu rád viděl od roku 2018 nějakého republikána. Trhy tedy mohou uvažovat o jménech jako John Taylor, Gregory Mankiw či Glenn Hubbard. Budoucí viceprezident Pence je monetárním jestřábem a dokonce by rád zavedl zlatý standard. Republikáni z Kongresu pak věří, že Fed by měl být „auditován“ vládní institucí a to by mohlo otevírat dveře jeho budoucí politizaci. A je dost dobře možné, že Trump nakonec do Fedu dosadí řadu svých lidí, kteří sice nebudou mít potřebnou kvalifikaci, ale budou ochotně plnit jeho přání. Jasné je jen to, že trhy budou velmi citlivě reagovat na první změnu ve vedení Fedu, která by měla být ohlášena již brzy po uvedení nového prezidenta do funkce.

Autorem je investor a ekonom Gavyn Davies.

Zdroj: FT