Nizozemsko nechce otevřít zadní šifrovací vrátka. U nás je situace opačná

Nizozemské půlroční předsednictví má 5 základních bodů ohledně technologií, o nichž jsme již psali. Nyní se zaměřujeme na šifrování.

Jeden z nejdůležitějších bodů pro internetové uživatele je především ten, že Nizozemci nechtějí nijak omezovat šifrování. Do šifrovacích programů se také nebudou prosazovat takzvaná „zadní vrátka“, což je záměrná chyba v programu, která umožnuje se vládním špionážním agenturám dostat se k datům uživatele. Redaktor časopisu Economicst varoval, že zadní vrátka prostřednictvím chyby v programu mohou ohrozit citlivá data všech téměř všech lidí na internetu, ohroženo by například mohlo být i internetové bankovnictví.

Je potřeba připomenout, že tlaky na omezování šifrování a skrytého surfováni na internetu neustále rostou, omezovat ho chce například francouzské ministerstvo vnitra. Alespoň podle deníku Le Monde, kterému se podařilo získat dokumenty francouzského ministerstva vnitra. Omezovat internet by vnitro chtělo prostřednictvím dvou připravovaných zákonů – Zákona o stavu nouze a Zákona o boji proti terorismu.

Úřady chtějí především zakázat veškeré digitální komunikační sítě, které není možno odposlouchávat a nějakým způsobem ovládat. Znamenalo by to, že by se mimo zákon dostal například Tor, což je speciální prohlížeč internetu sloužící ke skrytí vlastní IP adresy. Uvažuje se také, že úřady budou moci v dobách nouze zakázat například otevřené (nezaheslované) WiFi sítě.

Chovanec: Je třeba debatu posunout

Velkým zastáncem u nás na omezení šifrování a anonymizovaného surfování je například ministr vnitra Milan Chovanec, který řekl: „Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout,“ uvedl.

Ministr financí Andrej Babiš odsoudil například virtuální měnu Bitcoin, která je taktéž anonymizována, ač o ní neměl příliš velké ponětí: „Je to pro mě šok, vůbec netuším, co to je a pokud vím, tak nikdo bitcoinem neplatí. Ta měna nemá nějakou dobrou pověst. To bude asi nějaký omyl, fakt to není v pořádku.“

Nenechme se uvrhnout do nové podoby diktatury

Není divu, že takové výroky se setkaly se značným odporem. „Na poli internetové bezpečnosti neexistuje kompromis ve smyslu bezpečnost ano, ale se zadními vrátky pro stát, protože národní bezpečnost. Nejen, že podobné často používané záminky jsou často jen zástěrkou pro uplatňování zištných zájmů, ale co může být zneužito státem, může být stejně dobře zneužito i jinými. Celá otázka tedy primárně stojí na rozhodnutí, zda povýšíme stát a jím předkládané záminky jako je národní bezpečnost, boj proti terorismu, boj proti organizovanému zločinu apod. nad základní lidská práva a svobody,“ uvedl Petr Žílka, který se věnuje tématům bezpečnosti pro Paralerní Polis s tím, že pokud toto stane, pak se podle něj dobrovolně necháme uvrhnout do nové podoby diktatury, se kterou už dost možná bude mnohem obtížnější něco udělat než s totalitními režimy z naší historické zkušenosti: „Dnešní velký bratr toho totiž o nás může snadno vědět mnohem víc než my sami, o čemž se nacistickým a komunistickým režimům ani nesnilo,“ dodal.

Arsen Lazarevič