Norsko: Cestu k oživení ekonomiky komplikuje ropný kolaps

Vláda od převzetí moci v říjnu 2013 rychle identifikovala jako hlavní problém dalšího ekonomického rozvoje Norska dominanci příjmů z petrochemie a těžebního průmyslu. Výsledky expertních studií, které si nechala zpracovat, vládě potvrzují nutnost podpořit ostatní výrobní sektory a výzkum. Již nyní totiž výpadek ropných příjmů působí negativní makroekonomické posuny a změny na norském trhu práce.

Nejde přitom vůbec o to, že by zásoby ropy a plynu v norském šelfu rychle slábly. Naopak koncem července 2015 firmy Statoil a Total E&P Norge oznámily objev nového naleziště v Severním moři (pole Julius, sektor King Lear). Vrt provedla firma Maersk Gallant a velikost ložiska byla vypočtena v rozmezí 15–75 mil. barelů ropy. Jedná se o překvapivý nález v jedné z nejdéle využívaných těžebních oblastí (od začátku 70. let 20. století).

Nižší výkonnost norského hospodářství, závislého výrazně na příjmech z těžby surovin, ovlivňuje pokles, resp.stagnace současných cen ropy. Aktuální cena 50 USD/barel je nejnižší od začátku roku 2015 a poloviční ve srovnání s létem 2014. Norští ekonomové nepředpokládají, že by do konce roku cena vzrostla výše než na 60–62 USD/barel a v souvislosti s tím avizují, že investoři začínají opouštět komoditní burzy.

Souběžně s dopadem nižších prodejních cen ropy a plynu působí negativně nižší poptávka (výrazně zejména z Číny) a nadbytek těchto surovin v globálním měřítku: jiné země dokáží těžit ropu a plyn levněji než dříve; země OPEC zvýšily objem těžby.

Nižší produkce petrochemie a stagnující objem průmyslové výroby jsou hlavním důvodem rostoucí nezaměstnanosti v Norsku. Za červenec 2015 přišlo o práci 2,5 tis. osob, což znamená nejvyšší měsíční nárůst od r. 2009. Míra nezaměstnanosti dosáhla 4,3 % (118 tis. osob): nejvíce osob bez práce je ve věku 18–30 let a žijí v západním Norsku (tj. v oblasti těžby).

Studie zveřejněná začátkem srpna 2015 dokládá, že propouštění se výrazně častěji týká cizinců. Pravděpodobnost, že o práci v Norsku přijde cizinec, je třikrát vyšší než u etnického Nora. Zatímco Švédové se po propuštění typicky ihned vracejí do Švédska, Východoevropané bez práce, avšak s nárokem na pobírání sociálních dávek, v Norsku zůstávají.

Za měsíc červenec 2015 vzrostly ceny potravin v NO o 1,9 %, což je podle Ústředního statistického úřadu nejvyšší jednorázové zvýšení od konce 80. let 20. století (za VI–VII 2015 jde o nárůst o 2,9 %, za IV–VII úhrnem dokonce o 5,4 %). Ministryně potravinářství a zemědělství Sylvi Listhaug/ová informovala, že resort začne u prodejních řetězců v Norsku prošetřovat možné zneužití obchodního postavení a důvody růstu cen potravin. Konkurence v maloobchodě se ještě zúží: po odkupu značky ICA zůstanou v Norsku na konci r. 2015 pouze tři koncerny.

V období VI–VII 2015 dále rostly ceny nemovitostí (nejvíce v Oslu o 4 % na průměrnou cenu 50 451 NOK/m², meziročně nárůst o 17,2 %). Vzhledem k nízkým sazbám z vkladů mnoho Norů volné prostředky investuje do nemovitostí. Hlavně ale nízké ceny hypoték (okolo 2,5 % p. a.) přibližují sen o vlastním bydlení řadě zejména mladých zájemců, kteří se neváhají zavázat k vysokým půjčkám na mnoho let. Zadlužení domácností a jejich vysoké paušální měsíční náklady na bydlení jsou rostoucí hrozbou stability ekonomiky.

Počet volných nemovitostí v Norsku je přitom dlouhodobě nízký stejně jako tempo výstavby nových bytů (29 tis. bytových jednotek v r. 2014), a proto ceny šplhají nahoru. Tento trend, který způsobuje přehřívání cen nemovitostí, ještě bude trvat. V červnu 2015 základní úroková sazba Norské banky klesla z 1,25 na 1,00 % p. a., což je nejméně v dějinách Norska, nicméně guvernér nyní nevylučuje ještě další snížení do konce roku 2015.

Vláda tyto jevy analyzuje a ohlásila, že na podzim 2015 předloží návrh daňové reformy. Dle dosud známých tezí se sníží sazby korporátní daně i daně z příjmu fyzických osob tak, aby jejich nové nastavení pomohlo hospodaření podniků i domácností.

Koncept reformy projednala dne 6. srpna 2015 ministryně financí Siv Jensenová se zástupci firem, odborů a zaměstnanců. Ti kritizovali, že dosud realizované daňové úlevy této vlády šly ku prospěchu okrajových daní (dědická, z velmi vysokých příjmů), zatímco úpravy, které by podpořily zaměstnanost (např. nižší DPH), vláda nenavrhuje. Vládě též doporučují, aby přišla s dosud chybějícím programem pro získání dlouhodobých investic ze zahraničí.

Ondřej Fér (s využitím materiálů Zastupitelského úřadu ČT v Oslu)