Nejlepší investice na sto let: Auta, internet nebo pivo a cigarety?

V minulém příspěvku jsem slíbil tři tipy na akcii století, hovořili jsme ale zatím jen o pivním kandidátovi. K nim investor Sean O'Reilly přiřazuje ještě společnosti GM a Priceline, na které se podíváme dnes. Co se týče vývoje cen akcie, v posledních třech letech jde spíše o protiklady. Zatímco Priceline dělá svým akcionářům radost, automobilka patří mezi ztrátové tituly (v grafu zeleně):

^{Zdroj: Financial Times}

Priceline provozuje známé internetové stránky, na kterých lze zamluvit vše hlavní, co se pojí s přesuny a cestováním. Ve 200 zemích svata pak provozuje další stránky, jako Booking.com, Agoda, KAYAK, Rentalcars.com, či OpenTable. To vše zajišťuje poměrně vysokou návratnost kapitálu a pětiletý růst zisků v průměrné výši 22 % ročně. Ona stoletá investiční teze je zde celkem jasná: Svět bude stále více propojen a propojovat ho bude i Priceline.

Není to tak dávno, co General Motors čelil hrozbě bankrotu. Ty časy už jsou pryč, i když jak bylo uvedeno, o žádné raketě se v souvislosti s těmito akciemi zatím hovořit nedá. O'Reilly poukazuje zejména na expanzi v zahraničí a hlavně v Číně, kde automobilka letos doposud prodala 1,81 milionu vozů (5,3 % meziroční růst). Hlavním důvodem, proč by tato firma měla být kandidátem na akcii příštího století, jsou ale prý její investice v oblasti nových technologií.

GM například investovalo 500 milionů dolarů do startupu Lyft, který je významným konkurentem Uberu. GM a Lyft pak ohlásily plány v oblasti samořídících aut, což je téma, která se automobilkami a technologickými společnostmi už prolíná velmi intenzivně. GM také plánuje převzetí společnosti Cruise. Ta vyrábí udělátka, s jejichž pomocí může i tradiční vůz řídit sám sebe na dálnici. Vzletnou řečí prezidenta GM Dana Ammanna tak má automobilka zaděláno na to, aby „definovala budoucnost mobility“.

Příběhy hezké, ale nohy vratší

U AB InBev jako prvního kandidáta na akcii pro dalších sto let jsme viděli velmi silný fundament. Jak je tomu u dnešních akcií a firem? GM tuto podmínku moc nesplňuje. Možná už není na hraně bankrotu, provozní tok hotovosti je ale už dva roky nižší než celkové investice i CapEx. Firma přesto vyplácí dividendy a provádí odkupy. Což v celku neznamená nic jiného, než že se musí (opět) masivně zadlužovat. U společnosti, která měla relativně nedávno hodně velké problémy s finančním zdravím, mi tedy tento kandidát na titul pro příští stoletá připadne spíše trochu jako vtip.

A co Priceline? Zde je obrázek podobný v následujícím smyslu: Provozní tok hotovosti dosáhl v roce 2015 3,1 miliardy dolarů, investice do provozu se vyšplhaly jen na 174 miliony dolarů. Nicméně podobně jako u řady jiných internetových firem je zde centrum investic v akvizicích. Celkově tak i tato firma investuje znatelně více než vydělá, maximálně je zhruba na nule. Dividendy žádné, odkupy velké a z celé rovnice tak opět vychází nutnost masivního zvyšování dluhu.

Čistý dluh k EBITDA Priceline se stále drží jen kolem jedné, takže celá věc ani zdaleka nedospěla do kritické oblasti, ale udržitelný tento vzorec není. V podstatě odpovídá tomu, že řada internetových a technologických firem je sice hodně zisková, v boji s konkurencí a ve snaze nezůstat pozadu ale vše (a někdy ještě více) reinvestuje. Optimisté tvrdí, že se to projeví na ještě větší budoucí ziskovosti, až celý tento závod skončí. Jenže hodně podobná je v tomto smyslu situace právě u automobilek a ohledně vysokých zisků a návratností stále kde nic, tu nic. Závod prostě jede dál a dál.

Pivo a cigarety

V souvislosti s akciemi pro následujících sto let by bylo možná dobré se zeptat, jaká akcie byla dlouhodobě nejlepší v delší historii. Podle Morgana Housela to byla Altria. Jeden dolar investovaný do této akcie v roce 1968 by do dneška generoval 6 668 dolarů, což odpovídá průměrné roční návratnosti ve výši cca 20 %. Jeden dolar investovaný do tabákových akcií v roce 1900 by pak do dneška vynesl 6,3 milionu dolarů.

Tato kuřácká teze podle mne ve svém jádru plně odpovídá dříve popsané tezi pivní. V podstatě jde o to, posunout se v pyramidě potřeb co nejvíce dolů (namísto „technologického“ posunu nahoru) a najít firmy se silnou pozicí, bariérami vstupu a podobně. Na rozdíl od pivních akcií bych ale Altrii nevybral, protože ta již je pro mne za hranicí etické investovatelnosti.