Velká chyba Miltona Friedmana
Milton Friedman představil hypotézu permanentního důchodu (HPD) v roce 1957. Tato hypotéza tvrdí, že naše spotřeba nezávisí na tom, kolik peněz vyděláváme nyní, ale na tom, kolik budeme podle našeho názoru vydělávat v budoucnu. Pokud tedy například získáme velký jednorázový příjem, neutratíme vše najednou, ale část dáme do banky. Víme totiž, že něco takového už se opakovat nebude. Jestliže nám ovšem náš zaměstnavatel zvýší plat, své výdaje zvedneme více, protože naše příjmy se zvedly dlouhodobě.
Pokud by hypotéza permanentního důchodu byla pravdivá, mělo by to obrovský význam. Znamenalo by to například, že fiskální stimulace je méně efektivní, než se ekonomové v šedesátých letech domnívali. Tato teorie také implikuje, že se lidé snaží svou spotřebu v čase vyhladit a nemají rádi prudké změny. Teoreticky by tak měli snižovat své úspory a investice do finančních aktiv během recese tak, aby se vyhnuli utahování opasků. V moderní makroekonomii pak má tato teze své pevné místo a stojí na ní řada běžně používaných modelů. Je tu jen jeden malý problém: HPD je téměř jistě omylem.
Nejde o to, že by tato hypotéza byla úplně mimo, mýlí se jen částečně. Pravděpodobně existuje hodně spotřebitelů, kteří se chovají přesně tak, jak Friedman předpokládal. Jenže je jich také hodně takových, kteří se chovají úplně jinak. A ekonomické analýzy začínají ukazovat, že jich rozhodně není málo. První testy HPD hovořily v její prospěch, ale v roce 1990 přišli John Campbell a Greg Mankiw s tvrzením, že v souladu s touto hypotézou se chová jen asi polovina spotřebitelů. Zbytek pravděpodobně utratí veškeré mimořádné příjmy, které získá – zajde si do restaurace, koupí nový dům či nábytek a podobně.
Zajímavý je i přirozený experiment, který proběhl na Aljašce. Tam lidé dostali jednorázový příjem ze státního fondu, který získává peníze od těžebních firem. Alaska Permanent Fund tedy vyplatil jednorázovou platbu a lidé tento příjem ihned utratili namísto toho, aby jej vložili do banky tak, jak předpovídal Friedman. Podobné experimenty jsou mezi ekonomy stále oblíbenější a jejich výsledky představují hodně silné argumenty. A je tomu tak i v tomto případě.
Uvedené důkazy by nás měly vést k přehodnocení toho, jaké modely nyní běžně používáme a na jakých předpokladech tyto modely stojí. A měli bychom si rovněž uvědomit, že teoriím Miltona Friedmana je možná připisována větší váha, než jaká by měla být. Jeho vliv na ekonomii nelze zpochybnit, ale testem času některé myšlenky prostě neprošly.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz