Euro proti dolaru poprvé po dvanácti letech pod 1,12

Druhá polovina minulého týdne byla na trhu EUR/USD ve znamení téměř volného pádu kurzu společné evropské měny. Zatímco během první poloviny týdne se kurz držel ještě stabilní v blízkosti hladiny 1,16 USD/EUR, po čtvrtečním zasedání ECB začalo euro ztrácet půdu pod nohama a během páteční seance se kurz dostal téměř na dohled hladiny 1,11 USD/EUR. Za minulý týden tak euro ztratilo více než 2,5 % své hodnoty. Od lokálního maxima z května loňského roku již společná evropská měna odepsala vůči euru více než pětinu své hodnoty.

Euro doplatilo na rozhodnutí ECB razantně posílit program kvantitativního uvolňování. K   už probíhajícím nákupům cenných papírů v tempu cca 13 mld. EUR měsíčně přidává ECB i odkupy vládních dluhopisů zemí eurozóny a evropských institucí. Celkový měsíční objem kvantitativního uvolňování by měl dosáhnout 60 mld. EUR (o 10 mld. více než na co ukazovaly spekulace, které se na trhu objevily ve středu), přičemž program by měl trvat od března minimálně do září příštího roku (může i déle, pokud se inflace nedostane ve střednědobém výhledu ECB k dvouprocentnímu cíli). Bilanční suma ECB by se tak měla zvýšit nejméně o 1140 mld. EUR, z čehož cca 800 mld. EUR bude díky státním dluhopisům.

Pro finanční trhy bude zajímavé, jaká bude reakce na březnové spuštění odkupu dluhopisů. Analytici SG očekávají tlak na další pokles výnosů, efekty na reálnou ekonomiku by však neměly být nikterak zásadní (největší příznivý efekt bude mít zřejmě oslabení eura a podpora exportů). Podle jejich odhadů by mělo QE zvýšit evropskou inflaci o 0,2-0,8 pb v horizontu dvou let, EMU by tak podle SG potřebovalo QE ve výši 2-3 biliony EUR, aby se inflace dostala k cíli.

Po včerejších řeckých volbách se hned dnes schází euroskupina , která by měla diskutovat pokroky v řeckém ozdravném programu. Těžko očekávat den po volbách zásadnější závěr. Pokud jde o data, která budou tento týden publikována, dočkáme se mírně lepších indikátorů důvěry v eurozóně za leden. K lepší náladě by měla přispět nižší cena ropy, slabší euro i anticipace dopadu programu kvantitativního uvolňování. Výraznější dopad by tato konstelace měla mít na německý Ifo index. Peněžní a úvěrová dynamika v eurozóně by za prosinec měla vykázat zlepšení. Naopak první odhad lednové inflace by měl ukázat na prohloubení aktuální deflace z prosincových -0,2 % y/y na -0,4 % za leden; do deflace spadne i Německo.

Klíčovou americkou událostí je zasedání FOMC. Po prosincové změně rétoriky se tentokráte žádná změna nečeká. FOMC by měl potvrdit, že centrální bankéři budou trpěliví před tím, než začnou zvyšovat úrokové sazby. Ekonomové Société Générale stále očekávají, že k tomuto kroku dojde v polovině roku. Pokud jde o ekonomické ukazatele, očekáváme silná data spotřebitelské důvěry, indikátory u trhu nemovitostí, objednávek zboží dlouhodobé spotřeby (po očištění o automobilový sektor) a zejména více než solidní první odhad HDP za Q4 14. Po extrémně vysokých 5,0 % q/q (anualizovaně) za Q3 14 ekonomové Société Générale předpokládají 3,5 % q/q (anualizovaně); tržní konsensus činí 3,3 % q/q (anualizovaně). Americká data by tak měla potvrdit oprávněnost síly americké měny.

Během dnešní asijské seance euro spadlo až k 1,1100 USD/EUR v reakci na předběžný výsledek voleb v Řecku. Jednoznačně zvítězila strana Syriza považovaná za extrémní levici. Zatím to ovšem vypadá, že jí většina nejtěsněji unikla (zřejmě získala 149 mandátů z 300) a bude tak muset hledat koaličního partnera. Protože programem vítězné strany je restrukturalizovat dluh a ustoupit od úsporných opatření, představuje výsledek (nejen) pro finanční trhy vzestup nejistoty. Důvodem je hlavně to, že stávající program EU/IMF financování Řecka končí v únoru, pokud nedojde k dohodě, peníze Řecku dojdou nejpozději v červenci.

Autor: Jan Vejmělek