Český průmysl na hraně recese?

Index nákupních manažerů (PMI) přinesl studenou sprchu, protože naznačuje riziko poklesu průmyslu. Jirka k tomu píše: „PMI ve zpracovatelském průmyslu dosáhlo v červenci jen 49,3 bodu a ukončilo tím předchozí období 39 měsíců v řadě, kdy český průmysl vykazoval růst (PMI nad 50 body).

Za tímto špatným výsledkem stály dva dílčí indexy a to nové zakázky a současná produkce. Také dílčí index zaměstnanosti byl relativně slabý, ačkoliv zůstal ve fázi expanze.

Celkový pokles PMI je překvapivý, když aktuálně v české ekonomice nevidíme žádnou výraznější změnu ekonomického příběhu. PMI tak může být ovlivněno několika faktory. Zaprvé, počet nových zakázek v českém průmyslu byl v minulých měsících relativně výrazný (např. v květnu o 14%), a proto v porovnání s předchozími měsíci mohlo dojít ke snížení počtu zakázek. Nicméně i přes to mají exportéři dostatečný objem nových zakázek a nějaké výraznější zpomalení nehrozí. To je vidět také na růstu zaměstnanosti. Průmyslové podniky jsou obvykle velmi opatrné s nabíráním nových pracovníků, zvlášť v současné době, kdy výrazněji začaly růst mzdy.

Druhým důvodem může být využití kapacit. Nedá se čekat, že by PMI bylo nad 50 body donekonečna. Například právě u zaměstnanosti je česká ekonomika již nad svou dlouhodobou úrovní a mírná korekce může být z tohoto pohledu relativně přirozená. Navíc růst v eurozóně je stále relativně křehký, což růst českého průmyslu mírně brzdí. Z tohoto pohledu se tak na mírný pokles PMI dá dívat tak, že malý pokles vysoké hodnoty je stále vysoká hodnota. A PMI je o změně.“

A já dodávám třetí důvod: český staťák také zjišťuje důvěru firem, ale ptá se cca třikrát většího vzorku podniků. No a ti to nevidí tak černě, důvěra se mírně snižuje, ale to spíše souvisí s tím, co píše Jirka.

David Navrátil