Sazby začnou růst na podzim, v Evropě může zůstat bezrizikové jen Německo
Kdy bychom měli očekávat, že se sazby v eurozóně a USA odrazí ode dna? Pro dluhopisové investory je správný odhad tohoto okamžiku klíčový. V první řadě bude jeho načasování dáno normalizací monetární politiky. K dalšímu zvýšení sazeb v USA může dojít už v prosinci tohoto roku. V eurozóně je relevantní zejména ukončení programu kvantitativního uvolňování. V tuto chvíli se zdá, že by postupný exit z QE mohl být ohlášen na konci roku 2016 s tím, že začne v létě roku 2017.
Podmínkou pro růst dlouhodobých sazeb je také absence nových negativních šoků, které by zvyšovaly averzi k riziku. Takovým šokem byl Brexit, nyní je možné, že jej budou představovat prezidentské volby v USA. Růst sazeb by také podpořila vyšší inflace, kterou může vyvolat zejména růst cen ropy.
Vývoj dlouhodobých sazeb v eurozóně by vedle uvedených faktorů mohl ovlivnit i vývoj ve fiskální oblasti. Podle našeho názoru totiž existuje jasné pokušení umožnit řadě zemí dosažení vysokých fiskálních deficitů. Týká se to zejména Francie, Španělska, Portugalska a Irska. Díky expanzivní politice ECB nepředstavuje vysoká úroveň veřejného zadlužení, která je v řadě zemí eurozóny patrná, v současnosti výrazné nebezpečí. Může tak dokonce docházet k jejímu dalšímu růstu. Existuje ale riziko spojené s normalizací monetární politiky ECB.
Až ECB začne exit z programu nákupů aktiv, můžeme se dostat do situace, kdy budou za bezpečné vládní dluhopisy považovány pouze obligace německé (a možná ještě rakouské a nizozemské). U zbytku zemí mohly být jejich vládní dluhopisy nově považovány za riziková aktiva a to by mělo dopad na jejich schopnost vydávat nové dluhopisy i na solvenci jejich bankovního systému. Mimo jiné by se to projevilo i nárůstem nákladu financování soukromého sektoru, tedy firem i domácností.
Grafy porovnávají skutečnou výši fiskálních deficitů v hlavních ekonomikách eurozóny a výši deficitů potřebnou pro stabilizaci míry veřejného zadlužení (vyznačeny šedě). V Německu se skutečné deficity nacházejí pod touto hranicí, ale ve Francii by deficity pro dosažení stabilizace míry zadlužení musely klesnout.
Ve Španělsku dochází k poklesu fiskálních deficitů, ovšem ty skutečné se stále drží nad deficity potřebnými pro fiskální stabilizaci. V Itálii se v letošním roce podařilo skutečné deficity dostat na úroveň, která by měla míru zadlužení stabilizovat:
Zdroj: Natixis
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz