Patria (Patria Finance)
Investice  |  26.05.2016 11:31:36

Centrální banky by měly ztratit svou nezávislost


Nezávislost centrálních bank je obecně považována za nutnou podmínku úspěšné monetární politiky. Pokud ale vezmeme v úvahu současné politické klima a dlouhodobý pokles inflace, existuje možnost, že tato nezávislost už nebude samozřejmostí. Kdyby k tomu skutečně došlo, nemuselo by to nakonec být tak hrozné, jak bychom si nyní mohli myslet. Nezávislost centrální banky na vládě znamená samozřejmě velké plus v případě, že hlavní hrozbu představuje vysoká inflace. V takové situaci totiž zvyšuje důvěryhodnost centrální banky a umožňuje jí provádět tvrdá opatření bez toho, aby do nich zasahovali politici. Příkladem takové situace je „Volckerova recese“ z počátku osmdesátých let. Ta byla nutná na to, aby skončilo období vysoké inflace.

Co se ale stane v případě, kdy nepřítelem není inflace, ale deflace, příliš mnoho dluhů a finanční krize? Tento stav odpovídá tomu, v jakém světě se pohybujeme po roce 2008. Podle některých názorů v něm dochází k tomu, že snaha o udržení nezávislosti stojí v cestě těm nejefektivnějším krokům, které by centrální banky v boji s deflací mohly využít. Jde například o peníze z vrtulníků či některé kroky prováděné v rámci toho, že centrální banky jsou věřiteli poslední instance. V současném systému se centrální banky uchylují pouze k méně efektivním nástrojům, jako je kvantitativní uvolňování či negativní sazby. Ty však mají řadu negativních dopadů a mohou způsobit velké problémy na trzích a ve finančním systému.

Nezávislost centrálních bank je stále poměrně novým jevem. Ve většině případů ji centrální banky ve vyspělých zemích získaly v osmdesátých či devadesátých letech. Bank of England byla založena v roce 1694, její nezávislost ale nabyla platnosti v roce 1997. Tedy 303 let po jejím založení. Hlavním důvodem tohoto vývoje byla zmíněná snaha o zvýšení důvěryhodnosti v boji s inflací, která se zejména na počátku osmdesátých let stala hlavním nepřítelem vyspělých ekonomik.

Monetární politika se ale vyznačuje asymetričností. Centrální banky mohou udělat více pro snížení inflace než pro její zvýšení. Hlavním současným problémem a pravděpodobně i problémem nadcházejících let budou dezinflační a dokonce i deflační tlaky, vysoké dluhy veřejného i soukromého sektoru a možná také další finanční krize. Někteří ekonomové pochybují o tom, že centrální banky vůbec mají nástroje, jak s nimi bojovat. A někteří jsou přesvědčeni, že efektivita dostupných nástrojů by znatelně vzrostla, pokud by centrální banky spolupracovaly s vládami.

Pro spolupráci centrálních bank s vládami hovoří i to, že některé nástroje mají významný redistribuční efekt. Měly by tudíž spadat do oblasti fiskální politiky, ne monetární. Příkladem může být záchrana finančních institucí či poskytování půjček vládám ve složité fiskální situaci (v eurozóně by se našlo hned několik případů). Centrální banka je v podobných situacích tvrdě kritizována těmi, kteří kvůli její politice ztrácejí. A jak ukazuje vývoj v eurozóně, centrální banka se také může stát obětním beránkem pro politiky, kteří sami odmítají učinit těžká rozhodnutí a nutné kroky.

Pokud by se nemyslitelné stalo skutečností a politika centrálních bank by se dostala pod vládní vliv, mělo by to několik okamžitých dopadů. Rychle by se to projevilo v růstu inflačních očekávání. Centrální banka by také mohla při provádění své politiky úplně obejít finanční trhy, protože by poskytly peníze přímo vládě, která by je mohla použít na snížení daní či zvýšení veřejných výdajů. Ve stimulaci poptávky by šlo o mnohem efektivnější postup, než jsou QE či negativní sazby.

Já sám jsem se narodil a vyrostl v Německu, kde dominuje názor, že nezávislá Bundesbanka by měla být vzorem pro všechny ostatní centrální banky. Není pro mě proto jednoduché uvažovat o tom, zda by nebylo přínosem, pokud by od této nezávislosti bylo upuštěno. Realita je ale jasná: Agresivní nezávislá politika centrálních bank inflaci zvýšit nedokázala, fiskální problémy trvají. Sjednocení fiskální a monetární politiky představuje jednu z možností, jak to změnit v případě, že tento stav bude přetrvávat.

Autorem je ekonom Joachim Fels.

Zdroj: Pimco

Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

Pá   9:19  Milorad Mišković: Poptávka a nabídka na rezidenčním trhu (nejen) v Praze se... Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
Pá   9:17  Ranní shrnutí (29.03.2024) X-Trade Brokers (XTB)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688